| Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verzeNásledující verzeObě strany příští revize |
| pojmy:reprezentativnost [2013/09/13 15:32] – Schvaleno pro 1. verzi vaclavcvrcek | pojmy:reprezentativnost [2019/10/16 13:54] – vaclavcvrcek |
|---|
| ====== Reprezentativnost korpusu ====== | ====== Reprezentativnost korpusu ====== |
| |
| //Reprezentativnost// a //vyváženost// jsou v korpusové lingvistice často používané, ale nejednoznačně definované pojmy dotýkající se vztahu mezi [[pojmy:korpus|korpusem]] (jako vybraným vzorkem jazyka) a jazykovou realitou (jako celou populací). Je třeba stále znovu zdůrazňovat, že žádný korpus nepokrývá kompletní spektrum užití žádného jazyka a že problém reprezentativnosti dosud nebyl uspokojivě vyřešen. V porovnání s metodami [[pojmy:introspekce|introspekce]] či náhodným výběrem dokladů určitého jevu ovšem jde o výrazné přiblížení požadavku opakovatelnosti a ověřitelnosti výzkumů. | //Reprezentativnost// a //vyváženost// jsou v korpusové lingvistice často používané, ale nejednoznačně definované pojmy dotýkající se vztahu mezi [[pojmy:korpus|korpusem]] (jako vybraným vzorkem jazyka) a jazykovou realitou (jako celou populací). Je třeba stále znovu zdůrazňovat, že žádný korpus nepokrývá kompletní spektrum užití žádného jazyka a že problém reprezentativnosti dosud nebyl uspokojivě vyřešen. V porovnání s metodami [[pojmy:introspekce|introspekce]] či náhodným výběrem dokladů určitého jevu ovšem využití korpusů představuje výrazné přiblížení požadavku opakovatelnosti a ověřitelnosti výzkumů. |
| |
| Obecně lze říci, že korpus je vzhledem k jazyku (resp. k jeho části, např. jazyku psanému) **reprezentativní**, obsahuje-li v dostatečném množství texty všech jeho variet. Odpovídají-li poměry mezi varietami v korpusu jejich poměrům v reálném úzu, jedná se navíc o korpus **vyvážený** právě z hlediska užívání (v řadě [[cnk:syn|SYN]] definovaného jako recepce textů určitého typu v určitém poměru). V jiných pohledech se však pojmy //reprezentativnost// a //vyváženost// zaměňují. | Obecně lze říci, že korpus je vzhledem k jazyku (resp. k jeho části, např. jazyku psanému) **reprezentativní**, obsahuje-li v dostatečném množství texty všech jeho variet. Odpovídají-li poměry mezi varietami v korpusu jejich poměrům v reálném úzu, jedná se navíc o korpus **vyvážený** právě z hlediska užívání. V jiných přístupech se však pojmy //reprezentativnost// a //vyváženost// zaměňují. |
| |
| Tyto definice přinášejí řadu otázek: jaké množství textů je dostatečné, jak vymezit jednotlivé variety, a hlavně jak zjistit poměry jejich zastoupení v úzu? Motivace je však zřejmá: korpus by měl být věrným odrazem jazyka, malým vzorkem, který však v maximální možné míře odpovídá celku. Zásadním problémem je ovšem nemožnost skutečně objektivně měřit míru, v níž korpus jazyku odpovídá. | Tyto problémy přinášejí řadu praktických otázek pro výstavbu korpusu: jaké množství textů je dostatečné, jak vymezit všechny jednotlivé variety, a hlavně jak zjistit poměry jejich zastoupení v úzu? Reprezentativnost korpusu je proto třeba chápat jako //desiderátum//, zároveň se však jedná o úlohu, která současnými metodami a prostředky není zcela uspokojivé řešitelná. Symptomatické pro tento typ problémů je i to, že neexistuje způsob, jak objektivně měřit reprezentativnost, tedy míru, v níž korpus jazyku odpovídá. |
| |
| Na druhé straně je však reprezentativnost a vyváženost korpusů nezbytná proto, že bez nich nelze korpusová data interpretovat ve vztahu k jazyku, tj. udělat nutný krok od popisu dat v korpusu k popisu jazyka. To umožňují právě principy reprezentativnosti a vyváženosti. Mezi korpusem a jazykovou realitou je tedy vztah, který nezbývá než korigovat (nutně subjektivní) intuicí. | Na druhé straně je však reprezentativnost a vyváženost korpusů nezbytná proto, že bez nich nelze korpusová data interpretovat ve vztahu k jazyku, tj. udělat nutný krok od popisu dat v korpusu k popisu jazyka. To umožňují právě principy reprezentativnosti a vyváženosti. Mezi korpusem a jazykovou realitou je tedy vztah, který nezbývá než korigovat (nutně subjektivní) intuicí. |
| |
| Reprezentativnost a vyváženost psaných korpusů řady SYN v ČNK se zakládá na řadě průzkumů, které se pokoušely různými způsoby kvantifikovat výše zmíněnou recepci (ne tedy např. produkci) psaných textů běžnými čtenáři. Přestože je výsledné složení těchto korpusů v některých ohledech diskutabilní, jde o pokus uchopit reprezentativnost a vyváženost obecných, nespecializovaných jazykových korpusů na solidním základě. | ===== Reprezentativnost v ČNK ===== |
| | |
| | ==== Korpusy psané češtiny ==== |
| | |
| | Reprezentativnost a vyváženost psaných korpusů řady [[cnk:syn|SYN]] v ČNK se v průběhu let vyvíjela. Korpusy aspirující na reprezentativnost vydané do roku 2010 včetně ([[cnk:syn2000|SYN2000]], [[cnk:syn2005|SYN2005]] a [[cnk:syn2010|SYN2010]]) opírají svoje složení o řadu průzkumů, které se pokoušely různými způsoby kvantifikovat výše //recepci// psaných textů běžnými čtenáři. Tento způsob zjišťování proporcí jednotlivých [[pojmy:genre|žánrů]] a [[pojmy:txtype|textových typů]] má celou řadu praktických i metodologických problémů (je např. otázka, do jaké míry a jak přesně jsou mluvčí schopni reflektovat svoje vlastní čtenářství v průběhu delšího úseku); klíčová je rovněž otázka zastarávání takovýchto průzkumů (a potřeby jejich neustále aktualizace) stejně jako jejich finanční a organizační náročnost. |
| | |
| | Počínaje korpusem [[cnk:syn2015|SYN2015]] byla s revizí [[cnk:klasifikace_textu_syn2015|klasifikace textů]] přepracována i koncepce vyvažování korpusu((Cvrček, V. - Čermáková, A. - Křen, M.: [[http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4324|Nová koncepce synchronních korpusů psané češtiny]]. Slovo a slovesnost 77, s. 83-101)), která zohledňuje spíše než proporce jednotlivých textových typů jejich klasifikaci. |
| |
| ====== Specializované korpusy ====== | ====== Specializované korpusy ====== |
