| Přepisovací pravidla pro korpus [[cnk:oral2006|ORAL2006]] připravil PhDr. Pavel Jančák, CSc. Vycházel přitom z pravidel užívaných v [[cnk:pmk|PMK]]. V průběhu sběru dat pak došlo k některým dílčím změnám, výsledkem jsou následující zásady. | Přepisovací pravidla pro korpus [[cnk:oral2006|ORAL2006]] připravil PhDr. Pavel Jančák, CSc. Vycházel přitom z pravidel užívaných v [[cnk:pmk|PMK]]. V průběhu sběru dat pak došlo k některým dílčím změnám, výsledkem jsou následující zásady. |
| Přepis slov se blíží co nejvíce tradičnímu zápisu, tedy ne fonetické transkripci. V těch případech, kdy se svými ustálenými podobami běžná mluva pravidelně odlišuje od výslovnosti spisovné, tradiční zápis nerespektujeme a zaznamenáváme tuto odlišnou výslovnost. Píšeme tedy např. //sem// (= jsem), //pudu// (= půjdu), //já si to vemu// (= vezmu) . Tam, kde ustálená zjednodušená výslovnost byla nevýrazná (tj. kdy zjednodušení souhláskové skupiny bylo nezřetelné), dáváme v zápise přednost podobě spisovné. V těch pravidelných jevech, kde se i tradiční forma psaná od formy mluvené (ať spisovné, či nespisovné) vždy odlišuje, se zapisuje touto formou zápisu (rozdíl //i – y//; //dě, tě, ně; bě, pě, mě//; spodoba znělosti atd.). Odlišná kvantita se registruje, a to jak kvantita fonologická (regionální podoby //rohlik, klucí, pánove, pět kluku//), tak emfatická (//bóže//, a to i v případech jako //bylo to dlóuhý//). Neoznačuje se však prodlužování slabik //na konci kóla// a prodlužování dané váháním (v případech jako //já sem tam přišél, no a voni tam už byli//). V zápisech mohou být i dublety, přičemž někdy jde o dublety regionální (//počta – pošta//). | Přepis slov se blíží co nejvíce tradičnímu zápisu, tedy ne fonetické transkripci. V těch případech, kdy se svými ustálenými podobami běžná mluva pravidelně odlišuje od výslovnosti spisovné, tradiční zápis nerespektujeme a zaznamenáváme tuto odlišnou výslovnost. Píšeme tedy např. //sem// (= jsem), //pudu// (= půjdu), //já si to vemu// (= vezmu). Tam, kde ustálená zjednodušená výslovnost byla nevýrazná (tj. kdy zjednodušení souhláskové skupiny bylo nezřetelné), dáváme v zápise přednost podobě spisovné. V těch pravidelných jevech, kde se i tradiční forma psaná od formy mluvené (ať spisovné, či nespisovné) vždy odlišuje, se zapisuje touto formou zápisu (rozdíl //i – y//; //dě, tě, ně; bě, pě, mě//; spodoba znělosti atd.). Odlišná kvantita se registruje, a to jak kvantita fonologická (regionální podoby //rohlik, klucí, pánove, pět kluku//), tak emfatická (//bóže//, a to i v případech jako //bylo to dlóuhý//). Neoznačuje se však prodlužování slabik //na konci kóla// a prodlužování dané váháním (v případech jako //já sem tam přišél, no a voni tam už byli//). V zápisech mohou být i dublety, přičemž někdy jde o dublety regionální (//počta – pošta//). |
| Nedořečené slovo označujeme hvězdičkou za slovem a čárkou (//to bylo vče*, převčírem//). Pokud za nedořečeným slovem následuje totéž slovo, ale už dořečené, oddělují se jen mezerou (//nedo* nedořečené//, i v případě, kdy jde o přeřeknutí jako //neda* nedořečené//). Různé parazitní zvukové projevy doprovázející mluvený projev označujeme seskupením vždy tří písmen, a to většinou //hmm// pro zvuky spíše souhláskové a //eee// pro zvuky spíše vokalické. Přerušení promluvy smíchem značíme poznámkou v kulatých závorkách //(smích)//. Pokud lze smích verbalizovat (mluvčí pronese něco jako //no haha//), přepisujeme co nejblíže slyšenému. | Nedořečené slovo označujeme hvězdičkou za slovem a čárkou (//to bylo vče*, převčírem//). Pokud za nedořečeným slovem následuje totéž slovo, ale už dořečené, oddělují se jen mezerou (//nedo* nedořečené//, i v případě, kdy jde o přeřeknutí jako //neda* nedořečené//). Různé parazitní zvukové projevy doprovázející mluvený projev označujeme seskupením vždy tří písmen, a to většinou //hmm// pro zvuky spíše souhláskové a //eee// pro zvuky spíše vokalické. Přerušení promluvy smíchem značíme poznámkou v kulatých závorkách //(smích)//. Pokud lze smích verbalizovat (mluvčí pronese něco jako //no haha//), přepisujeme co nejblíže slyšenému. |
