Atribut verbtag je zvláštní poziční atribut, který obsahuje (nad rámec základní morfologické značky, tagu) informace o gramatických kategoriích slovesa, a to jak u tvarů jednoduchých (napíšu), tak u tvarů složených (budu psát, byli bychom napsali). Odlišuje také pomocné tvary slovesa být od tvarů plnovýznamových a spony u verbonominálního predikátu. Má vždy šest pozic, jen u sloves ale nabývá jiných hodnot než hodnoty -, s jednou výjimkou (na 3. pozici jsou značena i pasivní deverbativní adjektiva).
Atribut verbtag tedy přenáší některé gramatické kategorie z pomocných sloves na sloveso plnovýznamové, výjimečně i ze zájmen (já nemohl spát). Nepřenáší ale gramatické kategorie například ze sloves modálních či fázových, infinitiv po modálním slovese tedy bude mít pro osobu a číslo hodnotu -.
Možné verbtagy pro každý token se přiřazují na základě morfologické analýzy, výsledný verbtag je pak pro každý token vybrán během následné desambiguace. Atribut verbtag je anotován v českých korpusech počínaje korpusy SYN2020 a SYN (verze 9).
Pozice verbtagu (včetně příkladů použití) jsou podrobně popsány na této stránce.
Atribut verbtag v určování gramatických kategorií více využívá kontext a více interpretuje než základní morfologická značka (tag). Například u příčestí tag neobsahuje kategorii osoby (samo izolované příčestí osobu nevyjadřuje), ale verbtag osobu určuje. Imperativ může v tagu mít pouze první či druhou osobu (chraňme, chraň), ve verbtagu ale v určitých kontextech může nabýt i osoby třetí (chraň Bůh). Rozpor mezi číslem u pomocného slovesa a u příčestí (týká se především vykání) řešíme použitím hodnoty „v“ pro gramatickou kategorii čísla ve verbtagu, ve spojení abyste nepřišla tak bude mít příčestí nepřišla číslo v tagu S, ve verbtagu v.