AplikaceAplikace
Nastavení

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revizePředchozí verze
Následující verze
Předchozí verze
cnk:dialekt:pravidla [2018/04/26 09:51] – [Ortografická rovina] martinawaclawicovacnk:dialekt:pravidla [2018/04/26 10:40] (aktuální) – [Dialektologická rovina] martinawaclawicova
Řádek 17: Řádek 17:
 V přepisech není používán speciální znak //ŋ// pro velární variantu fonému //n//, znak //ɱ// pro labiodentální //m// ani znaky {{:cnk:dialekt:6vystrizek.jpg?19x19|}}, {{:cnk:dialekt:7vystrizek.jpg?19x19|}} pro //dz//, //dž//. Pro znělé //ch// se užívá znak //ɣ// V přepisech není používán speciální znak //ŋ// pro velární variantu fonému //n//, znak //ɱ// pro labiodentální //m// ani znaky {{:cnk:dialekt:6vystrizek.jpg?19x19|}}, {{:cnk:dialekt:7vystrizek.jpg?19x19|}} pro //dz//, //dž//. Pro znělé //ch// se užívá znak //ɣ//
  
-**Délka vokálů** je pokud možno zaznamenávána podle skutečné výslovnosti (např. //řikat, vubec, póle//). Polodlouhé vokály jsou označovány buď jako dlouhé, nebo jako krátké podle toho, k čemu mají nejblíže. Registruje se i odlišná kvantita daná emfází (např. //jé, nó, nemóže//) nebo dloužení na konci slova způsobené váháním mluvčího (např. //určiťe se to povedé//).+**Délka vokálů** je pokud možno zaznamenávána podle skutečné výslovnosti (např. //řikat, vubec, póle//). Polodlouhé vokály jsou označovány buď jako dlouhé, nebo jako krátké podle toho, k čemu mají nejblíže. Registruje se i odlišná kvantita daná emfází (např. //jé, nó, žiši//) nebo dloužení na konci slova způsobené váháním mluvčího (např. //určiťe se to povedé//).
  
 Případy, kde se v psaném jazyce užívá **grafém ě**, jsou zapisovány podle výslovnosti, tj. //ďe, ťe, ňe, mňe//, příp. podle skutečné výslovnosti //mje// nebo měkké retnice //m´e//, např. //strašňe ďekujem; mňela ňekolig ďecek//. A dále //bje, pje, vje, fje//, případně měkké retnice //p’, b’, m’, v’// (např. //dost se mu vjenovala; bježí to dobře//). Případy, kde se v psaném jazyce užívá **grafém ě**, jsou zapisovány podle výslovnosti, tj. //ďe, ťe, ňe, mňe//, příp. podle skutečné výslovnosti //mje// nebo měkké retnice //m´e//, např. //strašňe ďekujem; mňela ňekolig ďecek//. A dále //bje, pje, vje, fje//, případně měkké retnice //p’, b’, m’, v’// (např. //dost se mu vjenovala; bježí to dobře//).
Řádek 27: Řádek 27:
 Původní **dlouhé ú** je zapisováno podle pravidel běžných v dialektologii (např. //sú, majú, se svojú//). Původní **dlouhé ú** je zapisováno podle pravidel běžných v dialektologii (např. //sú, majú, se svojú//).
  
-Pro **redukovanou výslovnost** samohlásek (tj. výrazně zkrácenou a jen naznačenou) se používá znak //ə//. Tímto symbolem se také označuje **znělá výslovnost koncové souhlásky**.+Pro **redukovanou výslovnost** samohlásek (tj. výrazně zkrácenou a jen naznačenou) se používá znak **//ə//** (//amərickí//). V severovýchodočeské oblasti je redukovaná samohláska pozůstatek průvodního vokálu před l, r (//kərk//). Tímto symbolem se také označuje **znělá výslovnost koncové souhlásky** (//teďə//).
  
 **Protetické //v//** je zapisováno ve shodě s reálnou výslovností (např. //von, woňi, vopravdu, vobránce//).  **Protetické //v//** je zapisováno ve shodě s reálnou výslovností (např. //von, woňi, vopravdu, vobránce//). 
  
-V odpovídajících nářečních oblastech, např. východomoravské, je zaznamenávána výslovnost **měkkého //ľ//** a **tvrdého //ł//**. Zachycujeme rovněž výslovnost **středního //l//**.+V odpovídajících nářečních oblastech, např. východomoravské, je zaznamenávána výslovnost **měkkého //ľ//** (//aľe//a **tvrdého //ł//** (//był//). Zachycujeme rovněž výslovnost **středního //l//**
 + 
 +Zachycujeme i **dlouhé slabikotvorné //ĺ//** (//sĺp//) a **//ŕ//** (//tŕn, smŕt//).
  
 **Asimilace znělosti** je zapisována na základě výslovnosti, a to jak uvnitř slova (//abyzme//), tak asimilace mezislovní (//biz bil, z maminkou//). U mezislovní asimilace mohou nastat případy, kdy není asimilace zachycena proto, že v proudu řeči následuje slovní předěl nebo pauza, vyznačená na ortografické rovině. **Asimilace znělosti** je zapisována na základě výslovnosti, a to jak uvnitř slova (//abyzme//), tak asimilace mezislovní (//biz bil, z maminkou//). U mezislovní asimilace mohou nastat případy, kdy není asimilace zachycena proto, že v proudu řeči následuje slovní předěl nebo pauza, vyznačená na ortografické rovině.
Řádek 38: Řádek 40:
 Všechny zkratky a zkratková slova zapisujeme ve stopě dial s malými písmeny podle toho, jak je mluvčí vyslovil (např. //jé zé dé//, ale i //j z d//). Všechny zkratky a zkratková slova zapisujeme ve stopě dial s malými písmeny podle toho, jak je mluvčí vyslovil (např. //jé zé dé//, ale i //j z d//).
  
-Autentickou mluvu mluvčích jsme se snažili **zachytit pokud možno přesně**, takže by měla odrážet **skutečný stav nářečních promluv ve zkoumané lokalitě**. Může se stát, že výslovnost hlásek u jednotlivých mluvčích kolísá (např. //i/y//, //ľ/l/ł//), což je dáno narušováním a rozvolňováním archaických nářečních rysů. Díky tomuto přístupu užíváme znaky pro trojí //l//: //ľ/l// a //ł//, což je sice v rozporu s jazykovým nářečním systémem, kde se původně vyskytovalo pouze //ľ/ł// stojící v opozici, a také v rozporu se současnou dialektologickou praxí, kde je pro měkké a střední //l// užívám pouze jeden znak, a to //l//. Pokud bychom však na výslovnost měkkého //l// rezignovali, ztratily by se v nářečním korpusu cenné informace.  +Autentickou mluvu mluvčích jsme se snažili **zachytit pokud možno přesně**, takže by měla odrážet **skutečný stav nářečních promluv ve zkoumané lokalitě**. Může se stát, že výslovnost hlásek u jednotlivých mluvčích kolísá (např. //i/y//, //ľ/l/ł//), což je dáno narušováním a rozvolňováním archaických nářečních rysů. Díky tomuto přístupu užíváme znaky pro trojí //l//: //ľ/l// a //ł//, což je sice v rozporu s jazykovým nářečním systémem, kde se původně vyskytovalo pouze //ľ/ł// stojící v opozici, a také v rozporu se současnou dialektologickou praxí, kde je pro měkké a střední //l// užívám pouze jeden znak, a to //l//. Pokud bychom však na výslovnost měkkého //l// rezignovali, ztratily by se v nářečním korpusu cenné informace.\\ 
-Snahu o přesné zaznamenání vyslovených hlásek však komplikuje různorodá výslovnost samohlásek. Soustřeďujeme se pouze na zachycení jevů, které jsou tradičně v dialektologii zaznamenávány. Ze širokých samohlásek zachycujeme jen chodské výrazně široké //ä// (v krátké i dlouhé podobě), středomoravské široké //e̮// a //o̮//. Zaokrouhlenost dlouhého //ḁ̀ //evidujeme na Židlochovicku. Úzkou výslovnost, která může mít také regionální charakter, u samohlásek nezachycujeme. Označujeme ji pouze u dvojhlásek //ou// a //ej//, vyskytujících se na Chodsku a na Doudlebsku. V některých nářečních nahrávkách, např. ze Slezska, by asi bylo možné vystopovat zbytky nosové výslovnosti samohlásek, ale tu jsme také nezaznamenávali.+Snahu o přesné zaznamenání vyslovených hlásek však komplikuje různorodá výslovnost samohlásek. Soustřeďujeme se pouze na zachycení jevů, které jsou tradičně v dialektologii zaznamenávány. Ze **širokých samohlásek** zachycujeme jen chodské výrazně široké **//ä//** (v krátké i dlouhé podobě), středomoravské široké **//e̮//** **//o̮//****Zaokrouhlenost dlouhého //ḁ̀ //** evidujeme na Židlochovicku. **Úzkou výslovnost**, která může mít také regionální charakter, u samohlásek nezachycujeme. Označujeme ji pouze u **dvojhlásek //ou//** **//ej//**, vyskytujících se na Chodsku a na Doudlebsku. V některých nářečních nahrávkách, např. ze Slezska, by asi bylo možné vystopovat zbytky nosové výslovnosti samohlásek, ale tu jsme také nezaznamenávali.
 Nářeční hlásky někdy není jednoduché jednoznačně zapsat, protože jsou realizovány různě a v současné době mnohdy jen ve zbytkových podobách. Nářeční hlásky někdy není jednoduché jednoznačně zapsat, protože jsou realizovány různě a v současné době mnohdy jen ve zbytkových podobách.
  
  
-**Typickou výslovnost nářečních konsonantů a vokálů užívaných v češtině** si můžete poslechnout prostřednictvím zvukových ukázeknacházejících se v [[cnk:dialekt:archivhlasek|Archivu diferenčních hlásek nářečí českého jazyka]], kde je uveden jejich přepis a kde jsou hlásky zjednodušeně popsány.+**Typickou výslovnost nářečních konsonantů a vokálů užívaných v češtině** si můžete poslechnout prostřednictvím zvukových ukázek nacházejících se v [[cnk:dialekt:archivhlasek|Archivu diferenčních hlásek nářečí českého jazyka]], kde je uveden jejich přepis a kde jsou hlásky zjednodušeně popsány.
  
 ====== Ortografická rovina ====== ====== Ortografická rovina ======
Řádek 49: Řádek 51:
 Druhou úroveň přepisu nářečních dat představuje **ortografická transkripce**, vycházející z obecných pravidel stanovených pro mluvené korpusy ČNK (srov. [[cnk:ortofon:pravidla|transkripci v korpusu ORTOFON]]). Přepis slov se blíží k běžnému ortografickému zápisu (vycházíme ze standardního pravopisu), přičemž zůstávají zachyceny některé rysy mluveného jazyka a regionální prvky. Druhou úroveň přepisu nářečních dat představuje **ortografická transkripce**, vycházející z obecných pravidel stanovených pro mluvené korpusy ČNK (srov. [[cnk:ortofon:pravidla|transkripci v korpusu ORTOFON]]). Přepis slov se blíží k běžnému ortografickému zápisu (vycházíme ze standardního pravopisu), přičemž zůstávají zachyceny některé rysy mluveného jazyka a regionální prvky.
  
-Dodržuje se spisovná **kvantita** (i v případě slezského systémového krácení). V původní podobě zůstávají **morfologické jevy**, např. koncovky všech typů skloňování (//synoj, perletěj//) a časování (//nosijó, musíja//). **Hláskové rozdíly** v kořenech slov kvůli potřebám značkování a lemmatizace sjednocujeme do spisovné podoby (//bili, buli, boli, beli, byłi// na dialektologické úrovni je sjednoceno pod //byli// na úrovni ortografické, //tule, tudle, tuhle// sjednoceno pod //tuhle//). Nářeční nebo regionální **lexikum** (//rulík, trávnica, ostat//) se zachovává, a pokud nemá paralelu ve spisovném jazyce, ponechává se i původní hlásková podoba (//kútky//).+**Kvantita** hlásek je sjednocena na spisovnou (i v případě slezského systémového krácení). V původní podobě zůstávají **morfologické jevy**, např. koncovky všech typů skloňování (//synoj, perletěj//) a časování (//nosijó, musíja//). **Hláskové rozdíly** v kořenech slov kvůli potřebám značkování a lemmatizace sjednocujeme do spisovné podoby (//bili, buli, boli, beli, byłi// na dialektologické úrovni je sjednoceno pod //byli// na úrovni ortografické, //tule, tudle, tuhle// sjednoceno pod //tuhle//). Nářeční nebo regionální **lexikum** (//rulík, trávnica, ostat//) se zachovává, a pokud nemá paralelu ve spisovném jazyce, ponechává se i původní hlásková podoba (//kútky//).
  
 **Protetické //v//** je zachováváno. **Asimilace znělosti** není zaznamenávána a také nejsou registrovány odlišnosti ve výslovnosti **souhláskových skupin** – tyto případy zachycuje rovina dialektologická. **Protetické //v//** je zachováváno. **Asimilace znělosti** není zaznamenávána a také nejsou registrovány odlišnosti ve výslovnosti **souhláskových skupin** – tyto případy zachycuje rovina dialektologická.
Řádek 69: Řádek 71:
 **//emm//** pro nesouhlasné odmítací zvuky,\\ **//emm//** pro nesouhlasné odmítací zvuky,\\
 **//&//** pro všechny ostatní případy.\\ **//&//** pro všechny ostatní případy.\\
 +Znak //&// se používá i pro citoslovce vyjádřené zvukem, který nelze snadno přepsat slovy (//přišel vítr, uďál &//).
  
 **Hezitační zvuky** označujeme podle délky trvání a oddělujeme je od dalších slov mezerou:\\  **Hezitační zvuky** označujeme podle délky trvání a oddělujeme je od dalších slov mezerou:\\ 
Řádek 78: Řádek 81:
 Případy, kdy jsou jednotlivá slova nebo skupiny slov doprovázeny určitou **výraznou charakteristikou**, jako je např. smích, pláč atd., jsou označeny písmennou zkratkou podle svého druhu. Tyto údaje lze zobrazit v KonTextu po zaškrtnutí **<para>** a **type** ve sloupci Struktury v Korpusových nastaveních (v menu pod oddílem Zobrazení). Ve vyhledaném konkordančním řádku se pak objeví takováto charakteristika:\\ Případy, kdy jsou jednotlivá slova nebo skupiny slov doprovázeny určitou **výraznou charakteristikou**, jako je např. smích, pláč atd., jsou označeny písmennou zkratkou podle svého druhu. Tyto údaje lze zobrazit v KonTextu po zaškrtnutí **<para>** a **type** ve sloupci Struktury v Korpusových nastaveních (v menu pod oddílem Zobrazení). Ve vyhledaném konkordančním řádku se pak objeví takováto charakteristika:\\
 //<para type=SP> [ hmm . nevíš ]  + </para>//.\\ //<para type=SP> [ hmm . nevíš ]  + </para>//.\\
-//<para type=SP>// označuje začátek úseku s výraznou charakteristikou a zkratka její typ//</para>// pak označuje konec tohoto úseku.+//<para type=SP>// označuje začátek úseku s výraznou charakteristikou a zkratka její typ//</para>// pak označuje konec tohoto úseku.
  
 ^ Zkratka ^ Význam ^ ^ Zkratka ^ Význam ^