| Následující verze | Předchozí verze |
| seznamy:pravidla_2006 [2018/08/13 15:06] – vytvořeno michalskrabal | seznamy:pravidla_2006 [2023/12/15 16:52] (aktuální) – vaclavcvrcek |
|---|
| ====== Zásady přepisu pro korpus ORAL2006 ====== | ====== Zásady přepisu pro korpus ORAL2006 ====== |
| |
| Přepisovací pravidla pro korpus ORAL2006 připravil PhDr. Pavel Jančák, CSc. Vycházel přitom z pravidel užívaných v [[cnk:pmk|PMK]]. V průběhu sběru dat pak došlo k některým dílčím změnám, výsledkem jsou následující zásady. | Přepisovací pravidla pro korpus [[cnk:oral2006|ORAL2006]] připravil PhDr. Pavel Jančák, CSc. Vycházel přitom z pravidel užívaných v [[cnk:pmk|PMK]]. V průběhu sběru dat pak došlo k některým dílčím změnám, výsledkem jsou následující zásady. |
| |
| Přepis slov se blíží co nejvíce tradičnímu zápisu, tedy ne fonetické transkripci. V těch případech, kdy se svými ustálenými podobami běžná mluva pravidelně odlišuje od výslovnosti spisovné, tradiční zápis nerespektujeme a zaznamenáváme tuto odlišnou výslovnost. Píšeme tedy např. sem (= jsem), pudu (= půjdu), já si to vemu (= vezmu) . Tam, kde ustálená zjednodušená výslovnost byla nevýrazná (tj. kdy zjednodušení souhláskové skupiny bylo nezřetelné), dáváme v zápise přednost podobě spisovné. V těch pravidelných jevech, kde se i tradiční forma psaná od formy mluvené (ať spisovné, či nespisovné) vždy odlišuje, se zapisuje touto formou zápisu (rozdíl i – y; dě, tě, ně; bě, pě, mě; spodoba znělosti atd.). Odlišná kvantita se registruje, a to jak kvantita fonologická (regionální podoby rohlik, klucí, pánove, pět kluku), tak emfatická ( bóže, a to i v případech jako bylo to dlóuhý). Neoznačuje se však prodlužování slabik na konci kóla a prodlužování dané váháním (v případech jako já sem tam přišél, no a voni tam už byli). V zápisech mohou být i dublety, přičemž někdy jde o dublety regionální ( počta – pošta) . | Přepis slov se blíží co nejvíce tradičnímu zápisu, tedy ne fonetické transkripci. V těch případech, kdy se svými ustálenými podobami běžná mluva pravidelně odlišuje od výslovnosti spisovné, tradiční zápis nerespektujeme a zaznamenáváme tuto odlišnou výslovnost. Píšeme tedy např. //sem// (= jsem), //pudu// (= půjdu), //já si to vemu// (= vezmu). Tam, kde ustálená zjednodušená výslovnost byla nevýrazná (tj. kdy zjednodušení souhláskové skupiny bylo nezřetelné), dáváme v zápise přednost podobě spisovné. V těch pravidelných jevech, kde se i tradiční forma psaná od formy mluvené (ať spisovné, či nespisovné) vždy odlišuje, se zapisuje touto formou zápisu (rozdíl //i – y//; //dě, tě, ně; bě, pě, mě//; spodoba znělosti atd.). Odlišná kvantita se registruje, a to jak kvantita fonologická (regionální podoby //rohlik, klucí, pánove, pět kluku//), tak emfatická (//bóže//, a to i v případech jako //bylo to dlóuhý//). Neoznačuje se však prodlužování slabik //na konci kóla// a prodlužování dané váháním (v případech jako //já sem tam přišél, no a voni tam už byli//). V zápisech mohou být i dublety, přičemž někdy jde o dublety regionální (//počta – pošta//). |
| |
| Nedořečené slovo označujeme hvězdičkou za slovem a čárkou (to bylo vče*, převčírem). Pokud za nedořečeným slovem následuje totéž slovo, ale už dořečené, oddělují se jen mezerou (nedo* nedořečené, i v případě, kdy jde o přeřeknutí jako neda* nedořečené). Různé parazitní zvukové projevy doprovázející mluvený projev označujeme seskupením vždy tří písmen, a to většinou hmm pro zvuky spíše souhláskové a eee pro zvuky spíše vokalické. Přerušení promluvy smíchem značíme poznámkou v kulatých závorkách (smích). Pokud lze smích verbalizovat (mluvčí pronese něco jako no haha), přepisujeme co nejblíže slyšenému. | Nedořečené slovo označujeme hvězdičkou za slovem a čárkou (//to bylo vče*, převčírem//). Pokud za nedořečeným slovem následuje totéž slovo, ale už dořečené, oddělují se jen mezerou (//nedo* nedořečené//, i v případě, kdy jde o přeřeknutí jako //neda* nedořečené//). Různé parazitní zvukové projevy doprovázející mluvený projev označujeme seskupením vždy tří písmen, a to většinou //hmm// pro zvuky spíše souhláskové a //eee// pro zvuky spíše vokalické. Přerušení promluvy smíchem značíme poznámkou v kulatých závorkách //(smích)//. Pokud lze smích verbalizovat (mluvčí pronese něco jako //no haha//), přepisujeme co nejblíže slyšenému. |
| |
| Hranice vět se vyznačují jen interpunkcí, na začátku věty píšeme malé písmeno. Větné interpunkce se užívá tak, jak je to obvyklé v textech psaných, tj. nezachycujese přerušování věty pauzami, naopak náležitou čárku ve větách a v souvětích píšeme, i když se větné předěly pauzou nerealizují. Neukončené věty označujeme třemi tečkami s dvojtečkou odsazenými mezerou, tedy ...: Případ, kdy je mluvčí přerušen jiným mluvčím, ale ve výpovědi později pokračuje, se v dialogu značí třemi tečkami na konci přerušené výpovědi i nazačátku její navazující části. Pokud je nutné zapsat do textu poznámku nebo vysvětlivku k nějaké mimořádné situaci, užívají se k odlišení takového textu kulaté závorky. Úseky, které se nepodaří při přepisu rozluštit, se vyznačují sérií tří krátkých pomlček. Kvůli anonymitě jsou kódována příjmení a přezdívky, tj. nahrazena zkratkami NP za příjmení a NN za přezdívku. Na přání mluvčích mohou být kódována i křestní jména (NJ) a místní názvy (NM). | Hranice vět se vyznačují jen interpunkcí, na začátku věty píšeme malé písmeno. Větné interpunkce se užívá tak, jak je to obvyklé v textech psaných, tj. nezachycujese přerušování věty pauzami, naopak náležitou čárku ve větách a v souvětích píšeme, i když se větné předěly pauzou nerealizují. Neukončené věty označujeme třemi tečkami s dvojtečkou odsazenými mezerou, tedy //...:// Případ, kdy je mluvčí přerušen jiným mluvčím, ale ve výpovědi později pokračuje, se v dialogu značí třemi tečkami na konci přerušené výpovědi i nazačátku její navazující části. Pokud je nutné zapsat do textu poznámku nebo vysvětlivku k nějaké mimořádné situaci, užívají se k odlišení takového textu kulaté závorky. Úseky, které se nepodaří při přepisu rozluštit, se vyznačují sérií tří krátkých pomlček. |
| |
| //-- Martina Waclawičová | Kvůli anonymitě jsou kódována příjmení a přezdívky, tj. nahrazena zkratkami ''NP'' za příjmení a ''NN'' za přezdívku. Na přání mluvčích mohou být kódována i křestní jména (''NJ'') a místní názvy (''NM''). |
| | |
| | --- //Martina Waclawičová// |
