pojmy:frekvence - Příručka ČNK

Tato stránka je pouze pro čtení. Můžete si pouze prohlédnout zdrojový kód, ale ne ho měnit. Zeptejte se správce, pokud si myslíte, že něco není v pořádku.
====== Frekvence ======

Frekvence v korpusové lingvistice označuje počet výskytů jevu v korpusu, **četnost** formy nebo jevu. Uvádí se buď v **absolutních hodnotách**, např. [[pojmy:lemma|lemma]] //pes// se ve 100 milionovém korpusu [[cnk:syn2010|SYN2010]] vyskytuje 17 701krát, nebo jako údaj **relativní**, např. lemma //pes// se v SYN2010 vyskytuje (po zohlednění rozdílného počtu slov a pozic v korpusu) 145krát na milion slov (používané zkratky jsou **[[pojmy:ipm|ipm]]** = instances per million nebo **ppm** = parts per million nebo ). 

Zatímco absolutní frekvence (tj. prostý počet výskytů slov v korpusu) vyžaduje pro jejich zhodnocení další upřesnění (v podobě celkové velikosti korpusu nebo frekvence jiného jevu pro srovnání), relativní frekvence (tj. absolutní frekvence poměřovaná celkovou délkou korpusu) slouží jako ukazatel četnosti jevu sama o sobě a umožňuje porovnání i mezi korpusy nebo texty nestejné velikosti. 

Relativní frekvence (//REL//) vztažená k celkové velikosti korpusu (//N//) se počítá z frekvence absolutní (//ABS//) podle vzorce 

$REL = \frac{ABS}{N} \times 1000000$

Relativní frekvence je v takovém případě zároveň odhadem pravděpodobnosti výskytu jevu v jazyce (krát 1 milion).

Jelikož je frekvence intuitivně a introspektivně nedostupná, jsou korpusy hlavním zdrojem informací o ní. Zároveň je frekvence v rámci korpusové lingvistiky považována za základní ukazatel, který má rozhodující vliv na popis jazyka a posouzení povahy, resp. i důležitosti studované formy či jevu.

===== Rank =====

Jiný způsob relativizace frekvencí představuje **rank** (pořadí). V soupisu jevů seřazeném podle frekvence přiřadíme rank 1 jevu s frekvencí nejvyšší, rank 2 jevu s druhou nejvyšší frekvencí atp. rank //n//, kde //n// je celkový počet položek v seznamu, jevu s frekvencí nejnižší. Stejně jako frekvence může i rank být relativní (někdy se značí rr), jeho výpočet se řídí vzorcem 

$rr = \frac{r}{n}$, 

kde //n// je počet [[pojmy:typ|typů]] v korpusu.

===== Naměřená a očekávaná frekvence =====

Vedle hodnot, které v korpusu u jednotlivých jevů zjistíme, se pracuje také s hodnotami, které na základě externích informací (např. předchozích výzkumů prováděných na jiných datech) můžeme v korpusu očekávat. V anglické terminologii jde o rozdíl mezi hodnotami **O** (observed) a **E** (expected). Poměřováním těchto ukazatelů můžeme dospět k zjištění, zda je nebo není zkoumaný jev v korpusu nápadně frekventovaný, což může sloužit k identifikaci některých specifických jevů (např. [[pojmy:kolokace|kolokací]], [[pojmy:keyword|klíčových slov]] apod.).

Známe-li pravděpodobnost výskytu slova, můžeme pomocí jednoduchého vzorce zjistit, jaká je očekávaná frekvence tohoto slova v korpusu o dané délce.

$ E = p(A) \times N $

kde:

  * //p(A)// je pravděpodobnost slova //A// 
  * //N// je velikost korpusu v počtu [[pojmy:token|tokenů]]

Pravděpodobnost jevu v populaci všech projevů nikdy přesně nepoznáme, můžeme ji však aproximovat relativní frekvencí zjištěnou v předchozích pozorováních na jiných datech, tedy v jiných korpusech. V korpusu [[cnk:syn2005|SYN2005]] tak např. můžeme zjistit pravděpodobnost výskytu [[pojmy:lemma|lemmatu]] //škola// z jeho frekvence (f = 47872) a z celkové velikosti tohoto korpusu (N = 122419382):

$ p(\text{škola}) = \frac{f(\text{škola})}{N} = \frac{47872}{122419382} = 0,0003910492 = 3,91 \cdot 10^{-4} $

Na základě této pravděpodobnosti můžeme vypočíst očekávanou frekvenci lemmatu //škola// v korpusu [[cnk:syn2010|SYN2010]] (N = 121667413).

$ E(\text{škola}) = p(\text{škola}) \times N = 3,91 \cdot 10^{-4} \times 121667413 = 47577,9 $

Hledáním v korpusu SYN2010 můžeme snadno zjistit, jaká je reálná naměřená frekvence tohoto lemmatu:

$ O(\text{škola}) = 51104 $

Naměřené a očekávané hodnoty pak můžeme porovnávat, např. pomocí [[pojmy:chi2|chi2 testu]]. 
===== Využití a význam frekvence =====

Frekvence jako základní veličina libovolné jednotky ([[pojmy:typ|typu]]) a languová (systémová) charakteristika se používá nejen k poměřování mezi alternujícími jevy (např. frekvence morfologických variant //bychom// a //bysme//, viz [[http://syd.korpus.cz/05xNuUX8.syn|SyD]]), ale slouží také ke konstruování slovníků (vymezení nejčetnějších slov jako jádra slovní zásoby), extrakci [[pojmy:kolokace|kolokací]], zhodnocení gramatických kategorií, identifikaci [[pojmy:keyword|klíčových slov]] v textech apod.

<html>
<script>
function resizeIframe(pixels) {
    document.getElementById("varianty").style.height = pixels + "px";
}

// cross-browser compatible infrastructure
var eventMethod = window.addEventListener ? "addEventListener" : "attachEvent";
var eventer = window[eventMethod];
var messageEvent = eventMethod == "attachEvent" ? "onmessage" : "message";

// listen to message from iframe
eventer(messageEvent, function(e) {
  if (e.origin == "https://trost.korpus.cz") {
    var key = e.message ? "message" : "data";
    var data = e[key];
    resizeIframe(data);
  } else {
    console.log("Was expecting a message from https://trost.korpus.cz, got " + e.origin + " instead.");
  }
}, false);

// send message to iframe on window resize
window.onresize = function() {
  document.getElementById("varianty").contentWindow.postMessage("parentWindowResized", "*");
}
</script>
<iframe id="varianty" src="https://trost.korpus.cz/shiny/cvrcek/confint/" frameborder="0" width="100%"></iframe>
</html>
===== Disperze jevů =====

V některých případech je třeba absolutní nebo relativní frekvenci doplnit ještě informací o disperzi (rozložení) daného jevu napříč textem/korpusem. I relativně velmi frekventované jevy se můžou totiž vyskytovat pouze v omezeném okruhu textů nebo v určité části dokumentu. V takových případech může být samotná frekvence jako ukazatel běžnosti prostředku údajem nespolehlivým. Za účelem kvantifikace nerovnoměrnosti rozložení slov v korpusech se užívají různé míry disperze, z nichž nejjednodušší jsou založeny na počítání počtu dokumentů, v nichž se jednotka vyskytuje, nebo autorů, kteří jí použili. Sofistikovanější způsoby zjišťování disperze prostředků využívají průměrných dílčích frekvencí v rámci jednotlivých úseků textu/korpusu, příp. počítání variačního koeficientu, tedy poměru směrodatné odchylky frekvencí v jednotlivých částech k průměru těchto dílčích frekvencí (např. Juillandův koeficient D, srov. též [[pojmy:arf|ARF]]).

==== Související odkazy ====

<WRAP round box 49%>
[[pojmy:arf|ARF]] • [[pojmy:asociacni_miry|Asociační míry]] • [[pojmy:ipm|ipm]] • [[pojmy:zipf|Zipfovy zákony]]
</WRAP>
Historie: • kwords • within • strukturni_atributy_syn • subkorpus • lemma • din • novy_dotaz • orthography_spelling • frekvence • menzerath