pojmy:lemma - Příručka ČNK

Tato stránka je pouze pro čtení. Můžete si pouze prohlédnout zdrojový kód, ale ne ho měnit. Zeptejte se správce, pokud si myslíte, že něco není v pořádku.
====== Lemma ======

Lemma je reprezentativní slovníková podoba hesla, při automatickém zpracování jazyka je pak tato podoba v procesu lemmatizace přidělována každé formě v korpusu. 

Přístupy k lemmatizaci se mohou v drobnostech lišit, obecně však platí, že 
  * lemma každého českého substantiva je jeho **nom. sg.** (tvary //lesům, lesy, lesích// mají lemma **//les//**)
  * u adjektiv je to **nom. sg. mask. pozitiv** (tvary //chytrého, chytrou, chytrejma, nejchytřejší// mají lemma **//chytrý//**)
  * u zájmen je to **nom. sg. mask.** (tvary //ta, to, ti, tomu// mají lemma **//ten//**)
  * u sloves je to **infinitiv** (tvary //chodil, chodíš, chodíme// mají lemma **//chodit//**)
 
Lemma jako jednotka vzniká abstrakcí morfologických vlastností [[pojmy:word|slovního tvaru]] (označovaného jako word nebo forma), představuje tedy množinu forem se stejným kořenem lišící se pouze morfologickými afixy, příp. pravopisnou variantou. V některých koncepcích se pak k lemmatu řadí i vybrané varianty slovotvorné. 

===== Sublemma =====

Počínaje korpusem [[cnk:syn2020|SYN2020]] je lemmatizace v českých korpusech dvojúrovňová: každý tvar má vedle atributu **lemma** přiřazen i atribut **sublemma**. Zatímco lemma může sdružovat i více variant jednoho slova (např. lemma //filozofie// reprezentuje všechny tvary s kořenem //filozof// i //filosof//), sublemmata vymezují podskupiny tvarů podle této variantnosti (sublemma //filozofie// reprezentuje jen tvary s kořenem //filozof//, sublemma //filosofie// jen tvary s kořenem //filosof//). Pokud je slovo nevariantní, sublemma je totožné s lemmatem (např. lemma //kniha// reprezentuje stejnou množinu tvarů jako sublemma //kniha//).

Jako sublemmata jsou řešeny různé typy variant (např. //mýdlo/mejdlo//, //okno/vokno//, //citron/citrón//, //email/e-mail//, //myslet/myslit//, //mýt/mejt//, //péci/péct/píct//, //kuchyně/kuchyň//, //antivirus/antivir//, //sedm/sedum//, //tenhle/tendle/tenle//, //ačkoli/ačkoliv//, propriální //Robert/Róbert/Roberto//, //Atény/Athény//) a jejich pomocí jsou odlišeny i některé specifické skupiny tvarů, které jsou zahrnuty pod jedním lemmatem (např. negované tvary u adjektiv a adverbií //černý/nečerný//, //hezky/nehezky//, jmenné tvary adjektiv //mladý/mlád//, supletivní tvary //dobře/lépe/líp//, //člověk/lidé//).

Podrobný popis dvojúrovňové lemmatizace je uveden na stránce [[cnk:syn2020:lemmatizace|lemmatizace SYN2020]].

===== Vztah lemmatu a lexému =====

V určitých aspektech je lemma analogické lexému s tím rozdílem, že lemma je zatím vždy jednoslovná jednotka a ve většině korpusů koresponduje s výskytem slovního tvaru v poměru 1:1. V každém korpusu je tedy počet lemmat menší než počet slovních tvarů (např. ve stomilionovém korpusu SYN2010 najdeme 1,7 mil. různých slovních tvarů, ale jenom 786 tis. různých lemmat)

===== Vztah lemmatu a významu =====

Lemma by mělo být základním nositelem lexikálního významu jednotky. Na základě lemmatu jsou proto sestavovány korpusově založené slovníky. Vedle toho se ovšem stále více zdůrazňuje přístup, který poukazuje na fakt, že význam je úzce spjat s morfologicky vymezeným [[pojmy:word|tvarem]] a že lemma je tak přílišnou abstrakcí zanedbávající důležité sémantické distinkce mezi tvary (srov. význam lemmatu //nerv// a význam tvarů //nerv//, který se užívá zejména v kontextu anatomického popisu, a //nervy//, který je typický svými kolokacemi //leze na nervy, mít nervy na dranc// apod.).

===== Hyperlemma a lemmatizace diachronních textů =====

Přístup k lemmatizaci se může v odůvodněných případech lišit. Jedním z takových případů je zpracování [[pojmy:diachronni|diachronních]], dialektologických nebo [[pojmy:mluveny|mluvených]] korpusů, kde potřeba shlukovat slovní tvary pod jednu jednotku může být ovlivněna i jinými kritérii, než je pouze příslušnost k jednomu morfologickému paradigmatu. Vždy ovšem platí, že lemma je pouze pomůcka pro snadnější vyhledávání, nikoli popis nebo interpretace jazykových dat.

V případě diachronního korpusu [[cnk:diakorp|DIAKORP]] se proto v budoucnu počítá s lemmatizací pomocí tzv. **hyperlemmat**, která uživateli korpusu umožní vyhledat všechny výskyty konkrétního lexému bez ohledu na různost jeho dobových, pravopisných aj. podob a tvarů (například: při vyhledávání pomocí hyperlemmatu //kůň// bude možno najít i starší české podoby //kóň// a //kuoň//).

===== Lemmatizace =====

Lemmatizace je součást automatické morfologické (vč. slovnědruhové) [[pojmy:anotace|anotace]]. Principem lemmatizace je přiřazení lemmatu jednomu slovnímu tvaru (příp. skupině slovních tvarů) v korpusu. 

Lemmatizace je typicky součástí procesu [[pojmy:desambiguace|desambiguace (zjednoznačnění)]] slovních tvarů v textu na základě kontextu. Lemmatizace je jednoduchá a nekontextová (patří-li lemmatizovaný slovní tvar k paradigmatu jediného lexému, např. slovesnému tvaru //vytvoříme// bude přiřazeno lemma //vytvořit// jakožto reprezentativní podoba příslušného slovesného lexému bez ohledu na kontext). 

Automatická lemmatizace je naopak nesnadná, je-li lemmatizovaný slovní tvar homonymní, tj. patří-li k paradigmatům více lexémů: např. tvar //zvířenou// náleží jednak paradigmatu adjektivního lexému //zvířený//, jednak paradigmatu substantivního lexému //zvířena//. V tomto případě se v procesu lemmatizace na základě kontextu rozhodne, které z potenciálních lemmat se danému tvaru přiřadí. U lexikálních homonym, jejichž morfologické paradigma je totožné, se někdy při lemmatizaci rozlišuje mezi jednotlivými lexikálními významy homonyma, např. //travička_1// vs. //travička_2//. 

==== Problémy lemmatizace ====

Velkým lingvistickým i počítačovým problémem je lemmatizace víceslovných spojení. Jiným neřešeným problémem při automatické lemmatizaci je lemmatizace všech tvarů pod jediné lemma i tam, kde to není patřičné: např. zdvořilá prosba o dovolení projít //Dovolíte?// se neodráží v žádném z registrovaných významů slova //dovolit//, protože není součástí výlučně morfologické lemmatizace. Podobné je to i u frazémů, kde nelze tvar //holičkách// (frazému //nechat na holičkách//) lemmatizovat jako //holičky// (tvar, který navíc vůbec neexistuje). 

==== Proces lemmatizace ====

Automatickou lemmatizaci provádí počítačový program zvaný //lemmatizátor//, který bývá součástí morfologického [[pojmy:tag|taggeru]], provádějícího morfologickou [[pojmy:desambiguace|desambiguaci]] textu. Smyslem lemmatizace je jednak identifikovat v daném kontextu náležitý lexém u homonymních slovních tvarů, jednak umožnit uživateli pracovat nikoli jen se slovními tvary, nýbrž i s lemmaty jakožto reprezentanty příslušných lexémů a jejich paradigmat, což mu podstatně usnadňuje práci s korpusem. 

Podrobný postup celého procesu automatické anotace včetně údajů o míře úspěšnosti je popsán na příkladu korpusu [[cnk:SYN2020|SYN2020]] na stránce [[cnk:SYN2020:automaticka_anotace|automatická anotace korpusu SYN2020]].

==== Související odkazy ====

<WRAP round box 49%>
[[pojmy:anotace|Anotace]] • [[pojmy:desambiguace|Desambiguace]] • [[pojmy:tag|Tagy a tagování]] • [[pojmy:word|Slovní tvar (word)]] • [[cnk:SYN2020:automaticka_anotace|Automatická anotace SYN2020]]
</WRAP>
Historie: • nkjp • koligace • intercorp • citace • orator • czesl-sgt-basic • syn2010 • gramatikat • koditex • verze14
Hledat

Navigace

Tisk/export

Nástroje

Jazyky

Licence
