cnk:zasady_pro_prepis_vyucovacich_hodin

Tato stránka je pouze pro čtení. Můžete si pouze prohlédnout zdrojový kód, ale ne ho měnit. Zeptejte se správce, pokud si myslíte, že něco není v pořádku.
 
====== Sběr nahrávek vyučovacích hodin ======

 
//Hana Goláňová//


Pořizování nahrávek vyučovacích hodin probíhalo v letech **2005–2008**.
Na získávání sond se podílelipředevším pedagogové. Učitelé nám velmi pomohli se zpracováním nahrávek vyučovacích hodin, zejména s identifikací jednotlivých mluvčích.

Přepisování nahrávek vyučovacích hodin a kontroly hotových
přepisů v jednotlivých fázích zpracování prováděli většinou studenti
českého jazyka z FF a z PedF Univerzity Karlovy v Praze.


====== Zásady pro přepis vyučovacích hodin ======


Pravidla pro přepis nahrávek vyučovacích hodin byla sestavena na
základě zásad, které původně vznikly pro mluvený korpus ORAL2006 (připravil je PhDr. Pavel Jančák,
CSc.). Tyto zásady však musely být pro korpus SCHOLA2010 upraveny. Nahrávání se podařilo
rozšířit i na východní území České republiky, bylo tedy nutné zaznamenávat i
nářeční prvky z moravského, popřípadě slezského regionu.

Zvukové záznamy vyučovacích hodin nejsou přepsány fonetickou ani
dialektologickou transkripcí, ale přepis slov se blíží běžnému ortografickému zápisu.
Je ovšem modifikován tak, aby mohly být zachyceny rysy mluveného jazyka a regionální prvky. Tento
způsob zpracování nahrávek vyučovacích hodin byl zvolen také proto, aby mohly přepisy
vyučovacích hodin sloužit k didaktickým účelům.


**Větná interpunkce** je v přepisech vyučovacích hodin řešena tak, jak je to
obvyklé v psaných textech, tj. je zapisována ve shodě s pravopisnými pravidly. Nezachycujeme
přerušování výpovědi pauzami. Na začátku věty či souvětí je vždy malé
písmeno. 

**Zvláštní rysy syntaktické stránky mluvených projevů** (opakování slov, přiřazování vět a
větných úseků apod.) jsou zachyceny zjednodušeně, většinou pouze pomocí interpunkčních
znamének, zvláště čárky. Neukončené věty se označují třemi tečkami s dvojtečkou odsazenými
mezerou. Pokud je mluvčí přerušen jiným mluvčím, ale ve výpovědi později pokračuje, je tento
případ v dialogu označen třemi tečkami, a to jak na konci přerušené výpovědi, tak i na začátku
její navazující části. Případy, kdy dva mluvčí hovořili současně a jde o různé
výpovědi, jsou přepsány jako dva po sobě jdoucí dialogy.

**Délku vokálů** jsme se snažili zaznamenávat podle skutečné výslovnosti, např. //řikat//, //zitra//, //vubec//.
Krácení je poměrně frekventované v sondách
z východomoravské nářeční oblasti, kde
délka často kolísá, např. //vyborně/////výborně//.
Polodlouhé vokály jsou označovány buď jako
dlouhé, nebo jako krátké podle toho, k čemu
mají nejblíže. Registrujeme i odlišnou kvantitu
danou emfází, např. //jéé//, //nó//, //nemóže// aj. 

**Původní dlouhé ú **(zachycené v sondách z východomoravské nářeční
oblasti) je zapisováno podle pravidel běžných v dialektologii, např. //sú//, //majú//, //se svojú// aj. Ostatní případy přepisu u + kvantita zapisujeme shodně se spisovnou normou, např. //dům//, //svůj//, //území// aj.

**Hlásky y–i** jsou zapisovány ve shodě s pravopisnými pravidly, nikoliv
podle výslovnosti (v sondách z východomoravské nářeční oblasti by bylo
možné zaznamenat i výslovnost [y/ý], např. //býk//, //výborně// aj.).

Také skupiny **dě**, **tě**, **ně**, **bě**, **pě**, **mě**, **vě** obsahující podle pravopisných pravidel
písmeno ě zaznamenáváme shodně s kodifikací, např. //děti//, //město//, //věřit//. Jsou zde zachyceny i případy mor. //mět//, //chtět// apod.

**Protetické v-** je zapisováno ve shodě s reálnou výslovností, např. //von//, //vopravdu//, //vobránce// aj.

**Výslovnost měkkého ľ a tvrdého ł **jsme nezaznamenávali, přestože v sondách z
východomoravské nářeční oblasti by bylo možné narazit i na tyto případy výslovnosti.

**Asimilace znělosti** je většinou zapisována ve shodě s pravopisem. Zachyceny
jsou jen případy typické regionálně příznakové výslovnosti, např. //abyzme//, //byzme//, //zme//, //zhodné//, //zešit//
aj. Nezaznamenáváme případy mezislovní asimilace (přestože i tady může jít o regionální
výslovnost, např. z //maminkou// apod.). Případy vyskytující se v korpusu SCHOLA2010 jsou uvedeny v
databance Pedagog (ÚČJTK UK FF) – v „seznamu nalezených variant“ a „seznamu podle poslechu
zkontrolovaných variant“.

**Zdvojené souhlásky** jsou zapisovány ve shodě s pravopisnými pravidly.

Případy **artikulační asimilace a zjednodušování souhláskových skupin** jsou zapsány pokud možno tak,
jak byly vysloveny. Zachyceny jsou především ustálené výslovnostní varianty: //čtyřka–štyřka–čtyrka––štyrka;
dcera–cera–céra; jdu–du; jestli–jesli–jesi–esli, ještě–eště; jinší–inší; jméno–méno; jsme–sme–zme;
kdepak–depak; kdyby–dyby; kratší–kračí; který–kerý; kterej–kerej; kvůli–kvuli–kuli; lepší–lepčí;
nějaký–nejaký–ňáký; pani učitelko–pančitelko–paničelko–pančelko; prázdniny–prázniny; protože–prože–prže; příjdeš–přídeš; vlastně–vlasně; však–šak; výjde–vyjde–výde; vždycky–dycky; zvláštní–zvlášní//
ad. Varianty vyskytující se v korpusu SCHOLA2010 jsou uvedeny v databance Pedagog (ÚČJTK UK FF) – v
„seznamu nalezených variant“ a „seznamu podle poslechu zkontrolovaných variant“.

**Cizí vlastní a obecná jména** se píší původním pravopisem. V případech, kdy výslovnost kolísá, u
méně obvyklých jmen apod., zachycujeme reálnou výslovnost v hranatých závorkách (může
jít i o individuální výslovnost), např. //Hugo [igo], [hugo]; scanner [skenr], [skener]; cache [cache], [keš], [keše]//. Výslovnost zdomácnělých slov cizího původu je zachycena přímo v textu. 

**Zkratky** jsou zapsány tak, jak byly vysloveny, např. //cé// //dé//, případně zkratkovým slovem //cédéčko//.
Kromě toho uvádíme jako komentář ve složených závorkách zápis zkratky podle běžných zvyklostí. K tomuto řešení nás přivedla nedostatečná srozumitelnost zkratky (v některých případech), např. //á bé es {systém brzd ABS}//,
a také polysémie zkratek. Forma zápisu zkratky se řídí podle toho, zda byla zkratka vyslovena dohromady
jako jedno slovo, např. //dývídý//, nebo byly jednotlivé hlásky vysloveny zvlášť, např. //v š e//.
Pouze u zkratek, které se vyslovují pravidelně tak, jak se píší, ponecháváme tradiční podobu zápisu, např. //NATO//.

Jednotlivá **písmena abecedy, proměnné** a **neznámé** přepisujeme podle skutečné výslovnosti, např.// a: á, b: bé, c: cé; x: iks, y: ypsilon// ad. Podobně postupujeme při přepisu ostatních veličin a vzorců
užitých např. v hodinách matematiky, fyziky a chemie.
Zaznamenáváme je tak, aby bylo možno rekonstruovat
výslovnost.


=== Seznam použitého označování: ===

^ ** . ** | konec věty,promluvy |
^ ** , ** | vybočení ze syntaxe (další interpunkce běžně) |
^ ** ...: ** | označení neukončené věty |
^ ** ... ** | označení přerušené výpovědi |
^ ** --- ** | úsek, který se nepodařilo rozluštit |
^ ** * ** | nedořečené slovo |
^ ** hmm ** | označení souhláskových zvuků |
^ ** eee ** | označení samohláskových zvuků |

**Závorky:**

**( )** \\
**různé typy komentářů:** \\
a) k situaci ve třídě, ke zvukům ve třídě, přerušení promluvy smíchem, k
mluvčím ad.; //(hluk, křik)//, //(kašlání)//, //(nesouhlas)//, //(smích)//, //(diktuje)//, //(kreslí na tabuli)// aj. \\
b) komentáře vztahující se k vyučovacímu  předmětu, k tématu, vysvětlující komentáře: začátek 
činnosti, konec činnosti, citace, příklady nebo část příkladů ad.; //(učitelka hraje na klavír)//, //(zpěv)//, //(začátek citace)//, //(konec citace)//, //(1+3=4)//, //(AB>CD)// aj. **Pozn. 1**: Zápis některých složitějších příkladů (obsahují
specifické symboly, písmena řecké abecedy, zlomky, indexy aj.) nebylo možné kvůli prohlížeči Bonito do korpusu konvertovat, proto bylo toto místo v přepisu pro korpus nahrazeno komentářem - např.: (//matematický příklad//), (//vzorec//) aj.  V databance Pedagog je k dispozici přepis v původním znění i s celým příkladem zachyceným v závorce.

**{ }** \\
v tomto typu závorek jsou zaznamenány zkratky, značky, symboly, veličiny, popřípadě i vysvětlující
komentář ke zkratkám či symbolům, zkratky ke zkratkovým slovům ad.; //{operační systém Mac OS X}//, //{magnetická indukce B}//, //{helium He}//, //{CD disk}// aj. **Pozn.  2**: Viz poznámka 1 – vyřešeno stejným způsobem, např.: {veličina}, {jednotka}, {chemická značka} aj. 

**[ ]** \\
**výslovnost** cizích vlastních jmen (u méně obvyklých jmen; v případech, kdy výslovnost kolísá; někdy jsou
vyslovována cizí jména podle psané  podoby ad.), cizích obecných jmen (pojmy; slovní spojení; krátké  cizojazyčné úseky
ad.); //[francoá vijón]//,// [fransoá vijón]//, //[fransoa vijón]//; //[bít dženerejšn]//, //[beat generatijon]//; //[trast]//, //[trust]// aj.

**Kódování:**

^ **NP** | příjmení (křestní jména žáků nejsou kódována) |
^ **NT** | název třídy |
^ **NM** | název místa |
Historie: • net • link • klaus • onomos • dewac • ksp • nkjp • jerome • diakorp • zasady_pro_prepis_vyucovacich_hodin
Hledat

Navigace

Tisk/export

Nástroje

Jazyky

Licence
