Jako frazémy se označují ustálená spojení více prvků (obvykle slov), která se vyznačují nějakou anomálií – sémantickou či formální, často ovšem obojího druhu.1) V anglosaské tradici je častější pojem idiom, který navíc může znamenat osobitý způsob vyjadřování.
V odborném diskurzu se někdy využívá následující rozlišení: na rozdíl od frazému, jenž je nepravidelně tvořený z hlediska formálních rysů (např. valence slovesa ležet ve frazému ležet ladem – tj. spojitelnost s instrumentálem namísto běžného lokálu), je idiom anomální sémanticky (např. vyletět z kůže – to patrně není ani fyzicky možné). Častá ovšem je současná kombinace sémantické a formální anomálie: příkladem budiž sousloví hlava otevřená - vedle logické sémantické blokace, kdy víme, že nejen že není slučitelné se životem mít otevřenou hlavu, ale ani se to běžně neděje, se zde modifikující adjektivum objevuje v postpozici, za substantivem. V české jazykovědné tradici je sice preferovanějším pojmem právě frazém, ovšem mnozí autoři oba pojmy i z důvodu časté koincidence obou kritérií považují za vzájemně zaměnitelné.
Frazémy se vyznačují různou mírou motivovanosti. Příklad: dát/dostat zelenou (časté užití např.: návrh zákona dostal zelenou). - Nejedná se o věnování zelené barvy, ba ani o zablikání zelených světel na semaforech. Jednotlivé komponenty tohoto frazému sice nesou jasný význam, ale součtem těchto významů se k sémantice celku nedobereme: v tomto případě je však motivovanost právě dopravní symbolikou ještě zřejmá.
František Čermák 2) frazémy dělí na lexikální, kolokační a propoziční (větné, např. přísloví). Kolokační frazémy dále člení na nominální (hlava dubová), verbální (vrtat hlavou) a gramatické (v souvislosti s, na úkor něčeho).
Řada frazémů uchovává tvary, které v průběhu jazykového vývoje ustrnuly právě v tomto jediném nebo velmi omezeném užití (úkor nebo výše zmíněné ladem). Pokud se určitá slova pojí jen s omezenou skupinou dalších slov, označujeme je jako monokolokabilní (např. tratoliště – tratoliště krve, nebo holičkách – nechat na holičkách).
Lexikální frazémy, které jsou daleko méně frekventované než frazémy kolokační, mají formálně tvar jediného slova, ale skládají se z více komponent, např. zá-keř-ný (tj. podle čekající za keřem), podrž-taška nebo potěš-koště (frazémy též tíhnou k libozvučnosti).
Konstitutivní rysy frazému lze vymezit následujícím výčtem:
Pro automatickou identifikaci víceslovných jednotek (a tedy frazémů i kolokací) jsou vyvíjeny specializované nástroje. Pilotní verze nástroje FRANTA (FRazémová ANotace a Textová Analýza) byla využita pro značkování korpusu SYN (ve verzích 4 až 8). Podrobnější informace jsou k dispozici v rámci specializované stránky.