Skrýt
Nastavení

Menzerath-Altmannův zákon

Menzerath-Altmannův zákon se vyjadřuje ke vztahu délky jazykových jednotek a jejich konstituentů. Vychází původně ze vztahu, který pozoroval německý jazykovědec Paul Menzerath, mezi délkou slov a délkou slabik v nich. Později byl zákon zobecněn Gabrielem Altmannem na různé jazykové roviny a vyjadřuje vztah mezi konstrukty (jednotkami jazykových rovin) a jejich konstituenty (jednotkami na bezprostředně nižší jazykové rovině).

Příklad: Pokud si za konstrukt zvolíme větu a za konstituent slova, pak Menzerath-Altmannův zákon říká, že čím je věta delší (měřeno počtem slov), tím je průměrná délka jednotlivých slov v ní kratší (měřeno počtem slabik). Zákon lze matematicky vyjádřit v podobě mocninné funkce:

$y_i = A_i x_i^{-b_i}$

kde $x_i$ představuje délku konstruktu měřenou v počtu jeho bezprostředních konstituentů (např. délka věty v počtu slov), $y_i$ průměrnou délku jeho konstituentů měřenou v jednotkách na nejbližší nižší úrovni jazyka (např. průměrná délka slova v počtu slabik), $A_i$, $b_i$ jsou kladné reálné parametry a $i$ je počet zkoumaných jazykových úrovní.

Václav Cvrček

Související odkazy