AplikaceAplikace
Nastavení

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revizePředchozí verze
Následující verze		Předchozí verze
pojmy:menzerath [2016/12/15 15:09] – [Menzerath-Altmannův zákon] vaclavcvrcekpojmy:menzerath [2016/12/15 15:10] (aktuální) – [Menzerath-Altmannův zákon] vaclavcvrcek
Řádek 3: Řádek 3:
 Menzerath-Altmannův zákon se vyjadřuje ke vztahu délky jazykových jednotek a jejich konstituentů. Vychází původně ze vztahu, který pozoroval německý jazykovědec Paul Menzerath, mezi délkou slov a délkou slabik v nich. Později byl zákon zobecněn [[https://cs.wikipedia.org/wiki/Gabriel_Altmann|Gabrielem Altmannem]] na různé jazykové roviny a vyjadřuje vztah mezi konstrukty (jednotkami jazykových rovin) a jejich konstituenty (jednotkami na bezprostředně nižší jazykové rovině). Menzerath-Altmannův zákon se vyjadřuje ke vztahu délky jazykových jednotek a jejich konstituentů. Vychází původně ze vztahu, který pozoroval německý jazykovědec Paul Menzerath, mezi délkou slov a délkou slabik v nich. Později byl zákon zobecněn [[https://cs.wikipedia.org/wiki/Gabriel_Altmann|Gabrielem Altmannem]] na různé jazykové roviny a vyjadřuje vztah mezi konstrukty (jednotkami jazykových rovin) a jejich konstituenty (jednotkami na bezprostředně nižší jazykové rovině).
  
-Příklad: Pokud si za konstrukt zvolíme větu a za konstituent slova, pak Menzerath-Altmannův zákon říká, že čím je věta delší (měřeno počtem slov), tím je průměrná délka jednotlivých slov v ní kratší. Zákon lze matematicky vyjádřit v podobě mocninné funkce:+Příklad: Pokud si za konstrukt zvolíme větu a za konstituent slova, pak Menzerath-Altmannův zákon říká, že čím je věta delší (měřeno počtem slov), tím je průměrná délka jednotlivých slov v ní kratší (měřeno počtem slabik). Zákon lze matematicky vyjádřit v podobě mocninné funkce:
  
 $y_i = A_i x_i^{-b_i}$ $y_i = A_i x_i^{-b_i}$
  
-kde $x_i$ představuje délku konstruktu měřenou v počtu jeho bezprostředních konstituentů (např. délka věty v počtu slov), $y_i$ průměrnou délku jeho konstituentů měřenou v jednotkách na nejbližší nižší úrovni jazyka (např. průměrná délka v počtu slabik), $A_i$, $b_i$ jsou kladné reálné parametry a $i$ je počet zkoumaných jazykových úrovní.+kde $x_i$ představuje délku konstruktu měřenou v počtu jeho bezprostředních konstituentů (např. délka věty v počtu slov), $y_i$ průměrnou délku jeho konstituentů měřenou v jednotkách na nejbližší nižší úrovni jazyka (např. průměrná délka slova v počtu slabik), $A_i$, $b_i$ jsou kladné reálné parametry a $i$ je počet zkoumaných jazykových úrovní.
  
 --- //Václav Cvrček// --- //Václav Cvrček//

Historie: