Termín register může odkazovat jak k lingvistickému pojmu, tak k atributu jazykových korpusů.
Register je strukturní atribut stanovený na základě automatické analýzy jazykových prostředků obsažených v textu. Více o jednotlivých kategoriích rozlišovaných v rámci tohoto atributu se dozvíte v popisu registrové klasifikace.
Termín registr (nebo též rejstřík) označuje situačně nebo kontextově podmíněnou varietu jazyka.1) Termín pochází z anglosaské tradice a v českém prostředí se jako nejbližší ekvivalent jeví styl objektivní či slohový postup. Registr je v zásadě výsledkem analýzy, která je založena primárně na jazykových rysech, které texty využívají (tzv. vnitrotextová perspektiva).
Komplementární pohled (vnětextová perspektiva), který je založen na konvenčních formálních vlastnostech textu, operuje s termínem žánr (genre) (příp. textový typ (txtype)), které lze v české tradici ztotožnit zhruba se slohovým útvarem.
Rozdíl mezi registrem a žánrem částečně překračuje distinkci mezi slohovým postupem jako procesem a slohovým útvarem jako výsledkem tohoto procesu. Z vnětextové perspektivy lze dvě díla označit třeba za román, přičemž vnitrotextově může být jeden tvořen prostředky typickými pro beletrii (např. narace) a druhý může hojně využívat žurnalistické postupy.
Registr, žánr a také (autorský) styl rozlišuje i D. Biber2), vychází však při tom z rozdílů ve způsobu analýzy: analýza žánru se soustředí na příznačné jevy, jako je např. formule „Byl jednou jeden…“ na začátku pohádek, nebo pozdrav na konci dopisu; společným rysem těchto žánrových charakteristik je to, že se v textech objevují většinou pouze jednou a mají ustálenou/konvenční povahu. Vedle toho analýza registru se soustředí na jevy na první pohled nenápadné a prostupující celým textem, jako je např. četnost sloves, které slouží k naplnění nějaké funkce (v případě sloves to mohou být třeba narace, persvaze či kontemplace).