Obsah

Značkování víceslovných lexikálních jednotek

Počínaje korpusem SYNv14 a korpusem syn_R25 označujeme v korpusech víceslovné lexikální jednotky (VLJ) novým značením propojeným s databází VLJ LEMUR (Lexicon of Multiword Expressions). Toto značkování navazuje na dosavadní značkování frazémů nástrojem FRANTA.

Automatické značkování VLJ nese některé nedostatky. Především si nečiní nárok na úplnost, řada výrazů tedy ve slovníku není zahrnutá. Dále je potřeba počítat s tím, že některé výrazy nemusejí být vůbec nalezeny (například proto, že nebyla detekována jejich nestandardní realizace), nebo může být naopak jako VLJ označeno užití v doslovném významu (např. Kocour si líže rány, které mu způsobil sousedův pes.).

Pro značkování používáme dva atributy: mwe_lemma a mwe_tag.

Atribut mwe_lemma

mwe_lemma (multi-word expression lemma): lemma víceslovné jednotky v podobě slovníkového hesla v základním tvaru (nominativ singuláru, infinitiv apod.); jednotlivé slovní tvary jsou v něm odděleny podtržítkem, konkrétní hodnota atributu mwe_lemma je tak např. bít_se_jako_lev. Heslo může zahrnovat více lexikálních variant téže VLJ, např. mwe_lemma bít_se_jako_lev zahrnuje varianty bít se jako lev, rvát se jako lev a bránit se jako lev.

Atribut mwe_tag

mwe_tag (multi-word expression tag): poziční tag víceslovné jednotky s deseti pozicemi.

1. pozice: typ užití

Na první pozici označujeme typ užití VLJ (např. přísloví, citace, slovesný frazém).

1. pozice význam příklad víceslovného lemmatu
c citace důvěřuj,_ale_prověřuj
f cizojazyčné spojení comme_il_faut
g zeměpisný název České_Budějovice
j větný frazém: jiný než přísloví, pranostiky nemůžu_si_pomoct
k přirovnání jako_malý_kluk
l kolokace hrát_roli
n neslovesný frazém s_odřenýma_ušima
o otevřený frazém ještě_štěstí,_že
p přísloví dvakrát_měř,_jednou_řež
q kvazifrazém dávat_smysl
r pranostika únor_bílý_pole_sílí
s víceslovné synsémantikum v_souvislosti_s
t termín umělá_inteligence
v slovesný frazém vidět_na_vlastní_oči

2. pozice: syntaktický typ

Druhá pozice rozlišuje syntaktický typ dané VLJ (např. jmenná fráze, klauze, souvětí). Přesněji jde o syntaktický typ konkrétního dokladu dané VLJ, např. pod mwe_lemmatem vytřeštit_oči (typ v) jsou obsaženy i doklady vytřeštěné oči a třeštící oči (typ a).

2. pozice význam příklad víceslovného lemmatu
a adjektivní fráze na_hony_vzdálený
c složená spojka i_kdyby
jednak_,_jednak
d adverbiální fráze zas_a_znova
co_nejdříve
i složené citoslovce ach_bože
čerta_starýho
j jiný in_memoriam
nebo_co
k klauze co_se_něčeho_týká
nedá_se_nic_dělat
l slovesná fráze s kategoriálním/lehkým slovesem položit_otázku
mít_obavu
n jmenná fráze trestná_minuta
moučkový_cukr
p složená předložka na_základě
v_souvislosti_s
r předložková fráze v_podstatě
mimo_jiné
s souvětí ať_se_děje,_co_se_děje
v slovesná fráze plnovýznamová lapat_po_dechu

3. pozice: syntaktická transformace

Je-li označená VLJ výsledkem syntaktické transformace (např. pasivizace či nominalizace) základní varianty VLJ, označujeme to na třetí pozici.

3. pozice význam přiklad dokladu (souvisejícího víceslovného lemmatu)
P pasivum je kladen důraz (klást_důraz)
R reflexivní pasivum pozornost se soustředí (soustředit_pozornost)
N verbální substantivum na -ní, -tí spáchání trestného činu (spáchat_trestný_čin)
O verbální substantivum na -ost použitelnost metody (použít_metodu)
A verbální adjektivum odvozené od tvaru trpného příčestí stanovený cíl (stanovit_cíl)
G verbální adjektivum odvozené od tvaru přítomného přechodníku zhoršující se situace (zhoršit_situaci)
S verbální adjektivum odvozené od tvaru minulého přechodníku položivší základy (položit_základ)
L verbální adjektivum odvozené od tvaru minulého aktivního příčestí jsme na sebe zvyklí (zvyknout_si_na_sebe)
T verbální adjektivum zakončené na -telný/-itelný viditelný pouhým okem (vidět_pouhým_okem)
V jmenná fráze se vztažnou větou jablko, které nepadlo daleko od stromu (jablko_nepadá_daleko_od_stromu)

4.–9. pozice: idiomaticita

Na pozicích 4–9 se rozlišují různé typy idiomaticity, pokud se jimi daná VLJ vyznačuje. Vycházíme z Baldwinovy klasifikace idiomatiticy1) a rozlišujeme idiomatiticu lexikální, morfologickou, syntaktickou, sémantickou, pragmatickou a statistickou. Pokud daná VLJ určitý typ idiomaticity nemá, je hodnota na příslušné pozici „-“.

4. pozice vyjadřuje lexikální idiomaticitu.

4. pozice význam přiklad víceslovného lemmatu
l lexikální idiomaticita jáma_lvová
k makaronská struktura per_hubam

5. pozice vyjadřuje morfologickou idiomaticitu.

5. pozice význam přiklad víceslovného lemmatu
z alespoň jedno slovo je morfologicky idiomatické podle_nosa_poznáš_kosa

6. pozice vyjadřuje syntaktickou idiomaticitu.

6. pozice význam přiklad víceslovného lemmatu
a anakolut kdo_po_tobě_kamenem,_ty_po_něm_chlebem
t atrakce padni_komu_padni
v zvláštní valence osud_tomu_chtěl
p apoziopeze
e elipsa jeden_o_koze,_druhý_o_voze
s neobvyklý pořádek slov liška_podšitá
o jiné typy syntaktické idiomaticity člověče_nešťastná

7. pozice vyjadřuje sémantickou idiomaticitu, již chápeme jako stupeň kompozicionality dané VLJ.

7. pozice význam přiklad víceslovného lemmatu
n nekompozicionální bláhová_naděje
z zřídka kompozicionální omlátit_o_hlavu
c často kompozicionální upadnout_na_nos
- vždy kompozicionální, tj. VLJ není sémanticky idiomatická ublížení_na_zdraví

8. pozice vyjadřuje pragmatickou idiomaticitu.

8. pozice význam přiklad víceslovného lemmatu
p pragmaticky idiomatické smím_prosit

9. pozice vyjadřuje statistickou idiomaticitu, tj. VLJ nevyjadřuje žádný jiný typ idiomaticity. Výraz odpovídá termínu nebo kolokaci, tedy frekventovanému souvýskytu dvou lexémů s plně kompozicionální sémantikou a pravidelnou, gramatickou morfologií a syntaxí.

9. pozice význam přiklad víceslovného lemmatu
s statisticky idiomatické diferenciální_rovnice
v_dnešní_době

V korpusu SYNv14 nejsou na těchto pozicích žádné hodnoty.

10. pozice

Poslední, 10. pozice je spíše technického rázu, právě jeden token z víceslovného výrazu je označen C, aby bylo možné při počítání frekvencí počítat každou VLJ jen jednou, ne podle počtu jejích tokenů.

1)
Baldwin, T. & Kim, S. N. (2010): Multiword Expressions. In: Indurkhya, N. & Damerau, F. J. (eds.) Handbook of Natural Language Processing (2nd edition), 267–292. Boca Raton: CRC Press.