Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verzePoslední revizeObě strany příští revize | ||
cnk:dialekt:pravidla [2018/04/26 09:38] – [Ortografická rovina] martinawaclawicova | cnk:dialekt:pravidla [2018/04/26 10:40] – [Dialektologická rovina] martinawaclawicova | ||
---|---|---|---|
Řádek 17: | Řádek 17: | ||
V přepisech není používán speciální znak //ŋ// pro velární variantu fonému //n//, znak //ɱ// pro labiodentální //m// ani znaky {{: | V přepisech není používán speciální znak //ŋ// pro velární variantu fonému //n//, znak //ɱ// pro labiodentální //m// ani znaky {{: | ||
- | **Délka vokálů** je pokud možno zaznamenávána podle skutečné výslovnosti (např. //řikat, vubec, póle//). Polodlouhé vokály jsou označovány buď jako dlouhé, nebo jako krátké podle toho, k čemu mají nejblíže. Registruje se i odlišná kvantita daná emfází (např. //jé, nó, nemóže//) nebo dloužení na konci slova způsobené váháním mluvčího (např. //určiťe se to povedé//). | + | **Délka vokálů** je pokud možno zaznamenávána podle skutečné výslovnosti (např. //řikat, vubec, póle//). Polodlouhé vokály jsou označovány buď jako dlouhé, nebo jako krátké podle toho, k čemu mají nejblíže. Registruje se i odlišná kvantita daná emfází (např. //jé, nó, jéžiši//) nebo dloužení na konci slova způsobené váháním mluvčího (např. //určiťe se to povedé//). |
Případy, kde se v psaném jazyce užívá **grafém ě**, jsou zapisovány podle výslovnosti, | Případy, kde se v psaném jazyce užívá **grafém ě**, jsou zapisovány podle výslovnosti, | ||
Řádek 27: | Řádek 27: | ||
Původní **dlouhé ú** je zapisováno podle pravidel běžných v dialektologii (např. //sú, majú, se svojú//). | Původní **dlouhé ú** je zapisováno podle pravidel běžných v dialektologii (např. //sú, majú, se svojú//). | ||
- | Pro **redukovanou výslovnost** samohlásek (tj. výrazně zkrácenou a jen naznačenou) se používá znak //ə//. Tímto symbolem se také označuje **znělá výslovnost koncové souhlásky**. | + | Pro **redukovanou výslovnost** samohlásek (tj. výrazně zkrácenou a jen naznačenou) se používá znak **//ə//** (// |
**Protetické //v//** je zapisováno ve shodě s reálnou výslovností (např. //von, woňi, vopravdu, vobránce// | **Protetické //v//** je zapisováno ve shodě s reálnou výslovností (např. //von, woňi, vopravdu, vobránce// | ||
- | V odpovídajících nářečních oblastech, např. východomoravské, | + | V odpovídajících nářečních oblastech, např. východomoravské, |
+ | |||
+ | Zachycujeme i **dlouhé slabikotvorné //ĺ//** (//sĺp//) a **//ŕ//** (//tŕn, smŕt//) | ||
**Asimilace znělosti** je zapisována na základě výslovnosti, | **Asimilace znělosti** je zapisována na základě výslovnosti, | ||
Řádek 38: | Řádek 40: | ||
Všechny zkratky a zkratková slova zapisujeme ve stopě dial s malými písmeny podle toho, jak je mluvčí vyslovil (např. //jé zé dé//, ale i //j z d//). | Všechny zkratky a zkratková slova zapisujeme ve stopě dial s malými písmeny podle toho, jak je mluvčí vyslovil (např. //jé zé dé//, ale i //j z d//). | ||
- | Autentickou mluvu mluvčích jsme se snažili **zachytit pokud možno přesně**, takže by měla odrážet **skutečný stav nářečních promluv ve zkoumané lokalitě**. Může se stát, že výslovnost hlásek u jednotlivých mluvčích kolísá (např. //i/y//, // | + | Autentickou mluvu mluvčích jsme se snažili **zachytit pokud možno přesně**, takže by měla odrážet **skutečný stav nářečních promluv ve zkoumané lokalitě**. Může se stát, že výslovnost hlásek u jednotlivých mluvčích kolísá (např. //i/y//, // |
- | Snahu o přesné zaznamenání vyslovených hlásek však komplikuje různorodá výslovnost samohlásek. Soustřeďujeme se pouze na zachycení jevů, které jsou tradičně v dialektologii zaznamenávány. Ze širokých samohlásek zachycujeme jen chodské výrazně široké //ä// (v krátké i dlouhé podobě), středomoravské široké //e̮// a //o̮//. Zaokrouhlenost dlouhého //ḁ̀ //evidujeme na Židlochovicku. Úzkou výslovnost, | + | Snahu o přesné zaznamenání vyslovených hlásek však komplikuje různorodá výslovnost samohlásek. Soustřeďujeme se pouze na zachycení jevů, které jsou tradičně v dialektologii zaznamenávány. Ze **širokých samohlásek** zachycujeme jen chodské výrazně široké |
Nářeční hlásky někdy není jednoduché jednoznačně zapsat, protože jsou realizovány různě a v současné době mnohdy jen ve zbytkových podobách. | Nářeční hlásky někdy není jednoduché jednoznačně zapsat, protože jsou realizovány různě a v současné době mnohdy jen ve zbytkových podobách. | ||
- | **Typickou výslovnost nářečních konsonantů a vokálů užívaných v češtině** si můžete poslechnout prostřednictvím zvukových ukázek, nacházejících se v [[cnk: | + | **Typickou výslovnost nářečních konsonantů a vokálů užívaných v češtině** si můžete poslechnout prostřednictvím zvukových ukázek nacházejících se v [[cnk: |
====== Ortografická rovina ====== | ====== Ortografická rovina ====== | ||
Řádek 49: | Řádek 51: | ||
Druhou úroveň přepisu nářečních dat představuje **ortografická transkripce**, | Druhou úroveň přepisu nářečních dat představuje **ortografická transkripce**, | ||
- | Dodržuje se spisovná | + | **Kvantita** hlásek je sjednocena na spisovnou |
**Protetické //v//** je zachováváno. **Asimilace znělosti** není zaznamenávána a také nejsou registrovány odlišnosti ve výslovnosti **souhláskových skupin** – tyto případy zachycuje rovina dialektologická. | **Protetické //v//** je zachováváno. **Asimilace znělosti** není zaznamenávána a také nejsou registrovány odlišnosti ve výslovnosti **souhláskových skupin** – tyto případy zachycuje rovina dialektologická. | ||
Řádek 55: | Řádek 57: | ||
**Geografické názvy** jsou kvůli možnostem vyhledávání uváděny na ortografické úrovni přepisu ve své spisovné podobě (např. tvaru // | **Geografické názvy** jsou kvůli možnostem vyhledávání uváděny na ortografické úrovni přepisu ve své spisovné podobě (např. tvaru // | ||
- | Na rozdíl od dialektologické úrovně je používána **interpunkce pauzová**, kterou se označují pauzy a předěly. **Pauzou** rozumíme alespoň 120 ms ticha, případně neřečových zvuků, jako je nádech apod., v rámci projevu jednoho mluvčího, během nichž promluvu přeruší a následně naváže. **Předěl** nastává tehdy, kdy posluchač mezi dvěma částmi promluvy pociťuje hranici (z důvodů intonace apod.), aniž by mezi nimi reálně nastala pauza (okamžik ticha / neřečových zvuků). Pauzy jsou tedy dány objektivně, | + | Na rozdíl od dialektologické úrovně je používána **interpunkce pauzová**, kterou se označují pauzy a předěly. **Pauzou** rozumíme alespoň 120 ms ticha, případně neřečových zvuků, jako je nádech apod., v rámci projevu jednoho mluvčího, během nichž promluvu přeruší a následně naváže. **Předěl** nastává tehdy, kdy posluchač mezi dvěma částmi promluvy pociťuje hranici (z důvodů intonace apod.), aniž by mezi nimi reálně nastala pauza (okamžik ticha / neřečových zvuků). Pauzy jsou tedy dány objektivně, |
- | Graficky se vyznačují i případy, kdy je replika jednoho mluvčího **přerušena** druhým mluvčím, současně se ale nejedná o překryv. | + | Graficky se vyznačují i případy, kdy je replika jednoho mluvčího **přerušena** druhým mluvčím, současně se ale nejedná o překryv. |
V případě, že se přerušený mluvčí po replice druhého mluvčího už ve své promluvě **nepokračuje** a začne jiné téma, mlčí nebo mluví další mluvčí, označuje se přerušené místo spojovníkem (//-//) odděleným od posledního slova mezerou. | V případě, že se přerušený mluvčí po replice druhého mluvčího už ve své promluvě **nepokračuje** a začne jiné téma, mlčí nebo mluví další mluvčí, označuje se přerušené místo spojovníkem (//-//) odděleným od posledního slova mezerou. | ||
Řádek 69: | Řádek 71: | ||
**//emm//** pro nesouhlasné odmítací zvuky,\\ | **//emm//** pro nesouhlasné odmítací zvuky,\\ | ||
**//&// | **//&// | ||
+ | Znak //&// se používá i pro citoslovce vyjádřené zvukem, který nelze snadno přepsat slovy (//přišel vítr, uďál &//). | ||
**Hezitační zvuky** označujeme podle délky trvání a oddělujeme je od dalších slov mezerou: | **Hezitační zvuky** označujeme podle délky trvání a oddělujeme je od dalších slov mezerou: | ||
Řádek 78: | Řádek 81: | ||
Případy, kdy jsou jednotlivá slova nebo skupiny slov doprovázeny určitou **výraznou charakteristikou**, | Případy, kdy jsou jednotlivá slova nebo skupiny slov doprovázeny určitou **výraznou charakteristikou**, | ||
//<para type=SP> [ hmm . nevíš ] + </ | //<para type=SP> [ hmm . nevíš ] + </ | ||
- | //<para type=SP>// | + | //<para type=SP>// |
^ Zkratka ^ Význam ^ | ^ Zkratka ^ Význam ^ |