Toto je starší verze dokumentu!
Archiv diferenčních hlásek nářečí českého jazyka
Pozn.: Do následující tabulky byly zahrnuty především ty nářeční hlásky, které jsou pro nářečí češtiny příznačné a dialektology zachycené. Nářeční samohlásky a souhlásky se snažíme uvádět v jejich typické podobě, ne přechodové a zvláštní realizace. Příklady pocházejí z korpusu DIALEKT.
| Samohlásky | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Hláska | Realizace | Příklady výskytu | Ukázka | Přepis | Lokalita; rok |
| a | široké krátké ä | Chodsko (západočeská nářeční oblast) | jinäm | Chodská Lhota; 1964 (okr. Domažlice) |
|
| tak sme jim täm hrǟli | Bolešiny; 2011 (okr. Klatovy) |
||||
| široké dlouhé ǟ | Chodsko (západočeská nářeční oblast) | bohǟč | Postřekov; 1963 (okr. Domažlice) |
||
| f tom sǟle | Bolešiny; 2011 (okr. Klatovy) |
||||
| dlouhé ḁ̀ zaokrouhleně | Židlochovicko (jižní podskupina středomoravských nářečí) | krojḁ̀ch | Líšeň; 196X (okr. Brno-město) |
||
| povídḁ̀m | Nosislav; 1962 (okr. Brno-venkov) |
||||
| e | široké ȇ | centrální podskupina středomoravských nářečí | bȇlȇ mladi | Palonín; 1962 (okr. Šumperk) |
|
| starí vranȇ | Palonín; 1962 (okr. Šumperk) |
||||
| co patřȇlo jako k tomȏ grȏntȏ | Slatina; 2009 (okr. Svitavy) |
||||
| i | tvrdé y | ve zbytcích okrajové úseky Čech, východomoravská nářeční oblast (zejména Valašsko), slezská nářeční oblast | jich tam było pĺno | Paseky nad Jizerou; 1957 (okr. Semily) |
|
| aľe řecy 'ale řka' | Prostřední Bečva; 1966 (okr. Vsetín) |
||||
| košyg je hotovy | Lhota u Vsetína; 2008 (okr. Vsetín) |
||||
| vyľetu poľefku | Mokré Lazce; 1966 (okr. Opava) |
||||
| tvrdé ý | především východomoravská nářeční oblast (zejména Valašsko) | že býł | Halenkov; 1966 (okr. Vsetín) |
||
| keřý | Prostřední Bečva; 1966 (okr. Vsetín) |
||||
| takový | Lhota u Vsetína; 2008 (okr. Vsetín) |
||||
| o | široké ȏ | centrální podskupina středomoravských nářečí | zásťerȏ do zatkȏ | Palonín; 1969 (okr. Šumperk) |
|
| co patřȇlo jako k tomȏ grȏntȏ | Slatina; 2009 (okr. Svitavy) |
||||
| ǝ | redukovaná výslovnost samohlásky | severovýchodočeská nářeční oblast, okrajové části západočeské a jihočeské nářeční oblasti, Zábřežsko (západní středomoravská okrajová podskupina), Znojemsko (jižní středomoravská podskupina) | sem takle vistǝrčil hlawu | Poniklá (Přívlaka); 1969 (okr. Semily) |
|
| menčí bəli | Postřekov; 1963 (okr. Domažlice) |
||||
| diž bǝla sluška | Chodská Lhota; 1964 (okr. Domažlice) |
||||
| ou | zavřené ou | Chodsko (západočeská nářeční oblast), Doudlebsko (jihočeská nářeční oblast) | takovou plotnou | Postřekov; 1963 (okr. Domažlice) |
|
| souseďí | Postřekov; 1963 (okr. Domažlice) |
||||
| zavřené uu | Chodsko (západočeská nářeční oblast), Doudlebsko (jihočeská nářeční oblast) | míl to sebuu | Postřekov; 1963 (okr. Domažlice) |
||
| já sem jednuu viďela | Postřekov; 1963 (okr. Domažlice) |
||||
| se voluupají, nastruuhají | Postřekov; 2007 (okr. Domažlice) |
||||
| ej | zavřené ej | Chodsko (západočeská nářeční oblast), Doudlebsko (jihočeská nářeční oblast) | fšelijakej učitel | Postřekov; 1963 (okr. Domažlice) |
|
| hǟzeli ti vejce | Postřekov; 2007 (okr. Domažlice) |
||||
| zavřené ij | Chodsko (západočeská nářeční oblast), Doudlebsko (jihočeská nářeční oblast) | každij mislil | Postřekov; 1963 (okr. Domažlice) |
||
| malij kluk | Postřekov; 2007 (okr. Domažlice) |
||||
| bil viválenij na slamjenkáɣ | Soběnov; 1964 (okr. Český Krumlov) |
||||
| Souhlásky | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Hláska | Realizace | Příklady výskytu | Ukázka | Přepis | Lokalita; rok |
| b | měkká retnice b’ | zejména Valašsko (východomoravská nářeční oblast) a část slezské nářeční oblasti | ob’ecali 'slíbili' | Hradiště; 1966 (okr. Karviná) |
|
| bj | zejména Doudlebsko (jihočeská nářeční oblast) | babjička | Rojšín; 1963 (okr. Český Krumlov) |
||
| bjila | Doudleby; 1967 (okr. České Budějovice) |
||||
| c | palatalizované c’ | část slezské nářeční oblasti | na fchodz’e stac’ | Kobeřice; 1966 (okr. Opava) |
|
| vařyc’ | Polanka nad Odrou; 1965 (okr. Ostrava-město) |
||||
| polské palatalizované ć | část slezskopolské nářeční podskupiny | a ći Ruśi | Hradiště; 1966 (okr. Karviná) |
||
| chťeł po taćinkovi | Hradiště; 1966 (okr. Karviná) |
||||
| d | palatalizované dz’ | část slezské nářeční oblasti | na fchodz’e stac’ | Kobeřice; 1966 (okr. Opava) |
|
| aňi v dz’edz’iňe | Kobeřice; 1966 (okr. Opava) |
||||
| polské palatalizované dź | část slezskopolské nářeční podskupiny | ona ňepov’edźała ňić | Hradiště; 1966 (okr. Karviná) |
||
| chodźił a fšyndźi vodźił | Hradiště; 1966 (okr. Karviná) |
||||
| ch | znělé ɣ | zejména Čechy | abich to moɣ zasejd | Poniklá (Přívlaka); 1969 (okr. Semily) |
|
| dibiɣ bejvala | Bolešiny; 2011 (okr. Klatovy) |
||||
| k | aspirované kᶜʰ | Střelínsko (český jazykový ostrov v Polsku) | f tom roku tᶜʰo kᶜʰoupili | Střelín (Strzelin); 196X (Polsko) |
|
| tᶜʰo sme ďáli kᶜʰule | Husinec (Gęsiniec); 196X (Polsko) |
||||
| l | měkké ľ | zejména východomoravská a slezská nářeční oblast | aľe toš | Halenkov; 1966 (okr. Vsetín) |
|
| sa pľazýł | Prostřední Bečva; 1966 (okr. Vsetín) |
||||
| vyľetu poľefku | Mokré Lazce; 1966 (okr. Opava) |
||||
| l | tvrdé ł | ve zbytcích okrajové úseky Čech, východomoravská nářeční oblast (zejména Valašsko), slezská nářeční oblast | že býł | Halenkov; 1966 (okr. Vsetín) |
|
| a najednuc łup | Lhota u Vsetína; 2007 (okr. Vsetín) |
||||
| ňepopukały | Mokré Lazce; 1966 (okr. Opava) |
||||
| dlouhé slabikotvorné ĺ | severovýchodočeská nářeční oblast, Valašsko (východomoravská nářeční oblast) a část slezské nářeční oblasti | jich tam było pĺno | Paseky nad Jizerou; 1957 (okr. Semily) |
||
| pĺnej střevic | Loužnice; 1971 (okr. Jablonec nad Nisou) |
||||
| přes ti sĺzi sem | Petřvald; 2016 (okr. Karviná) |
||||
| ṷ místo ł | zejména Slovácko (východomoravská nářeční oblast) a část slezské nářeční oblasti | ňebiṷo teho midṷa | Radějov; 1970 (okr. Hodonín) |
||
| na ten kosteṷ šeṷ | Kobeřice; 1966 (okr. Opava) |
||||
| m | měkká retnice m’ | zejména Valašsko (východomoravská nářeční oblast) a část slezské nářeční oblasti | mam’enka | Návojná; 1968 (okr. Zlín) |
|
| ośm’elił | Hradiště; 1966 (okr. Karviná) |
||||
| mj | okrajové části západočeské a jihočeské nářeční oblasti, část východomoravské a slezské nářeční oblasti | krmjili | Rojšín; 1963 (okr. Český Krumlov) |
||
| diž mje bilo | Staňkov; 1964 (okr. Jindřichův Hradec) |
||||
| sem mjeł z bečky | Lhota u Vsetína; 2008 (okr. Vsetín) |
||||
| ta mjeła | Dolní Těšice; 2017 (okr. Přerov) |
||||
| p | měkká retnice p’ | zejména Valašsko (východomoravská nářeční oblast) a část slezské nářeční oblasti | p’ekňe | Prostřední Bečva; 1966 (okr. Vsetín) |
|
| do hrnka p’eťinku | Veřovice; 1968 (okr. Nový Jičín) |
||||
| aspirované pch | Střelínsko (český jazykový ostrov v Polsku) | na pchauzu | Husinec (Gęsiniec); 196X (Polsko) |
||
| sňích pchadá | Husinec (Gęsiniec); 196X (Polsko) |
||||
| r | dlouhé slabikotvorné ŕ | severovýchodočeská nářeční oblast, Valašsko (východomoravská nářeční oblast) a část slezské nářeční oblasti | itŕňici | Paseky nad Jizerou; 1957 (okr. Semily) |
|
| na tem vŕšku | Prostřední Bečva; 1966 (okr. Vsetín) |
||||
| stŕkavala dicki | Frýdek-Místek; 2015 (okr. Frýdek-Místek) |
||||
| s | palatalizované s’ | část slezské nářeční oblasti | pras’atka zostaṷy | Kobeřice; 1966 (okr. Opava) |
|
| pus’c’ili teho medvjed’a | Polanka nad Odrou; 1965 (okr. Ostrava-město) |
||||
| polské palatalizované ś | část slezskopolské nářeční podskupiny | na śano 'na seno' | Hradiště; 1966 (okr. Karviná) |
||
| ośm’elił | Hradiště; 1966 (okr. Karviná) |
||||
| t | aspirované tᶜʰ | Střelínsko (český jazykový ostrov v Polsku) | tᶜʰo bila tᶜʰakowá | Husinec (Gęsiniec) (Polsko) |
|
| tᶜʰaki tᶜʰem | Husinec (Gęsiniec); 196X (Polsko) |
||||
| v | měkká retnice v’ | zejména Valašsko (východomoravská nářeční oblast) a část slezské nářeční oblasti | sem v’eďéł | Prostřední Bečva; 1966 (okr. Vsetín) |
|
| ona ňepov’edźała ňić | Hradiště; 1966 (okr. Karviná) |
||||
| obouretné w | severovýchodočeská nářeční oblast | dwa | Loužnice; 1971 (okr. Jablonec nad Nisou) |
||
| woňi to powažovali | Zásada; 2012 (okr. Jablonec nad Nisou) |
||||
| potpichowali ho | Trstěnice; 1968 (okr. Svitavy) |
||||
| ṷ místo w | severovýchodočeská nářeční oblast, Zábřežsko (západní středomoravská okrajová podskupina), Jablunkovsko (slezskopolská podskupina) | hoši poṷdali | Jestřabí v Krkonoších; 1965 (okr. Semily) |
||
| voňi dřiṷ zustavali | Loužnice; 197X (okr. Jablonec nad Nisou) |
||||
| beze ṷšeho | Loužnice; 197X (okr. Jablonec nad Nisou) |
||||
| z | palatalizované z’ | část slezské nářeční oblasti | po te hraz’i | Polanka nad Odrou; 1965 (okr. Ostrava-město) |
|
| mus’eli bydło voz’ic’ v lec’e 'dobytek jsme museli vozit v létě' | Janovice; 1964 (okr. Frýdek-Místek) |
||||
| polské palatalizované ź | část slezskopolské nářeční podskupiny | dali my jim pojeźď a | Hradiště; 1966 (okr. Karviná) |
||
| zajź do tej stodoły 'zas do té stodoly' | Hradiště; 1966 (okr. Karviná) |
||||
| -ǝ | znělá výslovnost koncové souhlásky | severovýchodočeská nářeční oblast | židǝ | Trstěnice; 1968 (okr. Svitavy) |
|
| dižǝ potom wona mu nechťela | Trstěnice; 1968 (okr. Svitavy) |
||||
Jak citovat archiv nářečních hlásek
Archiv diferenčních hlásek nářečí českého jazyka byl vytvořen s cílem podat veřejnosti základní přehled nářečních hlásek češtiny, které se vyskytují v korpusu DIALEKT a bývají uváděny i v nářečních monografiích. V případě, že byste na něj odkazovali ve své práci, uvádějte jej prosím v bibliografii následujícím způsobem:
Goláňová, H. – Waclawičová, M.: Archiv diferenčních hlásek nářečí českého jazyka. Verze ze dne 27. 11. 2018. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha 2018. Dostupné z WWW: http://www.korpus.cz
