AplikaceAplikace
Nastavení

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Následující verze
Předchozí verze
pojmy:corpus_driven [2013/05/28 16:46] – vytvořeno Václav Cvrček (admin)pojmy:corpus_driven [2019/03/06 22:03] (aktuální) – [Corpus-driven přístup] Dominika Kováříková
Řádek 1: Řádek 1:
 ====== Corpus-driven přístup ====== ====== Corpus-driven přístup ======
  
-Vymezuje se v opozici k [[pojmy:corpus_based|corpus-based]] (korpusem ověřovanému) přístupu. Východiskem v corpus-driven přístupu (stejně jako v jakýchkoli jiných přístupech) je na introspekci založená hypotéza. Corpus-driven přístup ovšem při jejím ověřování uplatňuje radikálněji indukci (než [[pojmy:corpus_based|corpus-based]] přístup) a spíše než o omezení rozsahu platnosti hypotézy pouze na ty případy, které jsou s ní souladuse snaží o její reformulování, které by bylo deskriptivně iměřené pro všechny jevy, jichž se daný výzkumný problém týká+Metodologický přístup uplatňovaný korpusové lingvisticeviz též //korpusem řízený// ístup.
  
-Rozdíl mezi [[pojmy:corpus_based|corpus-based]] a corpus-driven přístupem tak spočívá především v míře vlivu, který je badatel ochoten při formulování hypotézy přenechat samotným jazykovým datům (na úkor své intuice, získané znalosti o jazyce a introspekci). Corpus-driven přístup tak badatele zavazuje k vytváření konzistentních hypotéz o datech jako celku (korpus v tomto přístupu tedy nevystupuje pouze jako soubor dokladů, které by měly podpořit introspekci, ale jako východisko pro formulování hypotézy). Nejtypičtějším příkladem corpus-driven přístupu jsou jakékoli druhy syntagmatických ustálených spojení ([[pojmy:kolokace|kolokace]], lexical bundles apod.), jejichž existence je patrná až při zkoumání rozsáhlého vzorku dat.+Vymezuje se v opozici k [[pojmy:corpus_based|corpus-based]] (korpusem ověřovanému) přístupu. Východiskem v corpus-driven přístupu (stejně jako v jakýchkoli jiných přístupech) je na [[pojmy:introspekce|introspekci]] založená hypotéza. Corpus-driven přístup ovšem při jejím ověřování uplatňuje radikálněji indukci (než [[pojmy:corpus_based|corpus-based]] přístup). Spíše než o omezení rozsahu platnosti hypotézy pouze na ty případy, které jsou s ní v souladu, se snaží o její reformulování, které by bylo vhodné pro všechny jevy, jichž se daný výzkumný problém týká.  
 + 
 +Rozdíl mezi [[pojmy:corpus_based|corpus-based]] a corpus-driven přístupem tak spočívá především v míře vlivu, který je badatel ochoten při formulování hypotézy přenechat samotným jazykovým datům (na úkor své intuice, získané znalosti o jazyce a introspekci). Corpus-driven přístup tak badatele zavazuje k vytváření konzistentních hypotéz o datech jako celku (korpus v tomto přístupu tedy nevystupuje pouze jako soubor dokladů, které by měly podpořit introspekci, ale jako východisko pro formulování hypotézy).  
 + 
 +Pravděpodobně nejtypičtějším příkladem corpus-driven přístupu jsou jakékoli druhy syntagmatických ustálených spojení ([[pojmy:kolokace|kolokace]], lexical bundles apod.), jejichž existence je patrná až při zkoumání rozsáhlého vzorku dat. 
 + 
 +==== Související odkazy ==== 
 + 
 +<WRAP round box 49%> 
 +[[pojmy:corpus_based|Corpus-based přístup]] • [[pojmy:kolokace|Kolokace]] • [[pojmy:semanticka_preference|Sémantická prosodie]] 
 + 
 +Elena Tognini-Bonelli: //Corpus Linguistics at Work//. John Benjamins. 2001. 
 +</WRAP>