AplikaceAplikace
Nastavení

Toto je starší verze dokumentu!


Pozice 2 - Detailní určení slovního druhu

Detailní určení slovního druhu slouží především k zachycení dalších relevantních morfologických kategorií, které jsou uvedeny na dalších pozicích (ne vždy však jednoznačně). Ze znaku použitého pro detailní určení slovního druhu je možné jednoznačně vyvodit hlavní slovní druh.

Značka Význam Značka Význam
% cizí slovo Q zájmeno tázací/vztažné „co“, „copak“, „cožpak“
! R předložka, obyčejná
* slovo „krát“ (slovní druh: spojka) S zájmeno přivlastňovací „můj“, „tvůj“, „jeho“ (vč. plurálu)
, spojka podřadicí (vč. „aby“ a „kdyby“ ve všech tvarech) T částice (slovní druh 'T')
. U adjektivum přivlastňovací (na „-ův“ i „-in“)
: interpunkce všeobecně V předložka vokalizovaná („ve“, „pode“, „ku“, …)
; W zájmena záporná („nic“, „nikdo“, „nijaký“, „žádný“, …)
= číslo psané číslicemi (značkováno jako slovní druh: číslovka - 'C') X slovní tvar, který byl rozpoznán, ale značka (ve slovníku) chybí
? Y
^ spojka souřadicí Z zájmeno neurčité („nějaký“, „některý“, „číkoli“, „cosi“, …)
} číslovka psaná římskými číslicemi a číslovka základní neurčitá a tázací („mnoho“, „tolik“, „kolik“)
~ b příslovce (bez určení stupně a negace; „pozadu“, „naplocho“, …)
@ morfologickou analýzou nerozpoznaný tvar (slovní druh: 'X' = neznámý) c kondicionál slovesa být („by“, „bych“, „bys“, „bychom“, „byste“)
0 nekoncová interpunkce (tečka za zkratkou, číslicí apod.) d číslovka druhová a souborová
1 vztažné přivlastňovací zájmeno „jehož“, „jejíž“, … e slovesný tvar přechodníku přítomného („-e“, „-íc“, „-íce“)
2 prefixoid (samostatně stojící předpona nebo předpona oddělená spojovníkem) f slovesný tvar: infinitiv
3 g příslovce (s určením stupně a negace; „velký“, „zajímavý“, …)
4 vztažné nebo tázací zájmeno s adjektivním skloňováním (obou typů: „jaký“, „který“, „čí“, …) h číslovka druhová a souborová neurčitá a tázací
5 zájmeno „on“ ve tvarech po předložce (tj. „n-“: „něj“, „něho“, …) i slovesný tvar rozkazovacího způsobu
6 reflexívní zájmeno „se“ v dlouhých tvarech („sebe“, „sobě“, „sebou“) j číslovka úhrnná
7 reflexívní zájmeno „se“, „si“ pouze v těchto tvarech, a dále „ses“, „sis“ k číslovky druhové >= 4, adjektivní postavení, krátký tvar („čtvery“, …)
8 přivlastňovací zájmeno „svůj“ l číslovky základní 1-4 + nejeden
9 vztažné zájmeno „jenž“, „již“, … po předložce („n-“: „něhož“, „níž“, …) m slovesný tvar přechodníku minulého, příp. (zastarale) přechodník přítomný dokonavý
A adjektivum obyčejné n číslovky základní 5-99 + jejich slitky i s dalšími číslovkami („dvacetpět“, „stotřicet“, „pětapůl“)
B sloveso, tvar přítomného nebo budoucího času o číslovka násobná neurčité („-krát“: „mnohokrát“, „tolikrát“, …)
C adjektivum, jmenný tvar p slovesné tvary minulého aktivního příčestí (včetně přidaného „-s“)
D zájmeno ukazovací („ten“, „onen“, …) q archaické slovesné tvary minulého aktivního příčestí (zakončení „-ť“)
E vztažné zájmeno „což“ r číslovky řadové
F součást předložky, která nikdy nestojí samostatně („nehledě“, „vzhledem“, …) s slovesné tvary pasívního příčestí (vč. přidaného „-s“)
G přídavné jméno odvozené od slovesného tvaru přítomného přechodníku t archaické slovesné tvary přítomného a budoucího času (zakončení „-ť“)
H krátké tvary osobních zájmen („mě“, „mi“, „ti“, „mu“, …) u číslovka tázací násobná „kolikrát“
I citoslovce (značkováno jako slovní druh: citoslovce - 'I') v číslovka násobná („-krát“: „pětkrát“, „poprvé“ …)
J vztažné zájmeno „jenž“ („již“, …), bez předložky w číslovka řadová neurčitá a tázací
K zájmeno tázací nebo vztažné „kdo“, vč. tvarů s „-ž“ a „-s“ x slovní druh neurčen/neznámý
L zájmeno neurčité „všechen“, „sám“ y číslovka dílová („půl“, „polovic“, „polovina“)
M přídavné jméno odvozené od slovesného tvaru minulého přechodníku z číslovka základní se substantivním skloňováním („sto“, „milion“, „nula“ apod.)
N substantivum, obyčejné
O samostatně stojící zájmena „svůj“, „nesvůj“, „tentam“
P osobní zájmena (vč. tvaru „tys“)