| Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verze |
| pojmy:frazem [2015/01/21 15:35] – Links adapted because of a move operation 158.194.40.233 | pojmy:frazem [2021/05/04 11:02] (aktuální) – [Frazém] dominikakovarikova |
|---|
| ====== Frazém ====== | ====== Frazém ====== |
| |
| Jako //frazémy// se označují ustálená spojení více prvků (obvykle slov), která se vyznačují nějakou anomálií - sémantickou či gramatickou, často ovšem obojího druhu.((Tuto koncepci vyvracející starší pojímání frazémů a idiomů jakožto obrazných pojmenováních formuloval František Čermák.)) | Jako //frazémy// se označují ustálená spojení více prvků (obvykle slov), která se vyznačují nějakou anomálií -- sémantickou či formální, často ovšem obojího druhu.((Tuto koncepci vyvracející starší pojímání frazémů a idiomů jakožto obrazných pojmenováních formuloval František Čermák.)) |
| V anglosaské tradici je častější pojem [[idiom]], který navíc může znamenat //osobitý způsob vyjadřování//. V odborném diskurzu se někdy využívá následující rozlišení: na rozdíl od frazému, jenž je nepravidelně tvořený z hlediska formálních rysů (např. valence slovesa //ležet// ve frazému //ležet ladem// -- tj. spojitelnost s instrumentálem namísto běžného lokálu), je idiom anomální sémanticky (např. //vyletět z kůže// -- to patrně není ani fyzicky možné). Častá ovšem je současná kombinace sémantické a gramatické anomálie: příkladem budiž sousloví //hlava otevřená// - vedle logické sémantické blokace, kdy víme, že nejen že není slučitelné se životem mít otevřenou hlavu, ale ani se to běžně neděje, se zde modifikující adjektivum objevuje v postpozici, za substantivem. V české jazykovědné tradici je sice preferovanějším pojmem právě //frazém//, ovšem mnozí autoři oba pojmy i z důvodu časté koincidence obou kritérií považují za vzájemně zaměnitelné. | V anglosaské tradici je častější pojem [[idiom]], který navíc může znamenat //osobitý způsob vyjadřování//. |
| |
| <WRAP center round info 70%> | V odborném diskurzu se někdy využívá následující rozlišení: na rozdíl od frazému, jenž je nepravidelně tvořený z hlediska formálních rysů (např. valence slovesa //ležet// ve frazému //ležet ladem// -- tj. spojitelnost s instrumentálem namísto běžného lokálu), je idiom anomální sémanticky (např. //vyletět z kůže// -- to patrně není ani fyzicky možné). Častá ovšem je současná kombinace sémantické a formální anomálie: příkladem budiž sousloví //hlava otevřená// - vedle logické sémantické blokace, kdy víme, že nejen že není slučitelné se životem mít otevřenou hlavu, ale ani se to běžně neděje, se zde modifikující adjektivum objevuje v postpozici, za substantivem. V české jazykovědné tradici je sice preferovanějším pojmem právě //frazém//, ovšem mnozí autoři oba pojmy i z důvodu časté koincidence obou kritérií považují za vzájemně zaměnitelné. |
| Frazémy se vyznačují různou mírou motivovanosti. Příklad: //dát/dostat zelenou// (časté užití např.: návrh zákona dostal zelenou). - Nejedná se o věnování zelené barvy, ba ani o zablikání zelených světel na semaforech. Jednotlivé komponenty tohoto frazému sice nesou jasný význam, ale součtem těchto významů se k sémantice celku nedobereme: v tomto případě je však motivovanost právě dopravní symbolikou ještě zřejmá. | |
| | <WRAP round info 65%> |
| | Frazémy se vyznačují různou mírou motivovanosti. Příklad: //dát/dostat zelenou// (časté užití např.: //návrh zákona dostal zelenou//). - Nejedná se o věnování zelené barvy, ba ani o zablikání zelených světel na semaforech. Jednotlivé komponenty tohoto frazému sice nesou jasný význam, ale součtem těchto významů se k sémantice celku nedobereme: v tomto případě je však motivovanost právě dopravní symbolikou ještě zřejmá. |
| </WRAP> | </WRAP> |
| |
| František Čermák ((srov. publikace Česká lexikologie, Jazyk a jazykověda, Frazeologie a idiomatika - česká a obecná)) frazémy dělí na lexikální, kolokační a propoziční. Kolokační frazémy dále člení na nominální (//hlava dubová//), verbální (//vrtat hlavou//) a gramatické (//v souvislosti s//, //na úkor něčeho//). | František Čermák ((srov. publikace Lexikon a sémantika, Jazyk a jazykověda, Frazeologie a idiomatika - česká a obecná)) frazémy dělí na lexikální, kolokační a propoziční (větné, např. přísloví). Kolokační frazémy dále člení na nominální (//hlava dubová//), verbální (//vrtat hlavou//) a gramatické (//v souvislosti s//, //na úkor něčeho//). |
| |
| Řada frazémů uchovává tvary, které v průběhu jazykového vývoje ustrnuly právě v tomto jediném nebo velmi omezeném užití (//úkor// nebo výše zmíněné //ladem//). Pokud se určitá slova pojí jen s omezenou skupinou dalších slov, označujeme je jako [[pojmy:monokolokabilita|monokolokabilní]] (např. //tratoliště// - //tratoliště krve//, nebo //holičkách// - //nechat na holičkách//). | Řada frazémů uchovává tvary, které v průběhu jazykového vývoje ustrnuly právě v tomto jediném nebo velmi omezeném užití (//úkor// nebo výše zmíněné //ladem//). Pokud se určitá slova pojí jen s omezenou skupinou dalších slov, označujeme je jako [[pojmy:monokolokabilita|monokolokabilní]] (např. //tratoliště// -- //tratoliště krve//, nebo //holičkách// -- //nechat na holičkách//). |
| |
| <WRAP center round info 70%> | <WRAP round info 65%> |
| Lexikální frazémy mají formálně tvar jediného slova, ale skládají se z více komponent, např. //zá-keř-ný// (tj. podle čekající za keřem), //podrž-taška// nebo //potěš-koště// (frazémy též tíhnou k libozvučnosti, zde realizované rýmem). | Lexikální frazémy, které jsou daleko méně frekventované než frazémy kolokační, mají formálně tvar jediného slova, ale skládají se z více komponent, např. //zá-keř-ný// (tj. podle čekající za keřem), //podrž-taška// nebo //potěš-koště// (frazémy též tíhnou k libozvučnosti). |
| </WRAP> | </WRAP> |
| |
| * význam vychází z celku frazému, není součtem významů jednotlivých komponent | * význam vychází z celku frazému, není součtem významů jednotlivých komponent |
| |
| | ===== Frazémy v korpusech ===== |
| | |
| | Pro automatickou identifikaci víceslovných jednotek (a tedy frazémů i [[pojmy:kolokace|kolokací]]) jsou vyvíjeny specializované nástroje. Pilotní verze nástroje FRANTA (<fc #ff0000>FR</fc>azémová <fc #ff0000>AN</fc>otace a <fc #ff0000>T</fc>extová <fc #ff0000>A</fc>nalýza) byla využita pro značkování korpusu [[cnk:syn|SYN]] (ve verzích 4 až 8). Podrobnější informace jsou k dispozici v rámci [[seznamy:frazemy|specializované stránky]]. |
| ==== Související odkazy ==== | ==== Související odkazy ==== |
| |
| <WRAP round box 90%> | <WRAP round box 60%> |
| [[pojmy:koligace|Koligace]] • [[pojmy:kolokace|Kolokace]] • [[pojmy:word|Slovní tvar (word)]] • [[pojmy:ngram|N-gram]] • | [[pojmy:koligace|Koligace]] • [[pojmy:kolokace|Kolokace]] • [[pojmy:word|Slovní tvar (word)]] • [[pojmy:ngram|N-gram]] • |
| [[kurz:hledani_kolokaci|7. lekce manuálu]] • [[pojmy:idiom|Idiom]] • [[pojmy:monokolokabilita|Monokolokabilita]]</WRAP> | [[kurz:hledani_kolokaci|7. lekce kurzu]] • [[pojmy:idiom|Idiom]] • [[pojmy:monokolokabilita|Monokolokabilita]] • [[seznamy:frazemy|Automatická anotace frazémů]] |
| | </WRAP> |
