Lemma

A lemma is a representative dictionary form of a word, and in the proces of lemmatization during automatic language processing it is the form which is assigned to every form of the given word in the corpus.

Approaches to lemmatization can differ in specific details, but it is generally the case that:

• the lemma of every Czech noun is its nom. sg. (the forms lesům, lesy, lesích have the lemma les)
• for adjectives it is nom. sg. masc. (the forms chytrého, chytrou, chytrejma have the lemma chytrý)
• for verbs it is the infinitive (the forms chodil, chodíš, chodíme have the lemma chodit)

The lemma as a unit originates from an abstraction of a word form's morphological characteristics, and represents a set of forms which have the same root and differ only on their respective morphological affixes or orthographic form. In some approaches, the selected morphological variants are also associated with the lemma.

In certain respects a lemma is the same as a lexeme, differing only in the fact that the lemma is always a single word unit and in most corpora corresponds to the word form occurrences in a 1:1 ratio. Therefore in every corpus the number of lemmas is always smaller than the number of word forms (e.g. in the 100 mil. word corpus SYN2010 we find 1,7 mil. different word forms, but only 786 000 different lemmas).

Lemma by mělo být základním nositelem lexikálního významu jednotky. Na základě lemmatu jsou proto sestavovány korpusově založené slovníky. Vedle toho se ovšem stále více zdůrazňuje přístup, který poukazuje na fakt, že význam je úzce spjat s morfologicky vymezeným tvarem a že lemma je tak přílišnou abstrakcí zanedbávající důležité sémantické distinkce mezi tvary (srov. význam lemmatu nerv a význam tvarů nerv, který se užívá zejména v kontextu anatomického popisu, a nervy, který je typický svými kolokacemi leze na nervy, mít nervy na dranc apod.).

Přístup k lemmatizaci se může v odůvodněných případech lišit. Jedním z takových případů je zpracování diachronních, dialektologických nebo mluvených korpusů, kde potřeba shlukovat slovní tvary pod jednu jednotku může být ovlivněna i jinými kritérii, než je pouze příslišnost k jednomu morfologickému paradigmatu. Vždy ovšem platí, že lemma je pouze pomůcka pro snadnější vyhledávání, nikoli popis nebo interpretace jazykových dat.

V případě diachronního korpusu DIAKORP se proto v budoucnu počítá s lemmatizací pomocí tzv. hyperlemmat, která uživateli korpusu umožní vyhledat všechny výskyty konkrétního lexému bez ohledu na různost jeho dobových, pravopisných aj. podob a tvarů (například: při vyhledávání pomocí hyperlemmatu kůň bude možno najít i starší české podoby kóň a kuoň).

Lemmatizace je součást automatické morfologické (vč. slovnědruhové) anotace. Principem lemmatizace je přiřazení lemmatu jednomu slovnímu tvaru (příp. skupině slovních tvarů) v korpusu.

Lemmatizace je typicky součástí procesu desambiguace (zjednoznačnění) slovních tvarů v textu na základě kontextu. Lemmatizace je jednoduchá a nekontextová (patří-li lemmatizovaný slovní tvar k paradigmatu jediného lexému, např. slovesnému tvaru vytvoříme bude přiřazeno lemma vytvořit jakožto reprezentativní podoba příslušného slovesného lexému bez ohledu na kontext).

Automatická lemmatizace je naopak nesnadná, je-li lemmatizovaný slovní tvar homonymní, tj. patří-li k paradigmatům více lexémů: např. tvar zvířenou náleží jednak paradigmatu adjektivního lexému zvířený, jednak paradigmatu substantivního lexému zvířena. V tomto případě se v procesu lemmatizace na základě kontextu rozhodne, které z potenciálních lemmat se danému tvaru přiřadí. U lexikálních homonym, jejichž morfologické paradigma je totožné, se někdy při lemmatizaci rozlišuje mezi jednotlivými lexikálními významy homonyma, např. travička_1 vs. travička_2.

Velkým lingvistickým i počítačovým problémem je lemmatizace víceslovných spojení. Jiným neřešeným problémem při automatické lemmatizaci je lemmatizace všech tvarů pod jediné lemma i tam, kde to není patřičné: např. zdvořilá prosba o dovolení projít Dovolíte? se neodráží v žádném z registrovaných významů slova dovolit, protože není součástí výlučně morfologické lemmatizace. Podobné je to i u frazémů, kde nelze tvar holičkách (frazému nechat na holičkách) lemmatizovat jako holičky (tvar, který navíc vůbec neexistuje).

Automatickou lemmatizaci provádí počítačový program zvaný lemmatizátor, který bývá součástí morfologického taggeru, provádějícího morfologickou desambiguaci textu. Smyslem lemmatizace je jednak identifikovat v daném kontextu náležitý lexém u homonymních slovních tvarů, jednak umožnit uživateli pracovat nikoli jen se slovními tvary, nýbrž i s lemmaty jakožto reprezentanty příslušných lexémů a jejich paradigmat, což mu podstatně usnadňuje práci s korpusem.