Syntaktická komplexita

Verze 16ud korpusu InterCorp je anotována několika mírami syntaktické komplexity. Jsou uvedeny jako metadata pro každou větu a každý text, pro každý lingvisticky anotovaný jazyk. V KonTextu je lze zobrazit a používat v dotazech stejně jako jakékoli jiné položky metadat, např. autor textu nebo ID věty.

Kromě měr syntaktické složitosti obsahuje každý dostatečně dlouhý text také dvě míry lexikální diverzity.

Viz též níže obecná pravidla pro výpočet měr.

• maxNPLength: počet slov v nejdelší jmenné frázi
  • Interpunkce se ignoruje.
  • Definice jmenné fráze viz níže Co se považuje za jmennou frázi.
• maxNPDepth: pro jemnnou frázi s nejdelším řetězcem vnoření: počet takových vnoření
  • Pro ničím nerozvitý řídící člen jmenné fráze je míra rovna 0.
  • Funkční slova (např. determinátory nebo předložky) představují další úroveň zanoření.
  • Interpunkce se ignoruje.
  • Koordinace nepředstavuje další úroveň zanoření.
  • Definice jmenné fráze viz níže Co se považuje za jmennou frázi.
• sLength: délka věty v počtu slov
  • Interpunkce se ignoruje.
• subRatio: subordinační poměr = (počet T-jednotek + počet klauzí) / počet T-jednotek.
  • T-jednotka je hlavní věta včetně všech závislých klauzí. Každý člen koordinace na úrovni hlavní věty včetně všech závislých klauzí se počítá jako T-jednotka.
  • Jiné konstituenty než klauze se ignorují. Klauze jsou definovány jako podstromy řízené uzlem, jejichž deprel má některou z následujících hodnot: csubj, ccomp, xcomp, advcl nebo acl (viz níže Co se považuje za klauzi).
  • Funkční slova (např. pomocná slovesa nebo spojky) se ignorují.
• maxTreeDepth: pro větu s nejdelším řetězcem vnořených klauzí: počet takových klauzí.
  • Pro ničím nerozvitý řídící člen věty je míra rovna 0.
  • Jiné konstituenty než klauze se ignorují. Klauze jsou definovány jako podstromy řízené uzlem, jejichž deprel má některou z následujících hodnot: csubj, ccomp, xcomp, advcl nebo acl (viz níže Co se považuje za klauzi).
  • Koordinace nepředstavuje další úroveň zanoření.
  • Funkční slova (např. pomocná slovesa nebo spojky) se ignorují.
• mdd: průměrná délka závislostí (mean dependency distance): průměrný počet hranic slov mezi slovem a jeho řídícím členem.
  • Interpunkce se ignoruje.

Následující míry jsou zprůměrované hodnoty pro věty. Hodnota mdd se počítá jako průměr pro všechna slova v textu. Průměrné hodnoty pro všechny kombinace jazyka a typu textu v InterCorp v16ud jsou uvedeny v tabulce Podrobné statistiky.

• maxNPLengthAvg: průměrný počet slov v nejdelší jmenné frázi
• maxNPDepthAvg: průměrný počet vnořených slov ve jmenné frázi s nejdelším řetězcem vnořených slov
• sLengthAvg: průměrná délka věty = počet slov ve větě
• subRatioAvg: průměrný subordinační poměr = (počet T-jednotek + počet vět) / počet T-jednotek
• maxTreeDepthAvg: průměrný maximální počet závislých klauzí
• mdd: průměrná délka závislostí: průměrný počet hranic slov mezi slovem a jeho řídícím uzlem

• Věty v konkordanci lze zobrazit se syntaktickými mírami tak, že přejdete na Zobrazení / Korpusová nastavení... / Struktury, vyberete <s> a požadované míry (například s.sLength pro délku věty ve slovech). Aby se míry zobrazily intuitivně, je vhodné přepnout na zobrazení věty místo zobrazení klíčového slova: v Zobrazení klikněte na KWIC/Věta.
• Můžete také přejít na Zobrazení / Korpusová nastavení...'' / Metainformace, vybrat si položku <s> a příslušné míry, stejně jako pod Strukturami. Tentokrát se hodnoty měr zobrazí v nejlevějším sloupci bez názvu míry. Toto zobrazení je vhodné pro stažení konkordance ve formátu tabulky.
• Průměrné míry za texty se zobrazí po kliknutí na Zobrazení / Korpusová nastavení... / Struktury nebo Metainformace, volbě <text> a požadovaných měr (například text.sLengthAvg pro průměrnou délku věty ve slovech).
• Průměrné míry za jazyky a typy textů ve verzi InterCorp 16ud ukazuje tabulka Podrobné statistiky.

K vyhledání vět s konkrétními hodnotami měr, např. vět, které nejsou delší než 10 slov a mají alespoň 5 úrovní vložených klauzí, použijte dotaz:

<s sLength <= "10" & maxTreeDepth >= "5" />

Podobně k vyhledání textu s průměrnou maximální hloubkou jmenných frází ne vyšší než 0,5 použijte následující dotaz¹⁾

<text maxNPDepthAvg <= "0.50" />

Míry lze také kombinovat se standardními dotazy na tokeny. Následující dotaz vyhledává lemma nejsložitější ve větách o délce 3 až 5 slov.

[lemma="nejsložitější"] within <s sLength >= "3" & sLength <= "5" />

• Interpunkce se ignoruje u všech měr.
• U větných měr představují středníky hranici věty, ale pro textové míry jsou ale takto rozdělené věty spojeny.

• Funkční slova (závislostní relace aux, cop, mark, det, clf, case, cc) se započítávají do všech měr, které nejsou definované konkrétní syntaktickými členy (například maxTreeDepth). Výjimkou jsou souřadicí spojky (deprel="cc") v míře maxNPDepth. Souřadicí spojky se tedy nepočítají jako další úroveň vnoření.

• Druhý a další člen koordinace, který závisí na prvním členu a jehož řídícím slovem je slovo s deprel="conj", nepředstavuje další úroveň vnoření. Hloubka syntaktického stromu (maxTreeDepth) je tedy stejná pro všechny konstrukce, které se liší pouze přítomností nebo nepřítomností koordinace. Totéž platí i pro hloubku jmenné fráze (maxNPDepth).
• Kromě koordinace existují i další konstrukce, kde závislostní relace neodrážejí lingvistickou intuici, ale vyžaduje je závislostní formalismus. Z tohoto důvodu se žádná závislostní relace typu flat, list, fixed a parataxis nezapočítá jako další úroveň vnoření.

• K určení jmenných frází pro míry maxNPLength a maxNPDepth se používá slovní druh (upos) řídícího slova. Kromě NOUN, PRON a PROPN to může být také DET v substantivním, nikoli atributivním užití.²⁾ Tyto míry se tedy počítají i pro jmenné fráze, jejichž řídící slovo má jako slovní druh DET v substantivní pozici.
• V UD je řídící slovo přísudkového jména, obvykle v konstrukci se sponou, nejen řídícím slovem jmenné fráze, ale také celé věty. Můžou na něm pak záviset některé další větné členy, jako např. podmět nebo příslovečné určení. Aby bylo možné v takových případech správně vypočítat míry maxNPLength a maxNPDepth, větné členy mimo jmennou frázi se ignorují. Například ve větě Tohle je často náš hlavní problém se míry počítají pro jmennou frázi náš hlavní problém a nezahrnují další závislé členy řídícího slova jmenné fráze: podmět (Tohle), sponu (je) a příslovečné určení (často).

Jakýkoliv podstrom s řídícím slovem, které má jeden z níže uvedených závislostních vztahů (deprel), se považuje za klauzi (vedlejší větu). Klauze může být finitní i nefinitní. csubj – klauze ve funkci podmětu ccomp – klauze ve funkci předmětu, tj. jako předmět slovesa nebo přídavného jména xcomp – klauze bez vlastního podmětu, tj. nefinitní klauze, jejíž (skrytý) podmět odkazuje na argument řídícího slova; obvykle jde o infinitiv (Doktor mi doporučil zůstat doma), ale může jít také o přídavné jméno (Mámu mám skvělou) nebo podstatné jméno (Pracovala jako pošťačka). advcl – adverbiální klauze, tj. vedlejší věta příslovečná (i nefinitní) acl – atributivní (adnominální) klauze, tj. vedlejší věta přívlastková (i nefinitní) V závislosti na morfosyntaktické kategorii řídícího slova se v různých jazycích podobné větné členy moihou a nemusí považovat za klauze. Ve francouzštině je nejpravděpodobnější funkcí atributivně užitého příčestí acl (adnominální klauze), zatímco jeho český protějšek by byl amod (adjektivní modifikátor), a to kvůli svému slovnímu druhu ADJ (přídavné jméno).