AplikaceAplikace
Nastavení

Toto je starší verze dokumentu!


Pozice 2 - Detailní určení slovního druhu

Detailní určení slovního druhu slouží především k zachycení dalších relevantních morfologických kategorií, které jsou uvedeny na dalších pozicích (ne vždy však jednoznačně). Ze znaku použitého pro detailní určení slovního druhu je možné jednoznačně vyvodit hlavní slovní druh.

Značka Význam Značka Význam
% cizí slovo Q zájmeno tázací/vztažné „co“, „copak“, „cožpak“
! R předložka, obyčejná
* slovo „krát“ (slovní druh: spojka) S zájmeno přivlastňovací „můj“, „tvůj“, „jeho“ (vč. plurálu)
, spojka podřadicí (vč. „aby“ a „kdyby“ ve všech tvarech) T částice (slovní druh 'T')
. U adjektivum přivlastňovací (na „-ův“ i „-in“)
: interpunkce všeobecně V předložka vokalizovaná („ve“, „pode“, „ku“, …)
; W zájmena záporná („nic“, „nikdo“, „nijaký“, „žádný“, …)
= číslo psané arabskými číslicemi X slovní tvar, který byl rozpoznán, ale značka (ve slovníku) chybí
? Y
^ spojka souřadicí Z zájmeno neurčité („nějaký“, „některý“, „číkoli“, „cosi“, …)
} číslo psané římskými číslicemi a číslovka základní neurčitá a tázací („mnoho“, „tolik“, „kolik“)
~ b příslovce (bez určení stupně a negace; „pozadu“, „naplocho“, …)
@ morfologickou analýzou nerozpoznaný tvar (slovní druh: 'X' = neznámý) c kondicionál slovesa být („by“, „bych“, „bys“, „bychom“, „byste“)
0 nekoncová interpunkce (tečka za zkratkou, číslicí apod.) d číslovka druhová a souborová
1 vztažné přivlastňovací zájmeno „jehož“, „jejíž“, … e slovesný tvar přechodníku přítomného („-e“, „-íc“, „-íce“)
2 prefixoid (samostatně stojící předpona nebo předpona oddělená spojovníkem) f slovesný tvar: infinitiv
3 číslovka násobná neurčitá a tázací (adjektivní typ: „mnohonásobný“, „xnásobný“, „kolikanásobný“) g příslovce (s určením stupně a negace; „velký“, „zajímavý“, …)
4 vztažné nebo tázací zájmeno s adjektivním skloňováním (obou typů: „jaký“, „který“, „čí“, …) h číslovka druhová a souborová neurčitá a tázací
5 zájmeno „on“ ve tvarech po předložce (tj. „n-“: „něj“, „něho“, …) i slovesný tvar rozkazovacího způsobu
6 reflexívní zájmeno „se“ v dlouhých tvarech („sebe“, „sobě“, „sebou“) j číslovka úhrnná
7 reflexívní zájmeno „se“, „si“ pouze v těchto tvarech, a dále „ses“, „sis“ k číslovka úhrnná neurčitá a tázací („několikero“, „tolikero“, „kolikero“)
8 přivlastňovací zájmeno „svůj“ l číslovky základní 1-4 + nejeden
9 vztažné zájmeno „jenž“, „již“, … po předložce („n-“: „něhož“, „níž“, …) m slovesný tvar přechodníku minulého, příp. (zastarale) přechodník přítomný dokonavý
A adjektivum obyčejné n číslovka základní 5-99, i pokud je součástí složené číslovky psané dohromady („dvacetpět“, „stotřicet“, „pětapůl“)
B sloveso, tvar přítomného nebo budoucího času o číslovka násobná neurčitá a tázací (adverbiální typ, včetně spřežek: „mnohokrát“, „několikanásobně“, „pokolikáté“, „naponěkolikáté“, …)
C adjektivum, jmenný tvar p slovesné tvary minulého aktivního příčestí (včetně přidaného „-s“)
D zájmeno ukazovací („ten“, „onen“, …) q archaické slovesné tvary minulého aktivního příčestí (zakončení „-ť“)
E vztažné zájmeno „což“ r číslovky řadové
F součást předložky, která nikdy nestojí samostatně („nehledě“, „vzhledem“, …) s slovesné tvary pasívního příčestí (vč. přidaného „-s“)
G přídavné jméno odvozené od slovesného tvaru přítomného přechodníku t archaické slovesné tvary přítomného a budoucího času (zakončení „-ť“)
H krátké tvary osobních zájmen („mě“, „mi“, „ti“, „mu“, …) u číslovka násobná (adjektivní typ: „dvojitý“, „osminásobný“)
I citoslovce (značkováno jako slovní druh: citoslovce - 'I') v číslovka násobná (adverbiální typ, včetně spřežek: „pětkrát“, „osminásobně“, „trojnásob“, „jednou“)
J vztažné zájmeno „jenž“ („již“, …), bez předložky w číslovka řadová neurčitá a tázací
K zájmeno tázací nebo vztažné „kdo“, vč. tvarů s „-ž“ a „-s“ x slovní druh neurčen/neznámý
L zájmeno neurčité „všechen“, „sám“ y číslovka dílová („půl“, „polovic“, „polovina“)
M přídavné jméno odvozené od slovesného tvaru minulého přechodníku z číslovka základní se substantivním skloňováním („sto“, „milion“, „nula“ apod.)
N substantivum, obyčejné
O samostatně stojící zájmena „svůj“, „nesvůj“, „tentam“
P osobní zájmena (vč. tvaru „tys“)