pojmy:korpus - Příručka ČNK

Tato stránka je pouze pro čtení. Můžete si pouze prohlédnout zdrojový kód, ale ne ho měnit. Zeptejte se správce, pokud si myslíte, že něco není v pořádku.
====== Korpus ======

Jazykový korpus je rozsáhlý soubor autentických textů (psaných nebo mluvených) převedený do elektronické podoby v jednotném formátu tak, aby v něm bylo možné jednoduše vyhledávat jazykové jevy, zejména slova a slovní spojení ([[pojmy:kolokace|kolokace]]). Korpus zobrazuje jazykové jevy v jejich přirozeném kontextu a umožňuje tak vytvářet na reálných datech podložený jazykový výzkum v rozsahu, který byl dříve nemyslitelný. Jeho hlavní předností je vedle užití přirozeného jazykového materiálu i schopnost vypovídat o [[pojmy:frekvence|frekvenci]] (četnosti) jevů a jejich typickém užití, což je informace jen pomocí badatelovy intuice nezjistitelná. Jelikož do korpusu vstupují texty jako celek, poskytuje na rozdíl třeba od lístkového katalogu nevýběrové informace o všech typech jazykových jevů. 

Latinské slovo //corpus// znamenající „tělo, těleso“ seužívá v různých oborech, v lingvistice se od 50. let v angličtině a odtud i v dalších jazycích používá jako označení pro velký soubor elektronických textů, zpracovávaný a vytěžovaný specifickými softwarovými nástroji v počítači (pro odlišení se tu také někdy mluví o textových korpusech). Korpus je tedy záznamem a relativně objektivním modelem jazykové empirie a je a má být v základním, výchozím smyslu při svém zpracování zcela zbaven jakékoliv apriorní teorie a jiných vlivů, které jazyk nutně deformují a které by se do něj mohly promítat, ať je jejich autor míní sebelépe. Využívá ho (vedle jiných oborů) zvláště empirická lingvistika za účelem studia a poznání jazyka, resp. v šírším smyslu i k poznání dobové reality, již jazyk konceptualizuje a zachycuje. V tomto smyslu je korpus autentických záznamů jazyka zdrojem specializovaného i obecného poznání jazykové a sociální reality a její konceptualizace a kvantitou, kvalitou, setrvalostí i kontinuitou informací, jež nabízí, svým významem přesahuje obor lingvistiky. Povahou a možnostmi své nabídky mnohonásobně předčí jakékoliv jiné zdroje poznání a studia jazyka. 

Dnešní rozsahy největších korpusů se pohybují řádově už ve stamiliónech a miliardách slov a jimi nabízená informace je, na rozdíl od zdrojů tradiční lingvistiky založené na manuálních excerptech a archivech, tak bohatá, že ji často nelze, bez použití dalších nástrojů, filtrů a zvláštních metod, bez rizika zahlcení informacemi přímo používat. Korpusy se liší od běžného elektronického archivu, tj. prostého úložiště daných textů s omezenými možnostmi prohledávání. Oproti archivu korpus vyniká nejen sofistikovaným [[pojmy:korpusovy_manazer|korpusovým manažerem]] schopným zpracovat miliardy slov, řadou speciálních programů a obvykle i vnesenou (lingvistickou) anotací každého slova, ale i celkovým plánovaným zaměřením na určitý cíl se záměrem ho textově maximálně pokrýt. Obvykle se tu pak mluví o [[pojmy:reprezentativnost|reprezentativnosti]] takového korpusu.

Žádný k. není a nemůže být záznamem celého jazyka, ten ostatně k mání a komplexnímu přímému studiu nebyl nikdy: jazyk je v tomto smyslu všude kolem nás a jen jeho malá část je zapsaná v textech. Staré lexikální archivy, velmi výběrově ho mapující, jsou z dnešního hlediska malé a nedokonalé (pro srovnání např. český lexikální archiv ÚJČ má 12-13 miliónů excerpt). Ani v korpusu ale rozhodně není k nalezení všechno, především ne v oblasti mluveného jazyka, šance na víc informací však roste spolu s korpusy. 

Obvykle, ne však vždy, se k. vybavují automatickou a různě pracnou anotací ([[pojmy:tag|tagováním]]), vnášející do něj většinou označení morfologického tvaru a slovního druhu (tj. označením takového tvaru a přidělením tvaru reprezentativního, tj. [[pojmy:lemma|lemmatu]]), dosud většinou pouze na úrovni jednotlivých tvarů, tj. textových výskytů ([[pojmy:token|tokenů]]) lexému. Automatické tagování víceslovných lemmat je dosud v počátcích. Tomuto vlastnímu lingvistickému značkování předchází důkladná bibliografická anotace zachycující řadu vnějších rysů textů, od autora, názvu, roku až po komplexně označovaný žánr aj. 

===== Typy korpusů ===== 
Korpusy vznikají podle praktické potřeby uživatelů a jejich typologie se také od těchto potřeb odvíjí. Jejich obecné schéma lze podle jazyka a situace tudíž různě dál modifikovat. K hlavním typům patří korpus 

  - z hlediska počtu jazyků: a) jednojazyčný a b) vícejazyčný
  - z hlediska tématu ap.: a) obecný a b) specializovaný, 
  - z hlediska modu: a) psaný a b) mluvený, 
  - z hlediska časového záběru: a) synchronní a b) diachronní, 
  - z hlediska „archeologického“: a) synchronní a b) archivní
  - z hlediska vymezeného účelu	různé

Ke **specializovaným korpusům** lze pro českou oblast počítat např. KSK (Korpus soukromé korespondence) či např. korpus jediného autora (korpus Karla Čapka, Bohumila Hrabala, Orwellova románu 1984, srov. však i korpus období komunistické totality, některé z nich dosud nezveřejněné), patří sem však i lexikograficky orientovaný korpus tvořící podklad Frekvenčního slovníku češtiny (FSC2000), nebo korpus LINK (korpus lingvistických textů); vzniká i speciální korpus neslyšících, korpus esemesek, e-mailů aj.

**Mluvený korpus** je ze své podstaty synchronní (pro češtinu jsou momentálně k dispozici už 4 menší, PMK, BMK, Oral2006, Oral2008), volně sem však patří i korpus nahrávek žáků ve škole Schola2010, existují i korpusy vznikající z fonetických či prozodických důvodů aj. Korpusy však mohou zahrnovat i více modů, tj. zvl. zároveň grafický přepis, fonetickou původní i průvodní nahrávku a (stále velmi řídce) ještě někdy i nafilmovaný záznam; pak jde o korpusy multimodální (ev. multimediální).

**Diachronní korpus** je vlastně soubor více korpusů z různých, resp. všech dob vývoje jazyka, pokud už jsou elektronický dostupné; stav zachycení minulosti se od jazyka k jazyku značně liší.

Specifickou roli mají korpusy, které plní roli **archivační**, ať už u jazyků vymírajících, resp. ohrožených, jako livonština u Baltu či všech 11 sámských (laponských) dialektů apod., anebo u jazyků už dávno mrtvých, srov. např. korpus ugaritštiny, starobabylonštiny aj. 

Na základě dalších hledisek můžeme vymezit **monitorovací korpus**, který se chápe jako v ideálních proporcích sestavený a otagovaný korpus, k němuž se přidávají jak nové texty tak nové značky k existujícím korpusům starým, což má umožňovat srovnání korpusového záznamu stavu jazyka (etalonu) se změnami napříč časem. 

**Paralelní korpusy** jsou hlavním představitelem vícejazyčných překladových textů (v zásadě synchronních), umožňující srovnání jazyků. Zvláštním případem jsou vícejazyčné paralelní korpusy sdílející řadu textů a vázané na jeden jazyk jako je český InterCorp. Z nedostatku paralelních korpusů se někdy užívají i **srovnatelné korpusy** (comparable corpora) založené na (např. novinových) textech se stejným tématem, kde je naděje na nalezení i obdobných ekvivalentů daných takovým tématem. 


===== Český národní korpus (ČNK) =====

Projekt [[http://www.korpus.cz|Českého národního korpusu]] byl založen v roce 1994 [[http://www.korpus.cz/view.php?2|prof. Františkem Čermákem]] (institucionálně je zaštítěn [[http://ucnk.ff.cuni.cz|Ústavem Českého národního korpusu]] při FF UK). 

Od svého počátku si kladl za cíl být centrem korpusového výzkumu v ČR a poskytovatelem korpusů pro všechny druhy výzkumu (nejen lingvistického). V roce 2012 zahrnoval následující složky: 
  * synchronní korpusy psané, řada SYN 
  * synchronní korpusy mluvené, zejm. řadu Oral 
  * diachronní korpus DIAKORP 
  * paralelní korpus InterCorp

Přístup ke všem korpusům prostřednictvím webového rozhraní je bezplatný, z licenčních důvodů je nutná registrace. ČNK zároveň poskytuje možnost hostování i mnoha dalším korpusům.

Projekt ČNK se kromě budování korpusů (a tedy mapování jazykového stavu a vývoje češtiny) věnuje i zpřístupňování dat pro výzkumné účely zejména v oblasti automatického zpracování přirozeného jazyka (NLP), vývoji nových nástrojů pro vytěžování korpusů (např. [[pojmy:syd|SyD]]) a rozvoji metodologie korpusové lingvistiky i její popularizaci.
Historie: • korpus • referencni • meet • heaps • subkorpus • ud • ipm • arf • kolokace • tag
Hledat

Navigace

Tisk/export

Nástroje

Jazyky

Licence
