seznamy:verbtagy_detail - Příručka ČNK

Tato stránka je pouze pro čtení. Můžete si pouze prohlédnout zdrojový kód, ale ne ho měnit. Zeptejte se správce, pokud si myslíte, že něco není v pořádku.
======Morfologické kategorie a hodnoty v atributu verbtag a jejich značkování======

V tomto detailním přehledu je nejprve uvedeno, které morfologické kategorie a jejich hodnoty v atributu //verbtag// se při značkování zachycují a kterým slovním tvarům jsou tyto údaje připisovány. Poté se na příkladech předvádí, jak se struktury se složenými slovesnými tvary značkují v korpusech SYN2020, SYNv9 a SYNv10, a nakonec jsou stručně popsány některé aspekty složených slovesných tvarů z hlediska syntaxe (jednoduché a složitější případy) a jejich automatického značkování.

Slovní tvary jsou v korpusech SYN2020, SYNv9 a SYNv10 morfologicky značkovány dvěma atributy: základním 15pozičním tagem a 6pozičním atributem verbtag. Atribut verbtag obsahuje informace o hodnotách gramatických kategorií slovesa, a to jak u tvarů jednoduchých (//napíšu//, //slyšet//, //jsem//, //hovořil//), tak u tvarů složených (//budu psát//, //slyšeli jste//, //byli bychom připravili//, //být spasen//). Odlišuje také pomocné tvary slovesa //být/////býti// a //bývat/////bývati// od tvarů plnovýznamových a od spony u verbonominálního predikátu, která se rovněž chápe jako plnovýznamová. Atribut verbtag tvoří šest pozic, přičemž jen u sloves a u deverbativních adjektiv zakončených na %%-%%//ný//, %%-%%//tý// (viz popis 3. pozice níže) nabývá jiných hodnot než hodnoty „%%------%%“ (irelevantní).

Atribut verbtag tedy přenáší hodnoty některých gramatických kategorií od tvarů pomocného slovesa //být// ke slovesu plnovýznamovému, výjimečně i od zájmen (například tam, kde je osoba vyjádřena jen osobním zájmenem, nikoli slovesným tvarem: //já nemohl spát//). Nepřenáší však hodnoty gramatických kategorií od jiných sloves, například od sloves modálních či fázových, např. infinitiv po modálním slovese tedy bude mít pro osobu a číslo hodnotu „%%-%%“ (irelevantní).

Při určování gramatických kategorií daného tvaru atribut verbtag více využívá okolního kontextu a je interpretativnější než základní 15poziční morfologický tag. Například u příčestí neobsahuje tag kategorii osoby (samo izolované příčestí osobu nevyjadřuje, typ //slyšels// je pojednán jako agregát, tedy víceslovný token), zato verbtag osobu určuje. Imperativ může mít v tagu pouze první či druhou osobu (//chraňme//, //chraň//, //chraňte//), ve verbtagu může ale v určitých kontextech nabýt i osoby třetí (//chraň Bůh//). Rozpor mezi číslem u pomocného slovesa a u příčestí v případě vykání (a pouze v případě vykání, ne v jiných případech) je zachycen hodnotou **v** pro gramatickou kategorii čísla ve verbtagu: například ve spojení //abyste nepřišla// bude mít příčestí //nepřišla// číslo v tagu hodnotu **S** (singulár), ve verbtagu hodnotu **v** (vykání).


V této části je nejprve přehledově a poté podrobně popsán obsah atributu verbtag. Tvoří jej šest pozic s těmito hodnotami:


1. pozice – **druh slovesa**: pomocné sloveso / plnovýznamové sloveso\\
2. pozice – **slovesný způsob**: indikativ / kondicionál / infinitiv / imperativ / přechodník; a navíc samostatně stojící trpné příčestí\\
3. pozice – **diateze**: aktivní / pasivní\\
4. pozice – **osoba**: první / druhá / třetí\\
5. pozice – **číslo**: singulár / plurál / vykání\\
6. pozice – **čas**: předminulý čas / minulý čas / prézens / futurum

=====Podrobný popis jednotlivých pozic=====



====1. pozice – druh slovesa====

možné hodnoty: **A** / **V** / %%-%% (pomocné / plnovýznamové / irelevantní)



Na této pozici se odlišují tvary slovesa //být//, //bývat// jakožto pomocného slovesa od tvarů plnovýznamových sloves.




|**Značka**|**Význam**|**Příklady**|
|**V** |sloveso plnovýznamové a sponové //být// a //bývat//|**//dělám//**; **//zaslechl//** //jsem//; //budu// **//pracovat//**; **//jsem//** //poslanec//; //celkem// **//vzato//**|
|**A**|slovesa //být// a //bývat//, fungují%%-%%li jako pomocná (včetně kondicionálových tvarů slovesa //být// a částí agregátů (víceslovných tokenů)|//zaslechl// **//jsem//**; **//budu//** //pracovat//; **//byl bych býval//** //odešel//; //viděl se**s**//; **//je//** //chválen//|
|%%-%%|hodnota nevyplněna (irelevantní); tvar jiného slovního druhu než slovesa|




Hodnotu A mají tvary pomocného slovesa //být// a //bývat//, a to včetně
  * klitické slovesné části „s“ agregátu (víceslovného tokenu) ve slovech jako //ses//, //sis//, //včeras//: //Proč se**s** s ním hádala//? //Objednal si**s** to ve spánku//. //Včera**s** řek nejmíň pětkrát//, //že nechceš bejt bohatej//.
  * kondicionálových tvarů slovesa //být//: //bych//, //bys//…, a to i v agregátech //abych// (= //aby//+//bych//), //abys// (= aby+//bys//)..., //kdybych// (= //kdyby//+//bych//), //kdybyste// (= //kdyby//+//byste//)... : //Chce//, //abys jí to platil//. //Nemohu//, //ani kdybych chtěla//.
Tvary pomocného slovesa //být// a //bývat// se používají při:
   * tvoření složeného minulého času 1. a 2. osoby indikativu aktiva obou čísel: //jsem///A //opomněl///V, //konečně se//_//s///A //zamyslela///V, //byli///A //jste///A //seřazeni///V
   * tvoření složeného předminulého času indikativu aktiva: //pak jsme///A //byli///A //zaslechli///V, //byl///A //jsi///A //dostatečně uvážil///V
   * tvoření opisného futura indikativu aktiva nedokonavých sloves: //budu///A //usilovně pracovat///V
   * tvoření přítomného kondicionálu aktiva: //hned bych///A //usnul///V
   * tvoření minulého kondicionálu aktiva: //pak bychom///A //byly///A //usnuly///V
   * tvoření opisného pasiva indikativu všech časů: //Pavel byl///A //přesvědčen///V; //Eva byla///A //bývala///A //chlácholena///V; //Tomáš je///A //odsouzen///V; //Podezřelí budou///A //zproštěni///V //obvinění//...
   * tvoření opisného pasiva imperativu: //buď///A //zajištěn///V, //buďte///A //pochváleni///V, ale //buď///V //zajištěný// / //ochoten// / //schopen// (zde jsou totiž tvary dlouhých i krátkých adjektiv, nikoli trpných příčestí)
   * tvoření opisného pasiva přítomného kondicionálu: //byla///A //bys///A //přesvědčena///V, ale //byla///V //bys///A //přesvědčená// / //smutná// (zde jsou tvary dlouhých adjektiv, nikoli trpných příčestí)
   * tvoření opisného pasiva minulého kondicionálu: //byli///A //by///A //bývali///A //přesvědčeni///V, ale //byli///A //by///A //bývali///V //přesvědčení// / //smutní// (stejný důvod jako výše)
   * tvoření opisného pasiva infinitivu: //být///A //zproštěn///V //obžaloby//
   * tvoření opisného pasiva přítomného a minulého přechodníku: //jsouc/////byvši///A //zajištěna///V



Verbtag pomocného slovesa má podobu A %%-%% %%-%% %%-%% %%-%% %%-%%; mimo pomocnost se tedy u pomocného slovesa žádné další kategorie neurčují.

Hodnotu V mají:
   * tvary plnovýznamových sloves (včetně tvarů pasivních příčestí, jež se při značkování chápou jako tvary slovesné, nikoli adjektivní), tj. – v našem pojetí – všech sloves jiných než //být// a //bývat//, tj. i:
     * sloves //mít// a //dostat// charakterizovaných v mluvnicích jakožto pomocná: //Měl///V //pro strach uděláno//. //Přehled se rychle ztrácí a máme///V //zaděláno na zmatek//. //Nemáme///V //tu moc uklizeno//. //Dostala///V //přidáno a bral týdně devadesát dolarů//.
     * sloves modálních: //moci//, //mít//, //muset/////musit//, //smět//, //dát se//…: //Můžeš///V //se o to postarat//? //To není možné//, //nedá///V //se to udělat//.
     * sloves fázových: //začít//, //začínat//, //přestat//, //přestávat//…: //Hned se začne///V //pochechtávat///V. //Ale vsadím se//, //že se nepřestává///V //usmívat///V.
   * tvary slovesa //být// a //bývat// v nepomocné funkci, tj. ve funkci
     * existenčního //být/////bývat//: Bůh //je///V. //Jeho manželka byla///V //a už není///V.
     * spony v širším smyslu:
      * //Bývala///V //jsem přívětivá a přizpůsobivá a štědrá//.
      * //Bertholletův objev byl///V //dobře načasovaný//.
      * //Byla///V //jsem///A //o tom přesvědčená//. (Tvar //jsem// je tu pomocný, //byla// naopak plnovýznamový.)
      * //Hanka by/////A byla/////A bývala/////V doma//. (Tvary //byl//, //byla// jsou tu pomocné, //bývala// je tvar plnovýznamový.) 
      * //Jsem///V //teď na zahradě//.
      * //Nemyslíš//, //že už je///V //načase někoho poslat//?
      * //Říkáš//, //že je///V //už po smrti//.



Obecně platí, že jednoduchý plnovýznamový slovesný tvar nebo složený slovesný tvar obsahuje **právě jeden** jednoduchý slovesný tvar s hodnotou V na první pozici verbtagu.

	

Slovesný tvar mající hodnotu V na první pozici verbtagu může mít v závislosti na svém typu vyplněny všechny hodnoty na 2. až 6. pozici (viz níže).

 

Z uvedeného popisu tedy mj. vyplývá, že interpretace dvou podobných struktur (dlouhý tvar deverbativního adjektiva typu %%-%%//ný/////tý// a trpné příčestí) se  z hlediska verbtagu liší:
   * //jsem///V //znuděný///%%-%% (//jsem// je sponové sloveso, //znuděný// je tvar adjektivní)
   * //jsem///A //znuděn///V (//jsem// je pomocné sloveso, //znuděn// je tvar slovesný)





====2. pozice – slovesný způsob====

možné hodnoty: **D** / **C** / **I** / **F** / **T** / **O** / %%-%% (indikativ / kondicionál / imperativ / infinitiv / přechodník / ostatní funkce trpného příčestí (doplněk nebo predikát bez spony) / irelevantní)


Písmeny označené hodnoty může mít jen slovesný tvar, který má na první pozici V.


|**Značka**|**Význam**|**Příklady**|
|**D** |indikativ |**//odešla//**, **//odcházím//**, **//odejdu//**; **//byl//** //doma//; //byl jsem// **//přirovnáván//**; **//byl//**/**//býval//** //jsem přirovnávaný//; **//posadím//**, //budou// **//sedět//**|
|**C**|kondicionál|**//odešel//** //bych//; //byl bych// (//býval//) **//odešel//**, //byla bys// (//bývala//) **//chycena//**; //abych/////kdybych byla bývala// **//potrestána//**|
|**I**|imperativ|**//odejdi//**; //buďte// **//chváleny//**|
|**F**|infinitiv|**//sedět//** //na zahradě se mu líbilo//; //chci tady// **//sedět//**; //možnost// **//odejít//** //do zahraničí//; **//být//** //úspěšný//, **//být//** //v lese//; //být// **//přirovnáván//**; //viděl ho// **//přicházet//**|
|**T**|přechodník (transgresiv)|//chutně// **//vaříce//**; //jsouc// **//vystavena//** //velké zátěži//|
|**O**|ostatní funkce trpného příčestí (doplněk nebo predikát bez spony nebo součást rezultativní konstrukce)|//poslouchal mne// **//znuděn//**; //mám jídlo// **//uvařeno//**; //Craig se bezmocně motal ve vlnách//, **//nadnášen//** //záchrannou vestou//; //bankovní loupež// **//zmařena//**|
|%%-%%|hodnota nevyplněna (irelevantní);  jiný slovní tvar než plnovýznamové sloveso|tvary pomocných sloves|


Hodnotu D (indikativ) na 2. pozici tedy mají:

   * aktivní tvary indikativu: //pak odešel///D, //odcházím///D, //odejdu///D
   * tvary slovesa //být// a //bývat// v indikativu v nepomocné funkci (existence, spona): //ďábel je///D; //on byl///D //doma//; //býval///D //jsem přirovnávaný//
   * trpná příčestí významových sloves a odvozená složená adjektiva v konstrukci s indikativem pasiva: //byl jsem přirovnáván///D
   * tvary infinitivu v opisné konstrukci pro tvoření aktivního futura nedokonavých sloves: //budu tady sedět///D


Hodnotu C (kondicionál) na 2. pozici mají:

   * činná příčestí významových sloves v aktivní kondicionálové konstrukci obou časů: //odešel///C //bych//; //byl bych// (//býval//) //odešel///C
   * trpná příčestí významových sloves v pasivní kondicionálové konstrukci: //nebyl bych// (//býval//) //chycen///C
   * minulé tvary slovesa //být// a //bývat// v indikativu v nepomocné funkci (existence, spona) v aktivní/pasivní kondicionálové konstrukci: //jako by byla///C //na palubě vesmírné lodi poprvé//; //byla///C //bys překvapená//; //byl bys býval///C //zatčený//


Poněvadž klauze uvozené spojkami //abych//, //abys//..., //kdybych//, //kdybys//... chápeme jako kondicionálové, značkování sloves v nich bude stejné, jako kdyby v nich byly přítomny kondicionálové tvary //bych//, //bys//...:
   * //abych/////kdybych byl býval proklet///C //na druhou//, ale //abych/////kdybych byl býval///C //prokletý//

Hodnotu I (imperativ) na 2. pozici mají: 

   * aktivní tvary imperativu: //odejdi///I
   * aktivní tvary imperativu slovesa //být// a //bývat// v nepomocné funkci (existence, spona): //buď///I //vždy připravený//!
   * trpná příčestí významových sloves v konstrukci s pasivním imperativem: //buď pozdravena///I, //Maria//


Hodnotu F (infinitiv) na 2. pozici mají: 
   * tvary infinitivu plnovýznamových sloves v jiné konstrukci než v opisné konstrukci pro tvoření aktivního futura nedokonavých sloves (tam mají hodnotu D): //sedět///F //na zahradě se mu líbilo//; //chci tady sedět///F; //možnost odejít///F //do zahraničí ji lákala//
   * tvary //být/////býti//, //bývat/////bývati// v nepomocné funkci (existence, spona): //být///F //úspěšný//; //ergo všichni do jednoho by měli být///F //potrestaní//; //bývat///F //přirovnávaní//; //postupem času začal bývat///F //v prodejně sám//; //může býti///F //pravdou i opak// 
   * trpná příčestí plnovýznamových sloves v konstrukci s pasivním infinitivem: //a tak chci být připraven///F //na všecko//; //nebývat osočován///F


Hodnotu T (přechodník/transgresiv) na 2. pozici mají: 
   * aktivní tvary přechodníku plnovýznamových sloves: //předpokládaje///T, //že budeme skeptičtí//; //a nevyčkav///T //odpovědi odešel si pro zákusek//
   * tvary //jsa//, //jsouc//, //jsouce//, //byv//, //byvši//, //byvše// v nepomocné funkci (existence, spona): //sám jsa///T //hříchu neschopen//; //ale blíž jsem to nezkoumala//, //jsouc///T //pohroužená do Písně o Nibelunzích//; //byvše///T //dlouho v Hradišti// 
   * trpná příčestí plnovýznamových sloves v pasivní přechodníkové konstrukci: //odvětila dívka//, //jsouc dojata///T //takovým náporem úcty a lásky//



Hodnotu O (ostatní funkce trpného příčestí) na 2. pozici mají trpná příčestí ve funkci doplňku, nikoli jmenného přísudku, a v rezultativních konstrukcích: //poslouchal mne//, //znuděn///O; //mám jídlo uvařeno///O; //na výsost znechucen///O //špatným dojmem//, //který Clevinger vyvolával//; //koncert zrušen///O //bez náhrady// 

Oproti tomu ve strukturách se sponou se trpná příčestí značkují podle způsobu, jaký pasivní konstrukce vyjadřuje, např. indikativ v klauzi: //byl jsem zahrnován///D //holdy jako milionář//.


====3. pozice – slovesný rod====

možné hodnoty: **A** / **P** / **p** / %%-%% (aktivum / pasivum / složené deverbativní adjektivum zakončené na %%-%%//ný// nebo %%-%%//tý// / irelevantní)



|**Značka**|**Význam**|**Příklady**|
|**A** |aktivum |**//odešla//**, **//odcházím//**, **//odejdu//**; **//odešel//** //bych//; //byl bych// (//býval//) **//odešel//**;  **//byl//** //doma//; **//popojdu//**, //budou// **//sedět//**|
|**P**|pasivum|//byla bys// (//bývala//) **//chycena//**; //abych/////kdybych byla bývala// **//informována//**; //být// **//zastrašen//**;  //jsem// **//přirovnáván//**; //buďte// **//pochváleny//**  |
|**p**|složená (dlouhá) deverbativní adjektiva zakončená na %%-%%//ný///%%-%%//tý// a odvozená od trpného příčestí|//dílo bylo// **//vyvážené//**; //ležel// **//zabitý//** //na trávníku//; //jsem nadmíru// **//spokojený//**; //byl/////býval// **//přirovnávaný//** //k Mozartovi//; **//zabitá//** //neděle//|
|%%-%%|hodnota nevyplněna (irelevantní);  jiný slovní tvar než plnovýznamové sloveso nebo deverbativní adjektivum zakončené na %%-%%//ný///%%-%%//tý//|
 


Na 3. pozici mají hodnotu A (aktivum) aktivní slovesné tvary, hodnotu P (pasivum) pasivní slovesné tvary. Tyto hodnoty jsou ve verbtagu totožné s příslušnými hodnotami v tagu (12. pozice). Hodnotu A nebo P může mít jen slovesný tvar, který má na první pozici V. Hodnotu p má pouze deverbativní adjektivum zakončené na %%-%%//ný// nebo %%-%%//tý// a toto adjektivum nemá žádné další hodnoty, jeho verbtag je tudíž vždy roven %%-%% %%-%% p %%-%% %%-%% %%-%% .



Ve verbtagu nezachycujeme reflexivní diatezi (medium), tj. například ve větě: //učešu si vlasy// není u slovesného tvaru //učešu// uveden reflexivní význam (lexikálně signalizovaný reflexivem //si//). Ani v něm nezachycujeme reflexivní pasivum, značkujeme pouze pasivum opisné. Reflexivní pasivum totiž není snadné spolehlivě značkovat vzhledem k velmi obtížně disambiguovatelné homonymii reflexivních částic //se//, //si//. Navíc ani teoreticky nepanuje mezi odborníky shoda v tom, zda konstrukce s reflexivními částicemi spoluvytvářejí reflexivní pasivum nebo třeba neosobní konstrukce (//jde se//) či význam reciproční.


====4. pozice – osoba====

možné hodnoty: **1** / **2** / **3** / %%-%% (první / druhá / třetí / irelevantní)

Hodnoty označené čísly může mít jen slovesný tvar, který má na první pozici V.


|**Značka**|**Význam**|**Příklady**|
|**1** |první osoba |**//přišel//** //jsem//; **//vylézáme//**; **//neodejdu//**; **//nepopojdeme//**; //budu// **//sedět//**; **//připravili//** //bychom to//; //budeme// **//zainteresováni//**; **//připravme//** //to//; //buďme// **//odhodláni//**|
|**2**|druhá osoba|**//odejdete//**; **//odejděte//**; //byla bys// (//bývala//) **//chycena//**; //jste// **//infikováni//**; //budete// **//zastrašeni//**; //buďte// **//připraveny//**; //jsouce// **//chváleni//**; //hodně ses// **//snažila//**|
|**3**|třetí osoba|//Pavel// **//přišel//** //včas//; //byl// **//ztracen//**; //bude// **//připravovat//**; //je// **//odhodlán//**; **//chraň//** //Bůh//|
|%%-%%|hodnota nevyplněna (irelevantní); tvar, který tvoří infinitiv, přechodník, doplněk nebo predikát bez spony, a dále jakýkoli slovní tvar jiný než plnovýznamové sloveso|//musím// **//jít//**; //být// **//přinesen//**;**//vycházejíc//**; //jsa// **//přinesen//**|


Při značkování osoby platí tyto zásady:

1. osoba 1/2/3 se uvádí u všech nepomocných tvarů morfologického prézentu (//přinášíme//, //přinesou//), futura (//bude//, //půjdu//), tvaru imperativního (//vyskoč//!) a u minulého (l%%-%%ového) příčestí, pasivního příčestí a infinitivu ve finitní konstrukci: //byli bychom připravili///1; //byl byste zatčen///2; //nebudeme to odkládat///1

2. osoba 1/2/3 se neuvádí u těchto nefinitních konstrukcí:
     * infinitivní: //být přinesen///%%-%%; //být///%%-%% //přinesený//
     * přechodníková: //jsa přinesen///%%-%%; //jsouc přinesené///%%-%%
     * a u trpných příčestí ve funkci doplňku: //silně rozrušen///%%-%%, //odešel//

Na 4. pozici verbtagu zachycujeme také sémanticky třetí osobu imperativu: //chraň///3 //Bůh//; //pozdrav///3 //pánbůh//; //vem///3 //to čert//, která je morfologicky vyjádřena druhou osobou (//nedej///2, pozdrav///2//, //vem///2) na 8. pozici tagu, neboť čeština morfologicky třetí osobu imperativu nevyjadřuje.


====5. pozice – číslo====

možné hodnoty: **S** / **P** / **v** / %%-%% (singulár / plurál / vykání / irelevantní)

Hodnoty označené písmeny může mít jen slovesný tvar, který má na první pozici V.


|**Značka**|**Význam**|**Příklady**|
|**S** |singulár |**//přišel//** //jsem//; //bude je// **//škádlit//**; **//neodejdu//**; //budeš// **//sedět//**; **//připravil//** //bych to//; //bude// **//zainteresován//**; **//připrav//** //to//; //buď// **//odhodlána//**; //být// **//uveden//**|
|**P**|plurál|**//odejdete//**; **//vylézáme//**; **//nepopojdeme//**; //nebyly by// **//zainteresovány//**; **//čtěme//**; //nebuďte// **//překvapeni//**; **//nebuďte//** //překvapení//; //budou// **//číst//**|
|**v**|vykání jednotlivci|**//nedostavil//** //jste se//; **//měla//** //byste//, //paní účetní//, //vědět//|
|%%-%%|hodnota nevyplněna (irelevantní); tvar, který tvoří infinitiv a jakýkoliv slovní tvar jiný než plnovýznamové sloveso|**//odpočívat//** //je příjemné//; //musím// **//jít//**; //měl byste// **//vědět//**; //být// **//uveden//** (singulár příčestí je uveden jen v tagu – viz níže)|


Při značkování čísla platí tyto zásady:

1. Hodnotu **v** (vykání jednotlivci) má pouze minulé příčestí a trpné příčestí plnovýznamového slovesa v singuláru (v přechodníkových konstrukcích se v dnešní češtině nevyskytuje) v konstrukci s vykáním jednotlivci, kde je rozpor v čísle: mezi plurálem pomocných sloves a singulárem plnovýznamového slovesa: //vy byste to zařídil///v oproti //vy byste to zařídili///P. Neznačkuje se vykání v plurálu (tedy vykání skupině osob) vzhledem k tomu, že homonymii mezi vykáním a nevykáním v plurálu nelze patrně nikdy pouze na základě textu disambiguovat.


2. U plnovýznamových sloves je hodnota **S** (singulár) nebo **P** (plurál) na 5. pozici verbtagu totožná s hodnotou čísla (**S** nebo **P**) na 4. pozici tagu až na:
   * minulá a trpná příčestí v aktivních a pasivních konstrukcích s vykáním jednotlivci: //to byste viděl///tag obsahuje **S** (singulár), verbtag obsahuje **v** (vykání jednotlivci); //pak byste byl chycen///tag obsahuje **S** (singulár), verbtag obsahuje **v** (vykání jednotlivci)
   * infinitiv v aktivních konstrukcích tvořících opisné futurum: //Budeme pracovat///tag obsahuje %%-%% (irelevantní), verbtag obsahuje **P** (plurál)
   * trpné příčestí v pasivních infinitivních konstrukcích: //být stíhán///tag obsahuje **S** (singulár), verbtag obsahuje %%-%% (irelevantní)


3. Číslo **S**/**P** se uvádí u všech tvarů plnovýznamových sloves až na
   * tvary minulého a trpného příčestí vyjadřující vykání jednotlivci (ve verbtagu je **v**): //To byste koukal///v
   * tvary infinitivu, které nespolutvoří opisné futurum (ve verbtagu je %%-%%): //Pracovat///%%-%% //mě nebaví//.
   * trpná příčestí v pasivních infinitivních konstrukcích (ve verbtagu je %%-%%): //Vidět a být viděn///%%-%% //bude v následujících týdnech a měsících platit dvojnásob//.



====6. pozice – čas====

možné hodnoty: **P** / **F** / **B** / **R** / **Q** /%%-%% (prézens / futurum / prézens/futurum obouvidých sloves / minulý čas / předminulý čas / irelevantní)

Hodnoty označené písmeny může mít jen slovesný tvar, který má na první pozici V.


|**Značka**|**Význam**|**Příklady**|
|**P** |prézens |**//sedím//**; **//jsem//** //doma//; //jsem// **//přesvědčen//**; //jsouc// **//vychována//** //jen italsky//; **//udělal//** //bych//; //byla bych// **//potěšena//** (kondicionál přítomný) //předběžnou úmluvou//|
|**F**|futurum|//budu// **//pracovat//**; //budu// **//chtít//** //spát//; **//poběží//**, **//půjdu//**, **//pojedeme//**; **//pochválí//**; **//odešle//**; //zítra// **//budu//** //v práci//; //dopustí se provinění a bude// **//potrestán//**|
|**B**|prézens/futurum obouvidých sloves|**//rezignuji//**; **//věnuje//** |
|**R**|minulý čas|**//přišel//**; //byl// **//chycen//**; //byl bych// (//býval//) **//seděl//**, //býval bych// **//seděl//** (kondicionál minulý); //kdo by byl býval// **//zarmoucen//** (kondicionál minulý) //smrtí//; //byvši// **//vyzvána//** //k odstranění jámy//|
|**Q**|předminulý čas|//pak jsem byl// **//odešel//**; //byl býval// **//chytán//**|
|%%-%%|hodnota nevyplněna (irelevantní); tvar, který tvoří infinitiv, přechodník, imperativ, doplněk nebo predikát bez spony a jakýkoli jiný slovní tvar než plnovýznamové sloveso|//to musí být blbé//, //být// **//zraněn//**; //buď// **//připraven//**; **//znechucen//** //odešel//|


Při značkování času platí tyto zásady:

1. Hodnotu P mají:
   * aktivní prézentní tvary plnovýznamových sloves: //sedím///P; //jsem///P doma
   * aktivní přechodníky plnovýznamových sloves: //vytvářeje///P
   * trpné příčestí plnovýznamového slovesa v pasivní konstrukci indikativu/přechodníku přítomného: //jsem považován///P //za trpaslíka//
   * minulé příčestí v konstrukci s kondicionálem přítomným: //já bych to nepřežila///P


2. Hodnotu F mají:

   * infinitiv opisného futura nedokonavých sloves: //budu pracovat///F; //budou chtít///F //být///%%-%% //milovány//
   * synteticky tvořené tvary významového futura sloves pohybu: //půjdu///F; //poběží///F; //pojedeme///F
   * tvary dokonavých sloves v morfologickém prézentu, ale s významem futura: //pochválí///F; //pojde///F
   * nepomocné (existenční, sponové) tvary futura slovesa //být//: //zítra budu///F //v lese//; //budete///F //ovlivnění//
   * pasivní příčestí: //budu chycen///F a futurální tvary sponového //být budete///F //ovlivnění//


====Poznámka 1====

Verbtag tedy umožňuje nalézt synonymní vyjádření futura jediným dotazem: například víceméně synonymní futurální slovesné tvary/konstrukce se dají v dotazovacím jazyce CQL (corpus query language) nalézt dotazem: [verbtag=".....F"]

Hodnotu B mají tvary obouvidých sloves (viz i pozn. 9), u nichž není jasné, zda čas je prézens, nebo futurum: //abdikuji///B; //rezignuju///B; //věnuji///B


Hodnotu R mají:
   * aktivní tvary minulého příčestí plnovýznamového slovesa spolutvořící 
     * indikativ minulého času: //pak jsem odešel///R
     * minulý kondicionál: //byl bych// (//býval//) //seděl///R
   * tvary trpného příčestí plnovýznamového slovesa spolutvořící
     * pasivum indikativu minulého času: //byl chycen///R
     * pasivum přechodníku minulého času: //byvši zkoušena///R
     * pasivum kondicionálu minulého: //byli by bývali vyzváni///R //zřeknout se islámu//


Hodnotu Q mají:
     * aktivní tvary minulého příčestí plnovýznamového slovesa spolutvořící předminulý čas: //pak jsem byl odešel///Q
     * tvary trpného příčestí plnovýznamového slovesa spolutvořící předminulý čas: //on byl býval podepsán///Q. Takováto struktura je však z hlediska úzu (reprezentovaného např. korpusem SYNv9 obsahujícího cca 5,56 mld. tokenů) ryze teoretická: v tomto korpusu jsme ji nenalezli.

Čas se neuvádí (jeho hodnota je tedy: %%-%%):

   * u infinitivu, který nespolutvoří opisné futurum: //studovat///%%-%% //práva je něco speciálního//
   * u imperativu: //pracuj///%%-%%, a to ani u sponového //být//: //buď///%%-%% //zdráv//
   * u trpných příčestí
     * v imperativní konstrukci: //buď připraven///%%-%%
     * v infinitivní konstrukci: //netěší mne být nalezen///%%-%%

====Poznámka 2====

Stručně ještě připomeňme, které údaje o slovesu se nacházejí v 15pozičním tagu, jímž se značkují **jednoslovné slovesné tvary**.


Na **2**. **pozici** (bližší určení slovního druhu vyjádřeného na 1. pozici):

B – indikativ prézentu / syntetického futura aktiva \\
p – minulé (l%%-%%ové) příčestí\\
s – trpné příčestí\\
f – infinitiv\\
i – imperativ\\
c – tvar kondicionálu\\
e %%-%% přechodník přítomný\\
m – přechodník minulý

Na **3**. **pozici** (jmenný rod):

M – životné maskulinum\\
I – neživotné maskulinum\\
F – femininum\\
N – neutrum\\
%%-%% – irelevantní

Na **4**. **pozici** (číslo):

S – singulár\\
P – plurál\\
%%-%% – irelevantní

Na **8**. **pozici** (osoba):

1 – první osoba\\
2 – druhá osoba\\
3 – třetí osoba\\
%%-%% – irelevantní

Na **9**. **pozici** (čas):

P – prézens\\
F – futurum\\
R – minulé příčestí\\
%%-%% – irelevantní

Na **11**. **pozici** (negace):

A – afirmativní\\
N – negativní tvar

Na **12**. **pozici** (slovesný rod):

A – aktivní tvar\\
P – pasivní tvar


Na **13**. **pozici** (vid):

I – nedokonavý\\
P – dokonavý\\
B – sloveso obouvidé


=====Příklady značkování atributem verbtag=====

Aby se čtenář v popisu víceslovných predikátů, který jsme právě představili, lépe orientoval, uvádíme v této části řadu ilustrativních příkladů vět z korpusů SYN2020 a SYNv9.


(1) //Zřejmě se z toho budu///A%%-----%% //muset///VDA1SF //dostat///VFA%%---%% //sám//.



Ve větě (1) je opisné futurum nedokonavého (v našem smyslu) plnovýznamového (V) slovesa //muset//, které je v indikativu (D) aktiva (A) 1. osoby singuláru (S) futura (F), přičemž slovesný tvar //budu// je pomocný (A%%-----%%). Dále se v ní nachází infinitivní (F) tvar jednoslovného plnovýznamového slovesa //dostat// – tvar je pochopitelně aktivní A, neboť čeština nemá syntetický pasivní infinitiv. Příklad tak ukazuje, že atribut verbtag se nevyjadřuje pouze u analytických slovesných tvarů. Atribut verbtag dostávají i neslovesné tvary ve větě, mají ovšem irelevantní hodnoty všech kategorií:
//zřejmě///%%------%%, //se///%%------%%, //z///%%------%%, //toho///%%------%%, //sám///%%------%%.

 

 

(2) //Nejlepší bude///VDA3SF //nic neříkat///VFA%%---%% .



Věta (2) neobsahuje opisné futurum, neboť ve vedlejší větě je //neříkat// infinitivní tvar ve funkci podmětu. Indikativní (**D**) tvar //bude// 3. osoby singuláru (**S**) futura (**F**) aktiva (**A**) je tedy spona (**V**, nepomocný slovesný tvar). U plnovýznamového (**V**) jednoslovného záporného infinitivního tvaru //neříkat// určujeme opět pouze způsob, tedy infinitiv (**F**), a aktivní diatezi (**A**); negace je vyjádřena v tagu (viz podrobněji v části 2.3). Tak jako ve větě (1) je všem ostatním slovním tvarům formálně přiřazen tento atribut s irelevantními hodnotami jednotlivých kategorií: //nejlepší///%%------%%, //nic///%%------%%, tečka/%%------%%.





(3) //Jak to chceš///VDA2SP //dokázat///VFA%%---%%?



V uvedené větě je plnovýznamový (**V**) finitní tvar //chceš// v 2. osobě singuláru (**S**) indikativu (**D**) prézentu (**P**) aktiva (**A**); u plnovýznamového jednoslovného infinitivního tvaru //dokázat// určujeme opět pouze způsob, tedy infinitiv (**F**), a aktivní diatezi (**A**).





(4) //Kde jsi///A%%-----%% //byl///VDA2SR //celou noc//?



Tvar pomocného (**A**) slovesa //jsi// se v této větě spojuje s plnovýznamovým (**V**) tvarem //byl//, jemuž jsou přiřazeny vlastnosti celého minulého času, tj. indikativ (**D**), aktivní diateze (**A**), 2. osoba singuláru (**S**) a minulý čas (**R**).





(5) //Jsem///VDA1SP //mravný//, //tolerantní//, //nezvykle spokojený///–p%%---%% //se životem//, //hledím///VDA1SP //s optimismem do budoucna//.



Ve větě (5) je tvar //jsem// plnovýznamový (**V**), neboť je to spona, jež se spojuje se jmenným přísudkem //spokojený//. Tento tvar je deverbativní adjektivum zakončené v základním tvaru Nsg na %%-%%//ný//, a dostává tedy verbtag rovný %%--%%p%%---%%. 





(6) //Přál///VDA1SR //jsem///A%%-----%% //si představit///VFA%%---%% //svým čtenářům jeden z charakterových typů naší nedávné minulosti//.



Na počátku věty (6) vidíme složený slovesný tvar //přál jsem// s plnovýznamovým tvarem //přál// (verbtag: indikativ – **D**, aktivum – **A**, 1. osoba, singulár – **S**, minulý čas – **R**) a pomocným (**A**) tvarem //jsem//; dále je ve větě tvar aktivního infinitivu //představit//.





(7) //Těla dosud nebyla///A%%-----%% //nalezena///VDP3PR.



Ve větě (7) vyznačujeme vlastnosti pasivní konstrukce //byla nalezena// u plnovýznamového trpného příčestí //nalezena//: tj. indikativ (**D**), pasivní diateze (**P**), 3. osoba plurálu (**P**) a minulý čas (**R**); tvar //byla// je tvarem pomocného slovesa (proto **A**).





(8) //Nakopal///VCA1SP //bych///A%%-----%% //si//, //že jsem///A%%-----%% //s tím vším začal///VDA1SR.



V této větě nacházíme (i) víceslovný slovesný tvar //nakopal bych//, což je aktivní (**A**) konstrukce přítomného (**P**) kondicionálu (**C**) v 1. osobě singuláru (**S**); (ii) víceslovný slovesný tvar //jsem// … //začal//, což je aktivní (**A**) konstrukce 3. osoby singuláru (**S**) indikativu (**D**) minulého času (**R**).





(9) //Byly///A%%-----%% //by///A%%-----%% //uloženy///VDP3PP //do mobilní aplikace//.



Ve větě (9) je přítomen složený slovesný tvar //byly by uloženy// vyjadřující pasivní (**P** na 3. pozici) přítomný (**P** na 6. pozici) kondicionál (**C**) 3. osoby plurálu (**P** na 5. pozici) – tyto údaje jsou uvedeny u plnovýznamového tvaru //uloženy//; tvary //byly// a //by// jsou pomocné.





(10) //Byli///A%%-----%% //by///A%%-----%%//asi velmi překvapeni///VCP3PP, //že je tehdy natočil///VDA3SR //návštěvník z Barcelony//.



V této větě je hodnotou atributu verbtag značkována pasivní (**P** na 3. pozici) kondicionálová (**C**) konstrukce //byli by// … //překvapeni// ve 3. osobě plurálu (**P** na 5. pozici). Čas je prézens (**P** na 6. pozici), neboť kondicionál je přítomný.





(11) //Měl///VCA3SP //by///A%%-----%% //být///A%%-----%% //vyvážen///VFP%%---%% //menším kravatovým uzlem//.



Věta (11) obsahuje slovesnou konstrukci //měl by být vyvážen//, ale její části //měl by// a //být vyvážen// jsou značkovány odděleně: //měl by// je konstrukce s aktivním přítomným kondicionálem (diateze je aktivní: **A**, čas je prézens: **P**), //být vyvážen// je konstrukce s pasivním infinitivem, kde //být// je pomocné (**A**) a //vyvážen// je trpné (**P**) příčestí (**F** značí infinitiv). 





(12) //Půjdu///VDA1SF, //až se mi bude///A%%-----%% //chtít///VDA3SF //a až budu///A%%-----%% //připraven///VDP1SF.



Ve větě (12) je //půjdu// tvarem syntetického futura (**F**) indikativu (**D**) aktiva (**A**) slovesa //jít// v 1. osobě singuláru (S). Dále tu jsou dvě konstrukce s indikativem (D) budoucího (F) času: aktivní (A) opisné futurum //bude chtít// s pomocným slovesným tvarem //bude// (A) a plnovýznamovým infinitivním tvarem //chtít//, jemuž jsou přiřazeny všechny relevantní hodnoty atributu verbtag; indikativní (D) pasivní (P) konstrukce //budu připraven// opisného futura (F) 1. osoby singuláru (S) //budu připraven//, kde tvar //budu// je pomocný a //připraven// plnovýznamový.

 



(13) //Kašli///VIA2S%%-%% //na to//, //zařídím///VDA1SF //to sama//.



Věta (13) obsahuje dvě nesouvisející slovesné konstrukce tvořené vždy jedním slovesným tvarem: //kašli// je tvar aktivního (A) imperativu (I) 2. osoby singuláru (S), který jakožto tvar imperativní pochopitelně nevyjadřuje čas; //zařídím// je tvar indikativu (D) aktiva (A) neopisného futura (F) dokonavého slovesa //zařídit// (vid se značkuje na 13. pozici tagu, nikoli verbtagu, viz výše) v 1. osobě singuláru (S).





(14) //Buď///A%%-----%% //ujištěna///VIP2S%%-%%, //že s ním žádné problémy mít///VDA1PF //nebudeme///A%%-----%%.



Na rozdíl od věty (13) je v větě (14) dvouslovná konstrukce s pasivním imperativem //buď ujištěna//, kde //buď// je tvar pomocného slovesa //být// a u trpného příčestí //ujištěna// je ve verbtagu vyznačen způsob (imperativ – I), pasivní diateze (P), 2. osoby singuláru (S). Na konci věty je plurálová (P) aktivní (A) konstrukce s opisným futurem (F) //mít nebudeme// v 1. osobě.





(15) //Jak bych///A%%-----%% //si přál///VCA1SP, //abych///%%------%%|A%%-----%% //se byl///A%%-----%% //býval///A%%-----%% //rozhodl///VCA1SR //jinak//.



V této větě se vyskytují dvě kondicionálové konstrukce: 

(i) //bych// … //přál//, což je aktivní (A) konstrukce přítomného (P) kondicionálu (C) 1. osoby singuláru (S)

(ii) //abych// … //byl býval rozhodl//, což je aktivní (A) konstrukce minulého (R) kondicionálu (C) 1. osoby singuláru (S). Tvar //abych// je značkován jako dvojice //aby// – //bych//, přičemž každá složka (tedy //aby// a //bych//) má své lemma (//aby//, resp. //být//), tag i verbtag. Verbtag tvaru složky //aby// (spojka) je irelevantní (%%------%%), tvar //bych// značkujeme jako pomocný (A%%-----%%). Pomocné (A) jsou i tvary //byl// a //býval//, takže veškeré údaje morfologicky charakterizující celý komplex //abych// … //byl býval rozhodl// jsou vyjádřeny u plnovýznamového tvaru //rozhodl//: minulý (R) kondicionál (C) aktiva (A) 1. osoby singuláru (S). 





(16) //Kdybych///%%------%%|A%%-----%% //byl///A%%-----%% //býval///A%%-----%% //získal///VCA1SR //lepší vzdělání//, //možná bych///A%%-----%% //uměl///VCA1SP //napsat///VFA%%---%% //program bez chyby//.



Věta (16) obsahuje konstrukci //kdybych byl býval získal// s aktivním (A) minulým (R) kondicionálem (C) a konstrukci s aktivním (A) přítomným (P) kondicionálem (C) //bych uměl//. Tvar //kdybych// je – analogicky jako tvar //abych// ve větě (15) – značkován jako dvojice //kdyby// – //bych//, přičemž každá složka (tedy //kdyby// a //bych//) má své lemma (//kdyby//, resp. //být//), tag i verbtag. Verbtag tvaru složky //kdyby// (spojka) je irelevantní (%%------%%), tvar //bych// je pomocný (A%%-----%%). Pomocné jsou i tvary //byl// a //býval//, a tak všechny morfologické informace o komplexu //kdybych// … //byl býval získal// jsou vyjádřeny u plnovýznamového tvaru //získal//: minulý (R) kondicionál (C) aktiva (A) 1. osoby singuláru (S). 





(17) //I byl///A%%-----%% //měl///VDA3SQ //zato//, //že by///A%%-----%% //ho neměli///VCA3SP //zatěžovat smutkem kvůli někomu o tři generace staršímu//, //koho skoro neznal///VDA3SR.



Věta (17) obsahuje jev, který je v současné češtině velmi vzácný: konstrukci indikativu předminulého času //byl měl//: tvar //byl// je pomocný, konstrukce 3. osoby singuláru (S) je indikativní (D), aktivní (A), čas předminulý (Q). Mimoto se ve větě nachází konstrukce s přítomným kondicionálem //by// … //neměli// a jednoslovný slovesný indikativní tvar //neznal//.

 



(18) //Změnila///VDA3SR //směr//, //doufajíc///VTA%%-%%SP, //že si jí nikdo nevšiml///VDA3SR.



Ve větě (18) se mimo jednoslovné predikáty //změnila// a //nevšiml// indikativu (D) minulého času (R) nachází aktivní tvar (A) přítomného (P) přechodníku (T) //doufajíc// ve femininu singuláru (S), u něhož pochopitelně není vyjádřena osoba.





(19) //Víš//, //Courtney//, //měla///VCA2SP //by ses///%%------%%|A%%----%% //trochu vzchopit///VFA%%---%% //a nechat///VFA%%---%% //si vanu obložit///VFA%%---%% //mramorem//.



Ve větě (19) je ortografické slovo //ses//, které při značkování dělíme na dvě části: reflexivum //se// a //s// (enklitická varianta tvaru //jsi//). Každá část obdrží při značkování své lemma (//se//, resp. //být//), dále tag a verbtag (%%------%%, tj. irelevantní pro první část, tj. reflexivum //se//; A%%-----%% pro část druhou, tj. //s//); //s// je zde totiž v pomocné funkci – spolutvoří 2. osobu singuláru přítomného kondicionálu //měla by// %%-%%//s//. Tyto a další hodnoty morfologických kategorií jsou uvedeny u plnovýznamového tvaru //měla//.





(20) //Podívej///VIA2S%%-%%, //seš///VDA2SP //přesně tam//, //kdes///%%------%%|A%%-----%% //začal///VDA2SR, //popletenej///–p%%---%% //a zblblej//.



I v této větě se vyskytuje tvar enklitického %%-%%//s//, které je připojeno k adverbiu //kde// (//kdes//) a spolu s minulým příčestím //začal// tvoří 2. osobu singuláru (S) složeného minulého (R) času %%-%%//s začal//; morfologické hodnoty popisující tento složený minulý čas se uvádějí u jeho plnovýznamové složky //začal//. Ve větě je mimoto imperativní tvar (I) 2. osoby singuláru (S) //Podívej//, dále //seš//, tj. indikativ prézentu 2. osoby singuláru, a //popletenej//, což je adjektivum zakončené v základním tvaru na %%-%%//ný//: u těchto tvarů jsou uvedeny hodnoty příslušného atributu verbtag.





(21) //Bůh mě chraň///VIA3S%%-%% //před touhle ženskou//, //pomyslel///VDA3SR //si//…



Věta (21) je příkladem 3. osoby imperativu morfologicky vyjádřené 2. osobou: aktivní (A) imperativní (I) tvar //chraň// má v tagu uvedenu morfologickou 2. osobu singuláru (S), ve verbtagu pak její sémantickou interpretaci: 3. osobu singuláru (S). 





(22) //Budiž///A%%-----%% //to řečeno///VIP3S%%-%% //k jejich hanbě//.



Věta (22) obsahuje pasivní imperativ s významem 3. osoby – tato osoba je uvedena ve verbtagu plnovýznamového tvaru //řečeno//; v tagu tvaru //budiž// je uvedena morfologická 2. osoba. 





(23) //Budiž///A%%----%% //pochválena///VIP2S%%-%%, //matko země//!



Konstrukce //budiž pochválena// ve větě (23) je na rozdíl od věty (21) a (22) sémanticky ve 2. osobě, neboť mluvčí se obrací k entitě vyjádřené vokativem (//matko//!). 





(24) //Zklamal///VDA2vR //jste///A%%-----%% //naši důvěru a ponížil///VDA2vR //mě před elitou//.



Ve větě (24) předvádíme, jak se ve verbtagu značkuje vykání jednotlivci v indikativu (D) aktiva (A) minulého času (R). Ve složeném minulém čase //zklamal jste// je neshoda v čísle mezi tvarem minulého příčestí //zklamal// (singulár) a tvarem //jste// (údaj o jeho plurálu je uveden v tagu) jakožto tvarem pomocného //být//. Tato neshoda se vyjádří hodnotou //v// na pozici čísla ve verbtagu (tedy nikoli S ani P). Stejně jako //zklamal// je značkován i tvar //ponížil//, neboť má tytéž vlastnosti jako první konjunkt //zklamal//, jen u něho chybí pomocné //jste//.





(25) //Vaše reference jsou///VDA3PP //vynikající a byl///A%%----%% //jste///A%%----%% //mi doporučen///VDP2vR.



Ve větě (25) vyjadřuje indikativní pasivní konstrukce //byl jste// … //doporučen// vykání jednotlivci a tento údaj je spolu s dalšími (indikativ pasiva 2. osoby singuláru) uveden u plnovýznamového tvaru //doporučen//, tvary //jste// a //byl// jsou pomocné, jejich číslo (plurál, resp. singulár) je uvedeno v jejich tagu.





(26) //Měla///VCA2vP //byste///A%%-----%% //zavolat///VFA%%---%% //policii//.



Vykání jednotlivci je také ve větě (26), oproti větě (25) je tu konstrukce //měla byste// v přítomném (P) kondicionálu (C) aktiva (A), tvar //byste// (plurál je značkován v tagu) je pomocný. Konstrukce je ovšem systémově homonymní – může být i tvarem neutra plurálu. V tomto případě by samozřejmě nešlo o vykání jednotlivci a hodnota čísla ve verbtagu u tvaru //měla// by byla P, nikoli v.





(27) //Nyní vám již nehrozí///VDA3SP, //že byste///A%%-----%% //byla///A%%-----%% //zatčena///VCP2vP //za Fairburnovu vraždu//.



Věta (27) obsahuje vykání jednotlivci (v) v konstrukci //byste byla zatčena// s pasivním (P na 3. pozici) přítomným (P na 6. pozici) kondicionálem (C).





(28) //Mám///VDA1SP //v hlavě vymeteno///VOP%%-%%S%%-%%. 



V rezultativní konstrukci //mám vymeteno// vyjadřujeme symbolem O (= ostatní funkce trpného příčestí) hodnotu kategorie způsob (2. pozice verbtagu) u plnovýznamového tvaru //vymeteno//.





(29) //Zchlazen///VOP%%-%%S%%-%% //Priceovou odpovědí//, //Preston pomalu otáčí///VDA3SP //hlavu//, //natáhne///VDA3SP //se v kyčlích//, //znovu si nasadí///VDA3SP //brýle a hledí///VDA3SP //k baru//.



V této větě má tvar trpného (P) příčestí //zchlazen// v singuláru (S) funkci doplňku – ten je značkován jako O.



Upozorněme ještě na případ, kdy 1. osoba u l%%-%%ového příčestí není morfosyntakticky určena tvarem pomocného slovesa //být//, nýbrž osobním zájmenem ve funkci podmětu:



(30) //A// **//já//** //posloužila///VDA1SR //jako vzor//?



(31) … začal //horský břeh konečně klesat a// **//my//** //se dostali///VDA1PR //do složité spleti kopců a údolí//.



Ve větě (30) určuje 1. osobu příčestí //posloužila// jenom osobní zájmeno //já//, ve větě (31) pouze osobní zájmeno //my//. 





=====Víceslovné slovesné tvary z hlediska syntaxe a automatického značkování=====

Značkování víceslovných slovesných tvarů umožňuje popsat stovky rozmanitých typů syntaktických struktur (typem rozumíme např. pasivní přítomný kondicionál 3. osoby plurálu), přičemž každý typ se projevuje nesčetnými slovoslednými a dalšími syntaktickými variacemi ve značkovaných větách (např. různá slova nacházející se mezi jednotlivými slovesnými tvary, která tvoří týž komplex). Mimo koordinaci slovesných tvarů (zvláště minulého a trpného příčestí a infinitivu), jež představuje z hlediska spolehlivého značkování největší problém (často totiž není snadné rozpoznat předěl mezi klauzemi, existuje neshoda ve víceslovném komplexu a další komplikace...), platí, že všechny tvary ve víceslovném slovesném komplexu se nacházejí v téže klauzi. Například při tvoření minulého času 1. a 2. osoby aktiva je jak tvar pomocného slovesa //být//, tak l%%-%%ové příčestí v téže klauzi, přičemž tato klauze může být nesouvislá, tj. může být z hlediska slovosledu přerušena jinou vnořenou klauzí či klauzemi – takové případy jsou ovšem poměrně řídké a představují pro značkování obtížný problém. V téže klauzi se jednotlivé součásti víceslovného komplexu typicky nacházejí blízko sebe (ovšem v různých slovosledných variantách), nejčastěji v těsné blízkosti, což velmi usnadňuje jejich spolehlivé automatické značkování (např. **//chtěl//**/VCA1SP **//bych//**/A%%-----%% //to udělat//; //opravdu// **//bych//**/A%%-----%% **//chtěl//**/VCA1SP //ten film vidět//). Platí, že čím jsou si jednotlivé součásti z hlediska slovosledu blíže, tím je takových struktur v korpusech více a tím je také snazší je spolehlivě značkovat. Čím dále jsou od sebe, tím strměji frekvence klesá.

Značkování tak může např. napomoci identifikaci slov (nejen tvarů tvořících víceslovný (složený) slovesný komplex) nacházejících se v téže klauzi. Obecně lze říci, že uživatel má v atributu verbtag vhodný nástroj ke zkoumání slovosledu v klauzi, může snáze než dosud zjišťovat, které slovní tvary se nacházejí mezi jednotlivými částmi slovesného komplexu toho či onoho morfosyntaktického typu v klauzi, nebo snáze zjišťovat, do jaké klauze patří trpné příčestí a s jakými pomocnými tvary tvoří slovesný význam (představené morfosyntaktické značkování však neidentifikuje například nějakou společnou značkou, že ta či ona skupina slovesných tvarů vytváří víceslovný slovesný tvar!). Uživatel může dále poměrně snadno zjišťovat frekvenci těch či oněch typů víceslovných slovesných tvarů nebo významů např. morfosyntakticky homonymních příčestí (příčestí jako součást kondicionálových,i indikativních či dalších struktur), frekvenci struktur opisného pasiva v kombinaci s číslem, osobou a jmenným rodem apod.

Je jasné, že automatické značkování zdaleka není bezchybné a uživatel musí k výsledkům značkování přistupovat kriticky. Problémy způsobují nejen poměrně snadno odstranitelné chyby, jichž se systém značkování v současné verzi dopouští, a které by se tedy neměly objevit v dalších verzích značkovaných korpusů, ale i to, že úkol značkovat víceslovné slovesné komplexy je složitý z povahy věci (volný slovosled, elipsy, vnořené klauze, morfologická homonymie jednotlivých slovesných tvarů…), a někdy není ani teoreticky jasné, jak by se ten či onen jev měl značkovat.

Některé jevy spjaté s morfosyntaktickým značkováním sloves tedy předvedená koncepce značkování (zatím) vzhledem ke složitosti syntaktických a dalších jevů nezachycuje. Je to například afirmace/negace víceslovného komplexu jako celku (afirmace/negace jednotlivých tvarů se určuje na 11. pozici v tagu). Patrně by automaticky bylo možné zachytit negaci v těchto větách:



(32) //Nikdy bych///A%%-----%% //nebyl///A%%-----%% //věřil///VDA1SR, //že jsem///VDA1SP //schopen takhle někoho kopnout///VFA%%---%%.



(33) //V živoucím městě bych///A%%-----%% //byl///A%%-----%% //nikdy nemohl///VDA1SR //tolik pozorovat///VFA%%---%%.



kde celý víceslovný slovesný komplex vyjadřuje negaci, přičemž ve větě (32) se neguje pomocné sloveso //nebyl//, zatímco ve větě (33) naopak plnovýznamový tvar //nemohl// – obě v podstatě plně synonymní varianty čeština připouští. Problém však může nastat u jevu dvojí negace:



(34) //Nikterak však nejsem///A%%-----%% //nepřipraven///VDP1SP //na těžké časy//.



který vyjadřuje oslabenou afirmaci (litotes) a je otázka, zda tuto vlastnost komplexu připsat, a pokud ano, jak by to bylo spolehlivé. Uživatel je tedy při svých rešerších odkázán na kombinaci vlastností obsažených v tagu (kde je kromě negace i vid a další morfologické vlastnosti izolovaného slovesného tvaru) a v morfosyntaktickém verbtagu. Další problém nastává u konstrukcí, ve kterých můžeme negaci použít na různých místech, přičemž se význam mírně změní, jako v příkladech (35) a (36):



(35) //Nebyl bych spal///VCA1SR.

(36) //Byl bych nespal///VCA1SR.



Rovněž se neznačkují struktury s modálními a fázovými slovesy a struktur rezultativních, jelikož značkování by nemuselo být přijatelně spolehlivé. Například výskyty polyfunkčního slovesa //mít// a //dát// (//se//) (obě slovesa jsou modální i plnovýznamová) v modálním/nemodálním užití a jako součást víceslovného komplexu by byly pravděpodobně značkovány poměrně nespolehlivě.
Historie: • jmenne_tvary_sublemmata • abc_seznamy • genre • oddil_statistiky_ke_korpusu_schola2010 • oral2006 • zasady_pro_prepis_vyucovacich_hodin • pravidla_ksk • totalita • seznamy • afun