====== Zásady přepisu pro korpus ORAL2008 ======

Přepisovací pravidla pro korpus [[cnk:oral2008|ORAL2008]] byla sestavena na základě zásad pro korpus [[cnk:oral2006|ORAL2006]], které připravil PhDr. Pavel Jančák, CSc. s ohledem na pravidla užívaná v [[cnk:pmk|PMK]]. Uvedené tři korpusy mluvené češtiny jsou tedy díky tomu vzájemně srovnatelné.

Přepis slov se blíží co nejvíce tradičnímu zápisu, tedy ne fonetické transkripci. Avšak v těch případech, kdy se svými ustálenými podobami běžná mluva pravidelně odlišuje od výslovnosti spisovné, není respektován tradiční zápis a je zaznamenána tato odlišná výslovnost. Zapisuje se tedy např. //sem// (= jsem), //štyři/štyry// (= čtyři), //pudu// (= půjdu), //já si to vemu// (= vezmu). Zachycují se příznakové rysy běžné mluvy, a to včetně rysů regionálních (např. //zrouna//, //Horažďojce//, //strejdoj//). Zaznamenávají se i případy, kdy se může různě realizovat spodoba znělosti (//s máslem/z máslem//). Naopak tradiční zápis se volí u takových souhláskových skupin, u kterých i spisovná výslovnost předpokládá výslovnost zjednodušenou (//kamennej//, //každodenní//). Do spisovné podoby je sjednocován i zápis těch souhláskových skupin, jejichž konkrétní zvuková realizace závisí na míře pečlivosti při vyslovování, na tempu apod. (//vzpomenu si//, i když se vyslovuje jako //spomenu si//). Neregistruje se ani splývavá artikulaci koncových souhlásek na mezislovních předělech (//pod čepicí//, i když bylo vysloveno //počepicí//). V těch pravidelných jevech, kde se i tradiční forma psaná od formy mluvené (ať spisovné, či nespisovné) vždy odlišuje, se zapisuje touto tradiční formou zápisu (rozdíl //i–y//; //dě//, //tě//, //ně//; //bě//, //pě//, //mě//; spodoba znělosti atd.). V přepisech se vyskytují dublety, přičemž někdy jde o varianty regionální (//počta – pošta//).

Odlišná kvantita se registruje, a to jak kvantita fonologická (regionální podoby //rohlik//, //klucí//, //pánove//, //pět kluku//), tak emfatická (//bóže//, //bylo to dlóuhý//). Neoznačuje se však prodlužování slabik na konci kóla a prodlužování dané váháním (v případech jako //já sem tam přišél//, //no a voni tam už byli//).

Nedořečené slovo je vyznačeno hvězdičkou za slovem a čárkou (//to bylo vče*, převčírem//), případně před slovem (//*ková hrubá nekázeň//). Pokud za nedořečeným slovem následuje totéž slovo, ale už dořečené, oddělují se jen mezerou (//nedo* nedořečené//, i v případě, kdy jde o přeřeknutí jako //neda* nedořečené//). Různé parazitní zvukové projevy doprovázející mluvený projev jsou zaznamenány seskupením vždy tří písmen, a to většinou //hmm// pro zvuky spíše souhláskové a //eee// pro zvuky spíše vokalické. Cizí vlastní jména (osobní i zeměpisná) se píší původním pravopisem, např. //New York//, podobně i firmy (//Oriflame//), výrobky (//discman//) a jiné (//hardware//). Zkratky jsou zapsány tak, jak byly vysloveny, tedy ne //DVD//, ale //dé vé dé//  nebo //dý ví dý//, případně //dývídýčko//. Zápisu se řídí podle toho, zda byla zkratka vyslovena dohromady jako jedno slovo (//aids//), pomocí pojmenování hlásek (//ú es á//) nebo byly jednotlivé hlásky vysloveny zvlášť (//v š e//). Pouze zkratky, která se vyslovují pravidelně tak, jak se píší, ponecháváme v tradiční podobě (//NATO//). Neznámá „x“ se přepisuje jako //iks// (//prvních iks let života//).

Hranice vět se vyznačují jen interpunkcí, na začátku věty je vždy malé písmeno. Větné interpunkce se užívá tak, jak je to obvyklé v textech psaných, tj. nezachycuje se přerušování věty pauzami, naopak pravopisně náležitá čárka ve větách a v souvětích je zapsána, i když se větné předěly pauzou nerealizují. Zvláštní rysy syntaktické stránky mluvených projevů (přeřeknutí, přerušování a změny větné perspektivy, přiřazování vět a větných úseků apod.) jsou zachyceny zjednodušeně, většinou pouze pomocí čárky. Pokud se slova opakují, jsou oddělena čárkou. Neukončené věty se označují třemi tečkami s dvojtečkou odsazenými mezerou, tedy ...: Případ, kdy je mluvčí přerušen jiným mluvčím, ale ve výpovědi později pokračuje, se v dialogu značí třemi tečkami na konci přerušené výpovědi i na začátku její navazující části. Pokud je nutné zapsat do textu poznámku nebo vysvětlivku k nějaké mimořádné situaci, užívají se k odlišení takového textu kulaté závorky. Také přerušení promluvy smíchem se zachycuje poznámkou v kulatých závorkách (//smích//). Úseky, které se nepodařilo při přepisu rozluštit, se vyznačují třemi krátkými pomlčkami. Přímá řeč se zaznamenává někdy běžně, tj. uvozovkami, avšak v častých případech, kdy není jasné, kde jsou hranice přímé řeči, je oddělena pouze čárkami bez uvozovek.

Kvůli anonymitě jsou příjmení a přezdívky kódovány, tzn. jsou vždy nahrazeny zkratkami ''NP'' za příjmení a ''NN'' za přezdívku. Na přání mluvčích mohou být kódována i křestní jména (''NJ''), místní názvy (''NM'') a další vlastní jména, např. názvy firem (''NO'').

**Seznam použitého označování:**

^ Značka ^ Vysvětlení ^
| //…:// | označení neukončené věty |
| //…// | označení přerušené výpovědi |
| //---// | úsek, který se nepodařilo rozluštit |
| //*// | nedořečené slovo |
| //hmm// | označení souhláskových zvuků |
| //eee// | označení samohláskových zvuků |
| //(mluví ke kočce)//, //(smích)// | komentář k situaci, přerušení promluvy smíchem |
| ''NP'' | příjmení |
| ''NN'' | přezdívka |
| ''NJ'' | křestní jméno |
| ''NM'' | název místa |
| ''NO'' | ostatní vlastní jména |


//-- Martina Waclawičová//