| Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verze |
| pojmy:register [2019/06/18 16:03] – [Register] lukes | pojmy:register [2019/06/18 16:59] (aktuální) – [Register jako lingvistický pojem] vaclavcvrcek |
|---|
| ====== Register ====== | ====== Register ====== |
| | |
| | Termín //register// může odkazovat jak k lingvistickému pojmu, tak k atributu jazykových korpusů. |
| | |
| | ===== Register jako atribut ===== |
| |
| ''Register'' je [[pojmy:atributy_strukturni|strukturní atribut]] stanovený na základě automatické analýzy jazykových prostředků obsažených v textu. Více o jednotlivých kategoriích rozlišovaných v rámci tohoto atributu se dozvíte v popisu [[cnk:registrova_klasifikace|registrové klasifikace]]. | ''Register'' je [[pojmy:atributy_strukturni|strukturní atribut]] stanovený na základě automatické analýzy jazykových prostředků obsažených v textu. Více o jednotlivých kategoriích rozlišovaných v rámci tohoto atributu se dozvíte v popisu [[cnk:registrova_klasifikace|registrové klasifikace]]. |
| | |
| | ===== Register jako lingvistický pojem ===== |
| |
| Termín //registr// (nebo též //rejstřík//) označuje situačně nebo kontextově podmíněnou varietu jazyka.((viz též Mrázková, K. (2017). Rejstřík (heslo). In: P. Karlík – M. Nekula – J. Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny. URL: https://www.czechency.org/slovnik/REJST%C5%98%C3%8DK)) Termín pochází z anglosaské tradice a v českém prostředí se jako nejbližší ekvivalent jeví //styl objektivní// či //slohový postup//. Registr je v zásadě výsledkem analýzy, která je založena primárně na jazykových rysech, které texty využívají (tzv. vnitrotextová perspektiva). | Termín //registr// (nebo též //rejstřík//) označuje situačně nebo kontextově podmíněnou varietu jazyka.((viz též Mrázková, K. (2017). Rejstřík (heslo). In: P. Karlík – M. Nekula – J. Pleskalová (eds.), CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny. URL: https://www.czechency.org/slovnik/REJST%C5%98%C3%8DK)) Termín pochází z anglosaské tradice a v českém prostředí se jako nejbližší ekvivalent jeví //styl objektivní// či //slohový postup//. Registr je v zásadě výsledkem analýzy, která je založena primárně na jazykových rysech, které texty využívají (tzv. vnitrotextová perspektiva). |
| |
| Komplementární pohled (vnětextová perspektiva), která je založena na konvenčních formálních vlastnostech textu, operuje s termínem [[pojmy:genre|žánr (genre)]] (příp. [[pojmy:txtype|textový typ (txtype)]]), který lze ztotožnit v české tradici zhruba se //slohovým útvarem//. | Komplementární pohled (vnětextová perspektiva), který je založen na konvenčních formálních vlastnostech textu, operuje s termínem [[pojmy:genre|žánr (genre)]] (příp. [[pojmy:txtype|textový typ (txtype)]]), které lze v české tradici ztotožnit zhruba se //slohovým útvarem//. |
| | |
| | Rozdíl mezi registrem a žánrem částečně překračuje distinkci mezi slohovým postupem jako procesem a slohovým útvarem jako výsledkem tohoto procesu. Z vnětextové perspektivy lze dvě díla označit třeba za román, přičemž vnitrotextově může být jeden tvořen prostředky typickými pro beletrii (např. narace) a druhý může hojně využívat žurnalistické postupy. |
| | |
| | Registr, žánr a také (autorský) styl rozlišuje i D. Biber((Biber, D. – Conrad, S. (2009). //Register, genre, and style//. Cambridge: Cambridge University Press.)), vychází však při tom z rozdílů ve způsobu analýzy: analýza žánru se soustředí na příznačné jevy, jako je např. formule „Byl jednou jeden…“ na začátku pohádek, nebo pozdrav na konci dopisu; společným rysem těchto žánrových charakteristik je to, že se v textech objevují většinou pouze jednou a mají ustálenou/konvenční povahu. Vedle toho analýza registru se soustředí na jevy na první pohled nenápadné a prostupující celým textem, jako je např. četnost sloves, které slouží k naplnění nějaké funkce (v případě sloves to mohou být třeba narace, persvaze či kontemplace). |
| |
| Rozdíl mezi registrem a žánrem částečně překračuje distinkci mezi slohovým postupem jako procesem a slohovým útvarem jako výsledkem tohoto procesu. Z vnětextové perspektivy lze dvě díla označit třeba za román, přičemž vnitrotextově může být jeden tvořen prostředky typickými pro beletrii (např. narace) a druhý může hojně využívat žurnalistické postupy. Registr, žánr a také (autorský) styl rozlišuje i D. Biber((Biber, D. – Conrad, S. (2009). //Register, genre, and style//. Cambridge: Cambridge University Press.)), vychází však při tom z rozdílů ve způsobu analýzy (analýza žánru se soustředí na příznačné jevy, jako je např. formule „Byl jednou jeden…“ na začátku pohádek, zatímco analýza registru naopak na jevy na první pohled nenápadné a prostupující celým textem, jako je např. četnost sloves). | |
| ==== Související odkazy ==== | ==== Související odkazy ==== |
| |
