AplikaceAplikace
Nastavení

Toto je starší verze dokumentu!


Archiv diferenčních hlásek nářečí českého jazyka

Pozn.: Do následující tabulky byly zahrnuty především ty nářeční hlásky, které jsou pro nářečí češtiny příznačné a dialektology zachycené. Nářeční samohlásky a souhlásky se snažíme uvádět v jejich typické podobě, ne přechodové a zvláštní realizace. Příklady pocházejí z korpusu DIALEKT.

Samohlásky
Hláska Realizace Příklady výskytu Ukázka Přepis Lokalita; rok
a široké krátké ä Chodsko (západočeská nářeční oblast) jinäm Chodská Lhota; 1964
(okr. Domažlice)
tak sme jim täm hrǟli Bolešiny; 2011
(okr. Klatovy)
široké dlouhé ǟ Chodsko (západočeská nářeční oblast) bohǟč Postřekov; 1963
(okr. Domažlice)
f tom sǟle Bolešiny; 2011
(okr. Klatovy)
dlouhé ḁ̀ zaokrouhleně Židlochovicko (jižní podskupina středomoravských nářečí) krojḁ̀ch Líšeň; 196X
(okr. Brno-město)
povídḁ̀m Nosislav; 1962
(okr. Brno-venkov)
e široké ȇ centrální podskupina středomoravských nářečí bȇlȇ mladi Palonín; 1962
(okr. Šumperk)
starí vranȇ Palonín; 1962
(okr. Šumperk)
co patřȇlo jako k tomȏ grȏntȏ Slatina; 2009
(okr. Svitavy)
i tvrdé y ve zbytcích okrajové úseky Čech,
východomoravská nářeční oblast (zejména Valašsko),
slezská nářeční oblast
jich tam było pĺno Paseky nad Jizerou; 1957
(okr. Semily)
aľe řecy
'ale řka'
Prostřední Bečva; 1966
(okr. Vsetín)
košyg je hotovy Lhota u Vsetína; 2008
(okr. Vsetín)
vyľetu poľefku Mokré Lazce; 1966
(okr. Opava)
tvrdé ý především východomoravská nářeční oblast (zejména Valašsko) že býł Halenkov; 1966
(okr. Vsetín)
keřý Prostřední Bečva; 1966
(okr. Vsetín)
takový Lhota u Vsetína; 2008
(okr. Vsetín)
o široké ȏ centrální podskupina středomoravských nářečí zásťerȏ do zatkȏ Palonín; 1969
(okr. Šumperk)
co patřȇlo jako k tomȏ grȏntȏ Slatina; 2009
(okr. Svitavy)
ǝ redukovaná výslovnost samohlásky severovýchodočeská nářeční oblast,
okrajové části západočeské a jihočeské nářeční oblasti,
Zábřežsko (západní středomoravská okrajová podskupina),
Znojemsko (jižní středomoravská podskupina)
sem takle vistǝrčil hlawu Poniklá (Přívlaka); 1969
(okr. Semily)
menčí bəli Postřekov; 1963
(okr. Domažlice)
diž bǝla sluška Chodská Lhota; 1964
(okr. Domažlice)
ou zavřené ou Chodsko (západočeská nářeční oblast),
Doudlebsko (jihočeská nářeční oblast)
takovou plotnou Postřekov; 1963
(okr. Domažlice)
souseďí Postřekov; 1963
(okr. Domažlice)
zavřené uu Chodsko (západočeská nářeční oblast),
Doudlebsko (jihočeská nářeční oblast)
míl to sebuu Postřekov; 1963
(okr. Domažlice)
já sem jednuu viďela Postřekov; 1963
(okr. Domažlice)
se voluupají, nastruuhají Postřekov; 2007
(okr. Domažlice)
ej zavřené ej Chodsko (západočeská nářeční oblast),
Doudlebsko (jihočeská nářeční oblast)
fšelijakej učitel Postřekov; 1963
(okr. Domažlice)
hǟzeli ti vejce Postřekov; 2007
(okr. Domažlice)
zavřené ij Chodsko (západočeská nářeční oblast),
Doudlebsko (jihočeská nářeční oblast)
každij mislil Postřekov; 1963
(okr. Domažlice)
malij kluk Postřekov; 2007
(okr. Domažlice)
bil viválenij na slamjenkáɣ,
nechal se vikinout
Soběnov; 1964
(okr. Český Krumlov)
Souhlásky
Hláska Realizace Příklady výskytu Ukázka Přepis Lokalita; rok
b měkká retnice b’ zejména Valašsko (východomoravská nářeční oblast)
a část slezské nářeční oblasti
ob’ecali
'slíbili'
Hradiště; 1966
(okr. Karviná)
bj zejména Doudlebsko (jihočeská nářeční oblast) babjička Rojšín; 1963
(okr. Český Krumlov)
bjila Doudleby; 1967
(okr. České Budějovice)
c palatalizované c’ část slezské nářeční oblasti na fchodz’e stac’ Kobeřice; 1966
(okr. Opava)
vařyc’ Polanka nad Odrou; 1965
(okr. Ostrava-město)
polské palatalizované ć část slezskopolské nářeční podskupiny a ći Ruśi Hradiště; 1966
(okr. Karviná)
chťeł po taćinkovi Hradiště; 1966
(okr. Karviná)
d palatalizované dz’ část slezské nářeční oblasti na fchodz’e stac’ Kobeřice; 1966
(okr. Opava)
aňi v dz’edz’iňe Kobeřice; 1966
(okr. Opava)
polské palatalizované dź část slezskopolské nářeční podskupiny ona ňepov’eała ňić Hradiště; 1966
(okr. Karviná)
choił a fšyni vo Hradiště; 1966
(okr. Karviná)
ch znělé ɣ zejména Čechy abich to moɣ zasejd Poniklá (Přívlaka); 1969
(okr. Semily)
dibiɣ bejvala Bolešiny; 2011
(okr. Klatovy)
k aspirované kᶜʰ Střelínsko (český jazykový ostrov v Polsku) f tom roku tᶜʰo kᶜʰoupili Střelín (Strzelin); 196X
(Polsko)
tᶜʰo sme ďáli kᶜʰule Husinec (Gęsiniec); 196X
(Polsko)
l měkké ľ zejména východomoravská a slezská nářeční oblast aľe toš Halenkov; 1966
(okr. Vsetín)
sa pľazýł Prostřední Bečva; 1966
(okr. Vsetín)
vyľetu poľefku Mokré Lazce; 1966
(okr. Opava)
l tvrdé ł ve zbytcích okrajové úseky Čech,
východomoravská nářeční oblast (zejména Valašsko),
slezská nářeční oblast
že býł Halenkov; 1966
(okr. Vsetín)
a najednuc łup Lhota u Vsetína; 2007
(okr. Vsetín)
ňepopukały Mokré Lazce; 1966
(okr. Opava)
dlouhé slabikotvorné ĺ severovýchodočeská nářeční oblast, Valašsko
(východomoravská nářeční oblast) a část slezské
nářeční oblasti
jich tam było pĺno Paseky nad Jizerou; 1957
(okr. Semily)
pĺnej střevic Loužnice; 1971
(okr. Jablonec nad Nisou)
přes ti sĺzi sem Petřvald; 2016
(okr. Karviná)
ṷ místo ł zejména Slovácko (východomoravská nářeční oblast)
a část slezské nářeční oblasti
ňebio teho mida Radějov; 1970
(okr. Hodonín)
na ten koste še Kobeřice; 1966
(okr. Opava)
m měkká retnice m’ zejména Valašsko (východomoravská nářeční oblast)
a část slezské nářeční oblasti
mam’enka Návojná; 1968
(okr. Zlín)
m’elił Hradiště; 1966
(okr. Karviná)
mj okrajové části západočeské a jihočeské nářeční oblasti,
část východomoravské a slezské nářeční oblasti
krmjili Rojšín; 1963
(okr. Český Krumlov)
diž mje bilo Staňkov; 1964
(okr. Jindřichův Hradec)
sem mjeł z bečky Lhota u Vsetína; 2008
(okr. Vsetín)
ta mjeła Dolní Těšice; 2017
(okr. Přerov)
p měkká retnice p’ zejména Valašsko (východomoravská nářeční oblast)
a část slezské nářeční oblasti
p’ekňe Prostřední Bečva; 1966
(okr. Vsetín)
do hrnka p’eťinku Veřovice; 1968
(okr. Nový Jičín)
aspirované pch Střelínsko (český jazykový ostrov v Polsku) na pchauzu Husinec (Gęsiniec); 196X
(Polsko)
sňích pchadá Husinec (Gęsiniec); 196X
(Polsko)
r dlouhé slabikotvorné ŕ severovýchodočeská nářeční oblast, Valašsko
(východomoravská nářeční oblast) a část slezské
nářeční oblasti
itŕňici Paseky nad Jizerou; 1957
(okr. Semily)
na tem vŕšku Prostřední Bečva; 1966
(okr. Vsetín)
stŕkavala dicki Frýdek-Místek; 2015
(okr. Frýdek-Místek)
s palatalizované s’ část slezské nářeční oblasti pras’atka zostaṷy Kobeřice; 1966
(okr. Opava)
pus’c’ili teho medvjed’a Polanka nad Odrou; 1965
(okr. Ostrava-město)
polské palatalizované ś část slezskopolské nářeční podskupiny na śano
'na seno'
Hradiště; 1966
(okr. Karviná)
ośm’elił Hradiště; 1966
(okr. Karviná)
t aspirované tᶜʰ Střelínsko (český jazykový ostrov v Polsku) tᶜʰo bila tᶜʰakowá Husinec (Gęsiniec)
(Polsko)
tᶜʰaki tᶜʰem Husinec (Gęsiniec); 196X
(Polsko)
v měkká retnice v’ zejména Valašsko (východomoravská nářeční oblast)
a část slezské nářeční oblasti
sem v’eďéł Prostřední Bečva; 1966
(okr. Vsetín)
ona ňepov’edźała ňić Hradiště; 1966
(okr. Karviná)
obouretné w severovýchodočeská nářeční oblast dwa Loužnice; 1971
(okr. Jablonec nad Nisou)
woňi to powažovali Zásada; 2012
(okr. Jablonec nad Nisou)
potpichowali ho Trstěnice; 1968
(okr. Svitavy)
ṷ místo w severovýchodočeská nářeční oblast, Zábřežsko
(západní středomoravská okrajová podskupina),
Jablunkovsko (slezskopolská podskupina)
hoši podali Jestřabí v Krkonoších; 1965
(okr. Semily)
voňi dři zustavali Loužnice; 197X
(okr. Jablonec nad Nisou)
beze šeho Loužnice; 197X
(okr. Jablonec nad Nisou)
z palatalizované z’ část slezské nářeční oblasti po te hraz’i Polanka nad Odrou; 1965
(okr. Ostrava-město)
mus’eli bydło voz’ic’ v lec’e
'dobytek jsme museli vozit v létě'
Janovice; 1964
(okr. Frýdek-Místek)
polské palatalizované ź část slezskopolské nářeční podskupiny dali my jim pojeźď a Hradiště; 1966
(okr. Karviná)
zajź do tej stodoły
'zas do té stodoly'
Hradiště; 1966
(okr. Karviná)
znělá výslovnost koncové souhlásky severovýchodočeská nářeční oblast židǝ Trstěnice; 1968
(okr. Svitavy)
dižǝ potom wona mu nechťela Trstěnice; 1968
(okr. Svitavy)

Jak citovat archiv nářečních hlásek

Archiv diferenčních hlásek nářečí českého jazyka byl vytvořen s cílem podat veřejnosti základní přehled nářečních hlásek češtiny, které se vyskytují v korpusu DIALEKT a bývají uváděny i v nářečních monografiích. V případě, že byste na něj odkazovali ve své práci, uvádějte jej prosím v bibliografii následujícím způsobem:

Goláňová, H. – Waclawičová, M.: Archiv diferenčních hlásek nářečí českého jazyka. Verze ze dne 27. 11. 2018. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha 2018. Dostupné z WWW: http://www.korpus.cz