Mapa zveřejněná na této stránce byla vytvořena s cílem umožnit veřejnosti aktuální přehled územního členění nářečí českého jazyka, do kterého jsou zařazovány získané nářeční nahrávky. Při tvorbě mapových podkladů a územního členění nářečí českého jazyka pro korpus DIALEKT jsme vycházeli především z Českého jazykového atlasu (1992–2011), Nástinu české dialektologie J. Běliče (1972) a Encyklopedického slovníku češtiny (2002). Při zpřesňování hranic byly použity také nářeční monografie věnující se popisu nářečních rysů v jednotlivých nářečních oblastech, které obsahovaly i mapové podklady, a velkým přínosem byl pro kontrolu pohraničních oblastí Statistický lexikon obcí v republice Československé (I. 1934, II. 1935). Některé případy jsme konzultovali rovněž s kolegy dialektology, kterým tímto děkujeme. Budete-li chtít mapu použít ve své práci, uvádějte ji prosím v bibliografii následujícím způsobem:
Goláňová, H. – Kupka, K.: Mapa nářečí českého jazyka. Verze ze dne 4. 1. 2022. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha 2022. Dostupné z WWW: http://www.korpus.cz
1.1a Podještědský a podkrkonošský typ
1.1b Východolitomyšlský (petácký) typ
1.1c Náchodský a kladský typ
2. 1a Lounsko-litoměřický typ
3.1a Domažlický (chodský) typ
3.1b Manětínský typ
3.1c Stříbrský typ
4.1a Doudlebský typ
4.1b Prachatický typ
5.1a Žďársko-bystřický typ
5.1b Jemnický typ
6.2a Znojemský typ
6.2b Horský typ
6.2c Židlochovický typ
6.3a Zábřežský typ
6.3b Kunštátsko-budějovický typ
6.4a Čuhácký typ
6.4b Kojetínsko-přerovský typ
6.4c Slavkovsko-bučovický typ
7.2a Severní pomezí valašské podskupiny
7.3a Hranický typ
7.3b Kelečský typ
7.3c Dolský typ
8.1.1a Západoopavský typ
8.1.1b Branické nářečí
8.1.1c Baborowské nářečí
8.1.2a Ostravický typ
8.2a Karvinský typ
8.2b Bohumínský typ
8.2c Těšínský typ
8.2d Jablunkovský typ