Skrýt
Nastavení

Lemma

Lemma je reprezentativní slovníková podoba hesla, při automatickém zpracování jazyka je pak tato podoba v procesu lemmatizace přidělována každé formě v korpusu.

Přístupy k lemmatizaci se mohou v drobnostech lišit, obecně však platí, že

  • lemma každého českého substantiva je jeho nom. sg. (tvary lesům, lesy, lesích má lemma les)
  • u adjektiv je to nom. sg. mask. (tvary chytrého, chytrou, chytrejma má lemma chytrý)
  • u sloves je to infinitiv (tvary chodil, chodíš, chodíme má lemma chodit)

Lemma jako jednotka vzniká abstrakcí morfologických vlastností slovního tvaru (označovaného jako word nebo forma), představuje tedy množinu forem se stejným kořenem lišící se pouze morfologickými afixy, příp. pravopisnou variantou. V některých koncepcích se pak k lemmatu řadí i vybrané varianty slovotvorné.

Vztah lemmatu a lexému

V určitých aspektech je lemma analogické lexému s tím rozdílem, že lemma je zatím vždy jednoslovná jednotka a ve většině korpusů koresponduje s výskytem slovního tvaru v poměru 1:1. V každém korpusu je tedy počet lemmat menší než počet slovních tvarů (např. ve stomilionovém korpusu SYN2010 najdeme 1,7 mil. různých slovních tvarů, ale jenom 786 tis. různých lemmat)

Vztah lemmatu a významu

Lemma by mělo být základním nositelem lexikálního významu jednotky. Na základě lemmatu jsou proto sestavovány korpusově založené slovníky. Vedle toho se ovšem stále více zdůrazňuje přístup, který poukazuje na fakt, že význam je úzce spjat s morfologicky vymezeným tvarem a že lemma je tak přílišnou abstrakcí zanedbávající důležité sémantické distinkce mezi tvary (srov. význam lemmatu nerv a význam tvarů nerv, který se užívá zejména v kontextu anatomického popisu, a nervy, který je typický svými kolokacemi leze na nervy, mít nervy na dranc apod.).

Hyperlemma a lemmatizace diachronních textů

Přístup k lemmatizaci se může v odůvodněných případech lišit. Jedním z takových případů je zpracování diachronních, dialektologických nebo mluvených korpusů, kde potřeba shlukovat slovní tvary pod jednu jednotku může být ovlivněna i jinými kritérii, než je pouze příslušnost k jednomu morfologickému paradigmatu. Vždy ovšem platí, že lemma je pouze pomůcka pro snadnější vyhledávání, nikoli popis nebo interpretace jazykových dat.

V případě diachronního korpusu DIAKORP se proto v budoucnu počítá s lemmatizací pomocí tzv. hyperlemmat, která uživateli korpusu umožní vyhledat všechny výskyty konkrétního lexému bez ohledu na různost jeho dobových, pravopisných aj. podob a tvarů (například: při vyhledávání pomocí hyperlemmatu kůň bude možno najít i starší české podoby kóň a kuoň).

Lemmatizace

Lemmatizace je součást automatické morfologické (vč. slovnědruhové) anotace. Principem lemmatizace je přiřazení lemmatu jednomu slovnímu tvaru (příp. skupině slovních tvarů) v korpusu.

Lemmatizace je typicky součástí procesu desambiguace (zjednoznačnění) slovních tvarů v textu na základě kontextu. Lemmatizace je jednoduchá a nekontextová (patří-li lemmatizovaný slovní tvar k paradigmatu jediného lexému, např. slovesnému tvaru vytvoříme bude přiřazeno lemma vytvořit jakožto reprezentativní podoba příslušného slovesného lexému bez ohledu na kontext).

Automatická lemmatizace je naopak nesnadná, je-li lemmatizovaný slovní tvar homonymní, tj. patří-li k paradigmatům více lexémů: např. tvar zvířenou náleží jednak paradigmatu adjektivního lexému zvířený, jednak paradigmatu substantivního lexému zvířena. V tomto případě se v procesu lemmatizace na základě kontextu rozhodne, které z potenciálních lemmat se danému tvaru přiřadí. U lexikálních homonym, jejichž morfologické paradigma je totožné, se někdy při lemmatizaci rozlišuje mezi jednotlivými lexikálními významy homonyma, např. travička_1 vs. travička_2.

Problémy lemmatizace

Velkým lingvistickým i počítačovým problémem je lemmatizace víceslovných spojení. Jiným neřešeným problémem při automatické lemmatizaci je lemmatizace všech tvarů pod jediné lemma i tam, kde to není patřičné: např. zdvořilá prosba o dovolení projít Dovolíte? se neodráží v žádném z registrovaných významů slova dovolit, protože není součástí výlučně morfologické lemmatizace. Podobné je to i u frazémů, kde nelze tvar holičkách (frazému nechat na holičkách) lemmatizovat jako holičky (tvar, který navíc vůbec neexistuje).

Proces lemmatizace

Automatickou lemmatizaci provádí počítačový program zvaný lemmatizátor, který bývá součástí morfologického taggeru, provádějícího morfologickou desambiguaci textu. Smyslem lemmatizace je jednak identifikovat v daném kontextu náležitý lexém u homonymních slovních tvarů, jednak umožnit uživateli pracovat nikoli jen se slovními tvary, nýbrž i s lemmaty jakožto reprezentanty příslušných lexémů a jejich paradigmat, což mu podstatně usnadňuje práci s korpusem.

Související odkazy