Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verze |
manualy:mapka [2023/08/04 11:16] – jankocek | manualy:mapka [2024/08/26 13:36] (aktuální) – tomascapka |
---|
{{ :manualy:mapka_logo_v2.png?nolink&200|}} | {{ :manualy:mapka_logo_v2.png?nolink&200|}} |
| |
Aplikace Mapka je doplňkem ke korpusům mluvené češtiny. Její základní funkcí je zobrazení lokalit vztahujících se ke korpusu [[cnk:dialekt|DIALEKT]] na **interaktivní mapě České republiky**. V další fázi budou připojena i data z jiných korpusů mluvené češtiny, např. [[cnk:ortofon|ORTOFON]]. | Základem aplikace Mapka je **interaktivní mapa** sloužící jako doplněk ke korpusům mluvené češtiny [[cnk:oral|ORAL]], [[cnk:ortofon|ORTOFON]] a [[cnk:dialekt|DIALEKT]]. Zpřístupňuje řadu informací souvisejících s mluvenou češtinou a nářečími českého jazyka. Na mapě si lze například zobrazit nářeční územní členění, popisy typických rysů nářečních oblastí, sítě lokalit vztahující se ke korpusům ORAL, ORTOFON a DIALEKT a ukázky autentických mluvených projevů vybrané z těchto korpusů. |
| |
Mapka je webová aplikace dostupná bez registrace na adrese: **[[https://korpus.cz/mapka/]]** | Mapka je webová aplikace dostupná bez registrace na adrese: **[[https://korpus.cz/mapka/]]** |
===== Územní členění ===== | ===== Územní členění ===== |
| |
Na podkladové mapě je možné znázornit si různé druhy **územního členění**. Nejdůležitější je členění území českého jazyka na **//nářeční oblasti//**, lze zvolit i podrobnější dělení na **//nářeční podskupiny, úseky, typy//**. Doplňující charakter má historické členění, v rámci něhož můžeme zobrazit **//moravskou//** a **//slezskou zemskou hranici//** či **//německé jazykové ostrovy//** v ČR. V případě potřeby je možné na mapě znázornit i administrativní členění ČR na **//okresy//** nebo **//kraje//**. | V Mapce si lze znázornit několik typů **územního členění**. Základní je členění území českého jazyka na **nářeční oblasti**, lze zvolit i podrobnější dělení na nářeční podskupiny, úseky, typy. V rámci historického členění si lze zobrazit **moravskou** a **slezskou zemskou hranici** či **německé jazykové ostrovy** v ČR. Vedle toho je k dispozici i administrativní členění ČR na **okresy** nebo **kraje**. |
| |
===== Lokality ===== | ===== Lokality ===== |
| |
Dále si lze na podkladové mapě zobrazit **sítě obcí**, které jsou v určitém vztahu ke korpusu DIALEKT. Jde např. o obce, ve kterých probíhalo nahrávání nářečních projevů začleněných do současné verze korpusu DIALEKT, případně celkový sběr projevů pro tento korpus. Jednou z dalších možností je i zobrazení sítě výzkumných lokalit Českého jazykového atlasu. | Mapka umožňuje zobrazit si **sítě obcí** vztahující se k nahrávkám zpracovaným v korpusech ORAL, ORTOFON a DIALEKT. Jde o lokality, kde byly nahrávky pořízeny, a o lokality, odkud pocházejí zaznamenaní mlučí. Dále je možné si zobrazit síť výzkumných lokalit Českého jazykového atlasu. |
===== Přehledy nářečních rysů ===== | ===== Přehledy nářečních rysů ===== |
| |
Do mapy jsou zařazeny přehledy **charakteristických nářečních rysů** příslušící 3 regionům (Čechy, Morava a Slezsko) a 8 základním nářečním oblastem a popisy jazykové situace ve 2 oblastech pohraničí. Zaměřili jsme se zejména na rysy hláskoslovné a tvaroslovné. Příklady nářečních jevů byly vybírány především z aktuální verze korpusu DIALEKT, doplňkově i z přepisů, které budou zveřejněny v další verzi korpusu. | Do mapy jsou zařazeny přehledy **charakteristických nářečních rysů** příslušících regionům Čechy, Morava a Slezsko, základním nářečním oblastem i menším nářečním podskupinám, úsekům a typům a také popisy jazykové situace v oblastech pohraničí. Pozornost je zaměřena zejména na rysy hláskoslovné a tvaroslovné. |
| |
===== Ukázky projevů nářečních mluvčích ===== | ===== Ukázky mluvených projevů ===== |
| |
Ke každé nářeční oblasti jsou připojeny 2 ukázky **autentických projevů nářečních mluvčích** z korpusu DIALEKT, ke kterým je připojen i zvukový záznam. Ukázky byly zvoleny tak, aby demonstrovaly typické nářeční rysy daných nářečních oblastí. Pro každou oblast byla vybrána jedna ukázka ze **staré časové vrstvy sběru** (od 50. let do 80. let 20. stol.) a jedna z **nové časové vrstvy sběru** (od 90. let 20. stol. do současnosti). Postupně budeme přidávat ukázky nářečních projevů i k dalším významným nářečním úsekům a typům náležícím k příslušným nářečním oblastem. | Ke každé nářeční oblasti je připojeno několik **ukázek mluvených projevů** - autentických projevů nářečních mluvčích z korpusu DIALEKT a také současných mluvených projevů z korpusů ORAL a ORTOFON.\\ |
| Ukázky z korpusu **DIALEKT** byly zvoleny tak, aby demonstrovaly typické nářeční rysy daných nářečních oblastí. Pro každou oblast byla vybrány jak ukázky ze staré časové vrstvy sběru (od 50. let do 80. let 20. stol.), tak i z nové časové vrstvy sběru (od 90. let 20. stol. do současnosti). Každá z ukázek obsahuje náhrávku, její dialektologický přepis, který má za cíl věrně zachytit nářečí včetně výslovnostních rysů, a ortografický přepis, který převádí projev do standardnější podoby.\\ |
| Ukázky z korpusů **ORAL** a **ORTOFON** zachycují současnou běžně mluvenou spontánní řeč v každodenních neformálních komunikačních situacích (jako je např. rozhovor doma, na obědě, v práci, v restauraci). Byly vybrány tak, aby všichni mluvčí v nich zachycení pocházeli ze stejné nářeční oblasti, kde byla nahrávka pořízena, a ve stejné oblasti také celý život žili. Nahrávky nezachycují tradiční nářečí, ale přesto se v nich objevují některé specifické regionální rysy. |
| |
===== Vyhledávání a tvorba vlastní mapy ===== | ===== Vyhledávání a tvorba vlastní mapy ===== |
| |
Do aplikace je začleněna možnost vyhledávat obce v rámci ČR a zařadit je do systému nářečního územního členění. Vyhledané body lze následně v mapě zakreslit a vytvořit tak **vlastní mapu**. Každou mapu a vrstvu se zakreslenými body si můžeme stáhnout, uložit a vytisknout. | V aplikaci je možné vyhledávat obce v rámci ČR a zobrazit si informace o jejich zařazení do systému nářečního územního členění, o administrativním začlenění a o případném počtu nahrávek a mluvčích z těchto obcí zařazených do korpusů mluvené češtiny. Vyhledané lokality je možné v mapě zakreslit pomocí markerů, jejichž barvu si lze zvolit, a vytvořit tak vlastní mapu. Vytvořenou mapu si lze uložit, následně znovu do aplikace nahrát a pokračovat v její editaci. Screenshot takové mapy je možné použít v publikaci (např. bakalářské nebo diplomové práci, článku apod.), pouze prosíme o řádné citování aplikace Mapka. Pomocí funkce Export je možné všechny zobrazené markery exportovat ve formátu GeoJSON. Takový soubor je pak možno otevřít např. ve službě [[https://geojson.io/|geojson.io]] nebo importovat v programu [[https://qgis.org/|QGIS]]. |
===== Jak citovat aplikaci Mapka ===== | ===== Jak citovat aplikaci Mapka ===== |
| |
<WRAP round tip 80%> | <WRAP round tip 80%> |
| |
Goláňová, H. – Waclawičová, M. – Pejcha, J. (2021): Mapka: Mapová aplikace pro korpusy mluvené češtiny. Verze 1.1. ÚČNK FF UK, Praha. Dostupný z WWW: <http://korpus.cz/mapka/>. | Goláňová, H. – Waclawičová, M. – Pejcha, J. – Čapka, T. – Benešová, L. (2023): Mapka: mapová aplikace pro korpusy mluvené češtiny. Verze 2.0. ÚČNK FF UK, Praha. Dostupný z WWW: http://korpus.cz/mapka/. |
| |
</WRAP> | </WRAP> |