Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verzeNásledující verzeObě strany příští revize | ||
| kurz:nahodne_vzorky [2015/01/21 18:06] – cvrcek | kurz:nahodne_vzorky [2017/06/09 11:40] – [Určení spolehlivosti měření metodou náhodných vzorků] michalkren | ||
|---|---|---|---|
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| ====== Určení spolehlivosti měření metodou náhodných vzorků ====== | ====== Určení spolehlivosti měření metodou náhodných vzorků ====== | ||
| - | V určitých situacích je vzhledem k obrovskému množství dat v současných korpusech nutné provádět měření na náhodných [[manualy: | + | V určitých situacích je vzhledem k obrovskému množství dat v současných korpusech nutné provádět měření na náhodných [[manualy: |
| Mějme následující hypotetickou situaci (všechny údaje v celém textu jsou smyšlené): | Mějme následující hypotetickou situaci (všechny údaje v celém textu jsou smyšlené): | ||
| Řádek 94: | Řádek 94: | ||
| ===== Doporučení ===== | ===== Doporučení ===== | ||
| - | Při běžné výzkumné práci doporučujeme vycházet **minimálně** ze tří náhodných vzorků (čím víc, tím samozřejmě přesnější výsledky). Jejich souhrnná velikost by se v případě populace do 10.000 výskytů měla pohybovat okolo 10 % (opět platí, že čím větší vzorky, tím přesnější výsledky), v případě populace o řád nebo dva rozsáhlejší pak 1 % nebo 0,5 %. Pokud nejsme s výsledným intervalem spolehlivosti spokojeni, doporučujeme přidávat další vzorky spíš než vytvářet vzorky větší. Je už na badateli, aby sám zvážil, jak přesné výsledky vyžaduje. Odchylka 2 procentní body je ve společenských vědách považována za přijatelnou. Tedy v situaci, kdy po třech měřeních na náhodných vzorcích badatel zjistí, že jev, který zkoumá, nabývá hodnot 3, 4 a 17, což odpovídá interpretaci 8 ± 19 výskytů, je nasnadě pokračovat v dalším průzkumu. | + | Při běžné výzkumné práci doporučujeme vycházet **minimálně** ze tří náhodných vzorků (čím víc, tím samozřejmě přesnější výsledky). Jejich souhrnná velikost by se v případě populace do 10.000 výskytů měla pohybovat okolo 10 % (opět platí, že čím větší vzorky, tím přesnější výsledky), v případě populace o řád nebo dva rozsáhlejší pak 1 % nebo 0,5 %. Pokud nejsme s výsledným intervalem spolehlivosti spokojeni, doporučujeme přidávat další vzorky spíš než vytvářet vzorky větší. Je už na badateli, aby sám zvážil, jak přesné výsledky vyžaduje. Odchylka 2 procentní body je ve společenských vědách považována za přijatelnou. Tedy v situaci, kdy po třech měřeních na náhodných vzorcích badatel zjistí, že jev, který zkoumá, nabývá hodnot 3, 4 a 17, což odpovídá interpretaci 8 průměrných |
| --- //Václav Cvrček, Tomáš Bartoň// | --- //Václav Cvrček, Tomáš Bartoň// | ||
