AplikaceAplikace
Nastavení

Korpus SYN2020: 2. pozice Detailní určení slovního druhu

Značka Význam Značka Význam
% cizí slovo Q zájmeno tázací/vztažné „co“, „copak“, „cožpak“
* spojka: operátor („plus“, „minus“, „x“) R předložka, obyčejná
, spojka podřadicí (vč. „aby“ a „kdyby“ ve všech tvarech) S zájmeno přivlastňovací „můj“, „tvůj“, „jeho“ (vč. plurálu)
: interpunkce všeobecně T částice (slovní druh 'T')
= číslo psané arabskými číslicemi U adjektivum přivlastňovací (na „-ův“ i „-in“)
^ spojka souřadicí V předložka vokalizovaná („ve“, „pode“, „ku“, …)
} číslo psané římskými číslicemi W zájmeno záporné („nic“, „nikdo“, „nijaký“, „žádný“, …)
@ morfologickou analýzou nerozpoznaný tvar (slovní druh: 'X' = neznámý) Z zájmeno neurčité („nějaký“, „některý“, „číkoli“, „cosi“, …)
0 nekoncová interpunkce (tečka za zkratkou, číslicí apod.) a číslovka základní neurčitá a tázací („mnoho“, „tolik“, „kolik“)
1 vztažné přivlastňovací zájmeno („jehož“, „jejíž“, …) b příslovce (bez určení stupně a negace; „pozadu“, „naplocho“, …)
2 prefixoid (samostatně stojící předpona nebo předpona oddělená spojovníkem) c kondicionál slovesa být („by“, „bych“, „bys“, „bychom“, „byste“)
3 číslovka násobná neurčitá a tázací (adjektivní typ: „mnohonásobný“, „xnásobný“, „kolikanásobný“) d číslovka druhová a souborová („dvojí“, „obojí“, „čtverý“ včetně tvarů „dvoje“, „oboje“, „čtvery“; obé; jedny)
4 vztažné nebo tázací zájmeno s adjektivním skloňováním (obou typů: „jaký“, „který“, „čí“, …) e slovesný tvar přechodníku přítomného („-e“, „-íc“, „-íce“)
5 zájmeno „on“, „oni“ ve tvarech po předložce (tj. „n-“: „něj“, „něho“, „nich“…) f slovesný tvar: infinitiv
6 reflexívní zájmeno „se“ v dlouhých tvarech („sebe“, „sobě“, „sebou“) g příslovce (s určením stupně a negace; „velký“, „zajímavý“, …)
7 reflexívní zájmeno „se“, „si“ pouze v těchto tvarech, a dále „ses“, „sis“ h číslovka druhová a souborová neurčitá a tázací
8 přivlastňovací zájmeno „svůj“ i slovesný tvar rozkazovacího způsobu
9 vztažné zájmeno „jenž“, „již“, … po předložce („n-“: „něhož“, „níž“, …) j číslovka úhrnná („čtvero“, „patero“, „devatero“, „dvé“, „tré“)
A adjektivum obyčejné k číslovka úhrnná neurčitá a tázací („několikero“, „tolikero“, „kolikero“)
B sloveso, tvar přítomného nebo budoucího času l číslovka základní 1-4 + nejeden
C adjektivum, jmenný tvar m slovesný tvar přechodníku minulého, příp. (zastarale) přechodník přítomný dokonavý
D zájmeno ukazovací („ten“, „onen“, …) n číslovka základní 5-99, i pokud je součástí složené číslovky psané dohromady („dvacetpět“, „stotřicet“, „pětapůl“)
E vztažné zájmeno „což“ o číslovka násobná neurčitá a tázací (adverbiální typ, včetně spřežek: „mnohokrát“, „několikanásobně“, „pokolikáté“, „naponěkolikáté“, …)
F součást předložky, která nikdy nestojí samostatně („narozdíl“, „vzhledem“, …) p slovesný tvar minulého aktivního příčestí (včetně přidaného „-s“)
G adjektivum odvozené od slovesného tvaru přítomného přechodníku q archaický slovesný tvar minulého aktivního příčestí (zakončení „-ť“)
H krátký tvar osobního zájmena („mě“, „mi“, „ti“, „mu“, …) r číslovka řadová
I citoslovce (značkováno jako slovní druh: citoslovce - 'I') s slovesný tvar pasívního příčestí (vč. přidaného „-s“)
J vztažné zájmeno „jenž“ („již“, …), bez předložky t archaický slovesný tvar přítomného nebo budoucího času (zakončení „-ť“)
K zájmeno tázací nebo vztažné „kdo“, vč. tvarů s „-ž“ a „-s“ u číslovka násobná (adjektivní typ: „dvojitý“, „osminásobný“)
L zájmeno neurčité „všechen“, „sám“ v číslovka násobná (adverbiální typ, včetně spřežek: „pětkrát“, „osminásobně“, „trojnásob“, „jednou“)
M adjektivum odvozené od slovesného tvaru minulého přechodníku w číslovka řadová neurčitá a tázací
N substantivum obyčejné x slovní druh neurčen/neznámý
O samostatně stojící zájmeno „svůj“, „nesvůj“, „tentam“ y číslovka dílová („půl“, „polovic“, „polovina“)
P zájmeno osobní (vč. tvaru „tys“) z číslovka základní se substantivním skloňováním („sto“, „milion“, „nula“ apod.)

Zpět na přehled pozic 1 a 2